Kolik dostanete a jak neschopenka funguje: nemocenská v Česku běží ve dvou fázích – prvních 14 kalendářních dnů platí zaměstnavatel náhradu mzdy 60 % redukovaného výdělku (jen za pracovní dny), od 15. dne vyplácí ČSSZ dávky 60–72 % redukovaného denního vyměřovacího základu podle délky nemoci. Při hrubé mzdě 45 523 Kč (poslední zveřejněný medián ČSÚ, 4. čtvrtletí 2025) vychází za 30denní nemoc v roce 2026 zhruba 24 300 Kč: asi 11 350 Kč náhrady mzdy od zaměstnavatele za 10 pracovních dnů a 12 944 Kč od ČSSZ (16 × 809 Kč), výpočet podle § 192 zákoníku práce a redukčních hranic ze sdělení č. 397/2025 Sb.
Aktualizováno 29. září 2026: přepočítali jsme částku, kterou dostanete za měsíční nemoc (náhrada mzdy od zaměstnavatele plus nemocenské od ČSSZ, včetně modelového výpočtu), doplnili nová data ČSÚ o nemocnosti OSVČ za rok 2025 a aktuální stav debaty o karenční době. Při předchozí aktualizaci 8. září 2026 přibyla pravidla pro vycházky, kontroly a ukončení pracovní neschopnosti i čerstvá čísla ČSÚ k průměrné a mediánové mzdě. Rok 2026 navíc přinesl nové redukční hranice i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ).
Kolik dostanete podle délky nemoci
Sazba nemocenské roste s délkou neschopnosti: prvních 14 kalendářních dnů platí zaměstnavatel náhradu mzdy 60 % redukovaného výdělku za pracovní dny (§ 192 zákoníku práce), od 15. dne vyplácí ČSSZ 60 % (den 15–30), 66 % (den 31–60) a 72 % (den 61–380) redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní dny.
Nemocenská v Česku není jedna dávka, ale dvoustupňový systém. Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel takzvanou náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce. Dostanete 60 % svého redukovaného průměrného hodinového výdělku, ale pozor – pouze za dny, které jsou pro vás pracovními dny (a za svátky). Víkendy se nepočítají.
Od 15. dne přebírá štafetu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a vyplácí nemocenské dávky. Ty se počítají z denního vyměřovacího základu (DVZ) a rostou s délkou nemoci: čím déle marodíte, tím vyšší procento dostáváte. Maximum je 380 dnů, s možností prodloužení v odůvodněných případech na základě žádosti pojištěnce.
Sazba nemocenské se mění podle toho, jak dlouho jste v pracovní neschopnosti. Prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mzdy, poté přebírá ČSSZ a sazba postupně roste z 60 % až na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
| Období nemoci | Kdo platí | Sazba | Za jaké dny |
|---|---|---|---|
| Den 1–14 | Zaměstnavatel (náhrada mzdy) | 60 % redukovaného prům. hodinového výdělku | Pouze pracovní dny |
| Den 15–30 | ČSSZ (nemocenské dávky) | 60 % redukovaného DVZ | Kalendářní dny |
| Den 31–60 | ČSSZ (nemocenské dávky) | 66 % redukovaného DVZ | Kalendářní dny |
| Den 61–380 | ČSSZ (nemocenské dávky) | 72 % redukovaného DVZ | Kalendářní dny |
Klíčový detail: přechod z náhrady mzdy na nemocenské dávky probíhá automaticky díky eNeschopence. Nemusíte podávat žádnou žádost – stačí, že vám lékař vystaví neschopenku elektronicky.
S penězi od ČSSZ je ale dobré počítat s určitým odstupem. Nemocenské vyplácí územní správa sociálního zabezpečení za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek nároku, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, kdy jí byl doručen stanovený doklad pro výplatu dávky (§ 110 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). První platba od ČSSZ tak nemusí dorazit hned po 15. dni nemoci.
Redukční hranice 2026: kolik reálně dostanete
Nemocenská se nepočítá jednoduše jako „60 % platu“. Výdělek prochází redukcí pomocí tří hranic, které postupně snižují základ pro výpočet. Pro rok 2026 vyhlásilo sdělení č. 397/2025 Sb. nové redukční hranice – oproti roku 2025 mírně vzrostly.
Z první části výdělku se započítá 90 %, z druhé 60 %, z třetí jen 30 % a vše nad třetí hranicí se nezapočítá vůbec.
Nejvyšší možná nemocenská (strop) vzniká právě na úrovni třetí redukční hranice: při denním vyměřovacím základu 4 897 Kč je redukovaný denní vyměřovací základ 2 694 Kč, takže nemocenská nikdy nepřekročí 1 617 Kč denně (60 %, den 15.–30.), 1 779 Kč denně (66 %, den 31.–60.) a 1 940 Kč denně (72 %, den 61. a dál) – bez ohledu na to, jak vysoký je skutečný příjem nad touto hranicí.
Pro rok 2026 vyhlásilo sdělení č. 397/2025 Sb. nové redukční hranice. Oproti roku 2025 vzrostly, což znamená mírně vyšší nemocenskou – ale reálně se zvýšení projeví až u zaměstnanců s hrubou mzdou nad přibližně 47 500 Kč. Průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení v roce 2026 činí 48 967 Kč.
| Redukční hranice | 2025 | 2026 | Změna |
|---|---|---|---|
| 1. hranice (započítává se 90 %) | 1 552 Kč | 1 633 Kč | +81 Kč |
| 2. hranice (započítává se 60 %) | 2 328 Kč | 2 449 Kč | +121 Kč |
| 3. hranice (započítává se 30 %) | 4 656 Kč | 4 897 Kč | +241 Kč |
| Nad 3. hranicí | 0 % | 0 % | – |
Co to znamená v praxi? Zaměstnanec s mediánovou mzdou 45 523 Kč (poslední zveřejněný medián ČSÚ, 4. čtvrtletí 2025) dostane při neschopence v roce 2026, která trvá 30 dnů, dohromady zhruba 24 300 Kč: přibližně 11 350 Kč náhrady mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 kalendářních dnů (typicky 10 pracovních dnů) a 12 944 Kč nemocenského od ČSSZ za 15. až 30. den (16 × 809 Kč). ČSÚ ale od konce roku 2025 mediánovou mzdu dočasně nezveřejňuje: skončil zdroj dat pro její modelování a nový systém výkaznictví navázaný na JMHZ se zatím ověřuje. Mezitím ČSÚ 3. září 2026 zveřejnil průměrnou hrubou měsíční mzdu za 2. čtvrtletí 2026 ve výši 51 966 Kč, meziročně o 6,4 % (+3 105 Kč) víc, reálně o 4,3 %. Rozdíl mezi oběma čísly není náhoda: průměr táhnou nahoru nadprůměrné příjmy, medián ukazuje, kolik vydělává „prostřední“ Čech – a právě medián lépe odhadne typickou nemocenskou. Kdo vydělává nad 50 000 Kč hrubého, pocítí redukci výrazněji: nemocenská nikdy plně nenahradí vysoký příjem.
Modelový výpočet: jak vznikne náhrada mzdy za prvních 14 dnů
Náhrada mzdy od zaměstnavatele se na rozdíl od nemocenského nepočítá z denního vyměřovacího základu, ale z průměrného hodinového výdělku. Podle § 192 odst. 2 zákoníku práce se průměrný výdělek redukuje stejně jako denní vyměřovací základ, jen se redukční hranice pro nemocenské pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru. Pro rok 2026 tak vycházejí hodinové redukční hranice 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč (z hranic 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč podle sdělení č. 397/2025 Sb.). Z průměrného hodinového výdělku do 285,78 Kč se započítá 90 %.
Jak to vypadá u mediánové mzdy 45 523 Kč? Modelový výpočet předpokládá 40hodinový týden, tedy 520 odpracovaných hodin za čtvrtletí:
- Výdělek za čtvrtletí: 3 × 45 523 Kč = 136 569 Kč.
- Průměrný hodinový výdělek: 136 569 Kč / 520 hodin ≈ 262,63 Kč.
- Redukce: částka leží pod 1. hodinovou hranicí 285,78 Kč, započítá se z ní 90 %, tedy 236,37 Kč.
- Náhrada mzdy 60 %: asi 141,82 Kč za hodinu, což je přibližně 1 135 Kč za osmihodinový pracovní den.
- Prvních 14 kalendářních dnů: typicky obsahují 10 pracovních dnů, náhrada mzdy tak činí přibližně 11 350 Kč.
Od 15. dne pokračuje ČSSZ: 809 Kč denně za kalendářní dny, za 15. až 30. den tedy 16 × 809 Kč = 12 944 Kč – stejnou částku ukazuje kalkulačka výše. Celkem za 30denní nemoc vychází zhruba 24 300 Kč. Kdo pracuje na kratší úvazek nebo má jiné rozvržení směn, bude mít jiný počet hodin i pracovních dnů, a tedy i jinou výslednou náhradu mzdy.
Zaměstnanec, OSVČ nebo dohodář: kdo má jaké nároky
Zaměstnanci na HPP jsou pojištěni automaticky a mají nárok na náhradu mzdy i nemocenské dávky. OSVČ si musí nemocenské pojištění platit dobrovolně (minimálně 243 Kč měsíčně) a prvních 14 dnů nemoci nedostanou nic. U dohod záleží na výši měsíčního výdělku.
Systém nemocenského pojištění v Česku rozlišuje čtyři kategorie pracujících – a každá má jiná pravidla. Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr jsou pojištěni automaticky, pojistné 2,1 % z vyměřovacího základu platí za ně zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si musí nemocenské pojištění platit dobrovolně – minimálně 243 Kč měsíčně, tedy 2,7 % z minimálního základu 9 000 Kč.
Zásadní rozdíl: OSVČ nemají prvních 14 dnů nemoci žádný příjem. Náhradu mzdy od zaměstnavatele logicky nedostávají a nemocenské dávky od ČSSZ začínají až od 15. dne. To je jeden z důvodů, proč OSVČ marodí více než třikrát méně často než zaměstnanci: v roce 2025 připadalo podle ČSÚ (Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice 2025) 15,9 nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných OSVČ, u zaměstnanců 53,8 případu. Když vám každý den nemoci přímo ubírá z příjmu, rozmyslíte si, jestli opravdu potřebujete neschopenku.
U dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ) záleží na výši měsíčního výdělku. U DPP se limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2026 zvýšil na 12 000 Kč měsíčně (v roce 2025 to bylo 11 500 Kč). U DPČ zůstává limit 4 500 Kč.
| Parametr | Zaměstnanec (HPP) | OSVČ | DPP | DPČ |
|---|---|---|---|---|
| Účast na NP | Povinná | Dobrovolná | Povinná od 12 000 Kč/měs. | Povinná od 4 500 Kč/měs. |
| Kdo platí pojistné | Zaměstnavatel (2,1 %) | OSVČ (2,7 %, min. 243 Kč) | Zaměstnavatel (2,1 %) | Zaměstnavatel (2,1 %) |
| Náhrada mzdy (den 1–14) | Ano (60 %) | Ne | Ano (nad limit) | Ano (nad limit) |
| Nemocenská (od dne 15) | Ano | Ano (pokud platí NP) | Ano (nad limit) | Ano (nad limit) |
| Max. doba výplaty | 380 dnů | 380 dnů | 380 dnů | 380 dnů |
Pokud pracujete na DPP a váš měsíční výdělek nepřesáhne 12 000 Kč, nemocenské pojištění se na vás nevztahuje – a v případě nemoci nedostanete nic. To je důležité vědět zejména pro brigádníky a přivýdělkáře.
Jak moc Česko marodí: vývoj pracovní neschopnosti
Česko patří v EU mezi země s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti. V roce 2025 bylo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Česku nahlášeno 2 498 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti (91,7 % z důvodu nemoci či karantény, zbytek kvůli úrazu) a denně chybělo v práci v průměru 214 tisíc osob. Na jednoho nemocensky pojištěného připadlo v roce 2025 v průměru 16,6 dne pracovní neschopnosti.
Na 100 pojištěnců vyšlo v roce 2025 podle ČSÚ 53,1 případu, o něco víc než 52,0 v roce 2024, a průměrný denní počet lidí v pracovní neschopnosti zůstal zhruba stejný jako rok předtím.
Průměrná délka jednoho případu pracovní neschopnosti se přitom v roce 2025 mírně zkrátila na 31,2 dne z 31,7 dne v roce 2024. Nemocenská přesto zůstává nákladnou položkou: podle ČSÚ vyplatila ČSSZ za rok 2025 pojištěncům na nemocenském 35,8 miliardy Kč, meziročně o 1,7 miliardy Kč (5 %) více.
| Rok | Počet neschopenek (tis.) | Na 100 pojištěnců | Průměrná délka (dnů) |
|---|---|---|---|
| 2017 | 1 707,5 | 36,6 | 42,6 |
| 2018 | 1 833,4 | 39,0 | 41,2 |
| 2019 | 2 058,0 | 43,3 | 39,1 |
| 2020 | 2 391,0 | 51,0 | 39,4 |
| 2022 | 3 457,6 | 72,8 | 26,3 |
| 2023 | 2 535,2 | 53,2 | 31,4 |
| 2024 | 2 476,2 | 52,0 | 31,7 |
| 2025 | 2 498 | 53,1 | 31,2 |
Rok 2022 vyčnívá s téměř 3,5 milionu neschopenek – důvodem byla doznívající pandemie covidu-19. Od roku 2023 se čísla stabilizovala, ale stále zůstávají výrazně nad předpandemickou úrovní.
Zásadní zlom přineslo zrušení karenční doby od 1. července 2019. Do té doby zaměstnanci první tři dny nemoci nedostávali žádnou náhradu – karenční doba fungovala jako ekonomická brzda krátkých neschopenek. Za 2. pololetí 2019 pak bylo podle ČSÚ nahlášeno 838,5 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc, o 18 % víc než ve 2. pololetí 2018. ČSÚ uvádí, že nárůst může souviset právě se zrušením karenční doby. Průměrná délka neschopnosti byla navíc ve 2. pololetí 2019 o 0,5 dne kratší než v 1. pololetí, což podle ČSÚ ukazuje na větší výskyt krátkodobých neschopenek (ČSÚ, květen 2020).
Hospodářská komora tehdy konstatovala prudký nárůst a odhadla roční náklady zrušení karenční doby na 5 miliard Kč pro firmy. Odbory naopak argumentovaly, že karenční doba vedla k přecházení nemocí a šíření infekcí na pracovištích. Debata se od té doby opakovaně vracela: v únoru 2023 zadali tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zpracování analýzy, zda lidé zneužívají nemocenskou a sociální dávky (iROZHLAS).
V září 2026 se karenční doba znovu objevila v souvislosti s rozpočtem na rok 2027. Návrh Motoristů obnovit třídenní karenční dobu v rozpočtu na rok 2027 koaliční strany neprosadily, protože ho odmítá SPD. Opoziční ODS proto oznámila, že obnovení karenční doby navrhne při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 ve Sněmovně (Zdravé zprávy, 21. září 2026). Zatím jde jen o návrh, nic rozhodnuto není – a dokud se zákon nezmění, platí náhrada mzdy od prvního pracovního dne neschopnosti.
eNeschopenka a novinky pro rok 2026
Papírové neschopenky v Česku neexistují – systém eNeschopenky funguje plně elektronicky. Hlavní novinkou roku 2026 je spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které od 1. dubna 2026 nahrazuje desítky dosavadních formulářů jedním měsíčním podáním.
Papírové neschopenky jsou minulostí. Systém eNeschopenky funguje plně elektronicky: lékař zadá pracovní neschopnost do systému, informace automaticky putuje k zaměstnavateli i ČSSZ. Zaměstnanec nemusí nosit žádné papíry – povinnost oznámit neschopnost zaměstnavateli (například telefonicky) ale zůstává.
Hlavní administrativní novinkou roku 2026 je zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Systém byl spuštěn 1. dubna 2026 a nahrazuje dosavadní Přílohu k žádosti o nemocenské dávky i desítky dalších formulářů, které zaměstnavatelé museli podávat různým institucím. Nově zaměstnavatelé reportují všechny údaje jednotně jednou měsíčně prostřednictvím ČSSZ. První řádné hlášení podávají zaměstnavatelé za duben 2026, přičemž zpětná hlášení za leden až březen 2026 musí dodat do 30. června 2026.
Pro zaměstnance se prakticky nic nemění – JMHZ je záležitost mzdových účetních a personalistů, kteří díky němu ušetří hodiny administrativy měsíčně. Výplata náhrady mzdy i nemocenských dávek funguje stejně jako dříve.
Vycházky, kontroly a ukončení neschopenky 2026: co se smí a nesmí
Při pracovní neschopnosti 2026 smí lékař povolit vycházky v maximálním rozsahu 6 hodin denně mezi 7:00 a 19:00 hodin (§ 56 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), kontroly dodržování režimu provádí OSSZ od 15. dne a v prvních 14 dnech i zaměstnavatel, a o ukončení neschopenky rozhoduje výhradně ošetřující lékař – nikdy sám pojištěnec a nikdy telefonicky.
Vycházky
Vycházky si nemocný nesmí naplánovat sám. Ošetřující lékař určuje konkrétní časové úseky podle zdravotního stavu a diagnózy, a to v souhrnném rozsahu nejvýše 6 hodin denně v době od 7:00 do 19:00 hodin (§ 56 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Mimo povolené hodiny musíte zůstat na nahlášené adrese – jinak riskujete kontrolu, o které je řeč níže.
Místo pobytu
Adresa, kterou při neschopence nahlásíte jako místo pobytu, nemusí být totožná s trvalým bydlištěm – musíte ji ale označit jmenovkou, aby vás případná kontrola na místě skutečně našla. Změnu místa pobytu v rámci Česka musí schválit ošetřující lékař, změnu pobytu do zahraničí schvaluje lékař OSSZ (ČSSZ – Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti).
Kontroly
Dodržování režimu dočasně práce neschopného kontroluje od 15. dne trvání neschopnosti OSSZ, v prvních 14 dnech i sám zaměstnavatel. Kontroly probíhají neohlášeně, klidně i o víkendech a svátcích. Pokud kontrola zjistí porušení, může OSSZ nemocenské krátit nebo zcela odejmout, a to až za 100 kalendářních dnů ode dne každého porušení.
Ukončení neschopenky
O ukončení pracovní neschopnosti rozhoduje výhradně ošetřující lékař. Ukončit ji může jen k aktuálnímu dni vyšetření, případně stanovit konec nejvýše tři dny dopředu. Záznam provede elektronicky přímo v systému eNeschopenky, odkud se informace automaticky přenese na OSSZ i zaměstnavateli – telefonicky neschopenku ukončit nelze.
Zpětné vystavení neschopenky
Obrácený případ, zpětné vystavení neschopenky, funguje jen výjimečně. Lékař ji smí vystavit zpětně standardně nejvýše 3 kalendářní dny, a to jen z odůvodněných zdravotních příčin, například vysoké horečky nebo silných zažívacích potíží. Delší období zpětně lékař uzná jen ve výjimečných a řádně doložených případech, typicky při hospitalizaci.
Co to znamená pro vás
Zaměstnanci na HPP nemusí podávat žádné žádosti – po vystavení eNeschopenky dostanou náhradu mzdy i dávky automaticky. OSVČ bez dobrovolného pojištění při nemoci nedostanou nic. Dohodáři musí ověřit, zda jejich výdělek překračuje limit pro nemocenské pojištění.
Pokud jste zaměstnanec na hlavní pracovní poměr, systém funguje automaticky – po vystavení eNeschopenky dostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele a případně nemocenské dávky od ČSSZ bez nutnosti podávat žádost. Počítejte ale s tím, že nemocenská bude vždy nižší než obvyklá čistá mzda: při mediánové mzdě 45 523 Kč vychází za 30denní neschopenku v roce 2026 dohromady zhruba 24 300 Kč (asi 11 350 Kč od zaměstnavatele a 12 944 Kč od ČSSZ).
Pokud jste OSVČ a nemáte dobrovolné nemocenské pojištění, při nemoci nedostanete nic. Za 243 Kč měsíčně získáte alespoň dávky od 15. dne – zvažte, zda tato investice nestojí za klid. Podrobnosti o aktuálních sazbách a limitech najdete na portálu ČSSZ.
Pokud pracujete na dohodu, ověřte si, zda váš měsíční výdělek překračuje limit pro nemocenské pojištění (12 000 Kč u DPP, 4 500 Kč u DPČ). Pod tímto limitem nemáte v případě nemoci nárok na žádnou náhradu. U DPP se limit oproti roku 2025 zvýšil z 11 500 Kč na 12 000 Kč – pokud jste těsně nad hranicí, zkontrolujte, zda stále splňujete podmínky.
Tento článek slouží k obecné orientaci v systému nemocenského pojištění a nenahrazuje právní poradenství. Pro přesný individuální výpočet použijte kalkulačku nemocenské 2026 od sociálky, tedy oficiální nástroj přímo na webu ČSSZ.
Často kladené otázky
Kolik dostanu na nemocenské v roce 2026?
Výše nemocenské závisí na vašem výdělku a délce nemoci. Prvních 14 dnů dostanete od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za pracovní dny. Od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské dávky – 60 až 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu podle délky neschopnosti. Při mediánové mzdě 45 523 Kč (poslední zveřejněný medián ČSÚ, 4. čtvrtletí 2025) vychází za 30denní nemoc zhruba 24 300 Kč: asi 11 350 Kč náhrady mzdy od zaměstnavatele za 10 pracovních dnů a 12 944 Kč od ČSSZ (16 × 809 Kč).
Jak dlouho může nemocenská trvat?
Nemocenské dávky se vyplácejí maximálně 380 kalendářních dnů. V odůvodněných případech lze podpůrčí dobu prodloužit opakovaně, vždy o maximálně tři měsíce, na základě žádosti pojištěnce. Po vyčerpání maximální doby může pojištěnec požádat o invalidní důchod.
Mají OSVČ nárok na nemocenskou?
Pouze pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění – minimálně 243 Kč měsíčně. Prvních 14 dnů nemoci ale OSVČ nedostanou nic, nemocenské dávky začínají až od 15. dne. Bez dobrovolného pojištění nemá OSVČ na nemocenskou žádný nárok.
Co je eNeschopenka a jak funguje?
eNeschopenka je elektronický systém, kterým lékař oznamuje pracovní neschopnost přímo ČSSZ a zaměstnavateli. Zaměstnanec nemusí podávat žádnou žádost ani nosit papírové dokumenty – náhrada mzdy i nemocenské dávky přijdou automaticky. Povinnost oznámit neschopnost zaměstnavateli ale zůstává.
Mám nárok na nemocenskou při práci na DPP?
Ano, ale pouze pokud váš měsíční výdělek z dohody o provedení práce přesáhne 12 000 Kč (platí od roku 2026, v roce 2025 to bylo 11 500 Kč). Pod tímto limitem se nemocenské pojištění neodvádí a v případě nemoci nedostanete náhradu mzdy ani nemocenské dávky. U dohody o pracovní činnosti je limit 4 500 Kč měsíčně.
Existuje v Česku ještě karenční doba?
Ne. Karenční doba (3 dny bez náhrady) byla zrušena v červenci 2019. Od prvního pracovního dne neschopnosti máte jako zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % redukovaného výdělku. Ve 2. pololetí 2019 bylo podle ČSÚ nahlášeno 838,5 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc, o 18 % víc než ve 2. pololetí 2018, a ČSÚ uvádí, že nárůst může souviset se zrušením karenční doby. V září 2026 ODS oznámila, že obnovení karenční doby navrhne při projednávání rozpočtu na rok 2027 ve Sněmovně – zatím jde jen o návrh.
Kdy mohu při neschopence na vycházku a kdy hrozí kontrola?
Vycházky povoluje výhradně ošetřující lékař, a to v rozsahu nejvýše 6 hodin denně mezi 7:00 a 19:00 hodin (§ 56 zákona č. 187/2006 Sb.). Mimo tyto hodiny musíte být na nahlášené adrese – kontroluje vás OSSZ od 15. dne nemoci a zaměstnavatel v prvních 14 dnech, klidně i neohlášeně o víkendu. Při zjištěném porušení hrozí krácení nebo odnětí nemocenského až za 100 kalendářních dnů ode dne porušení.
