Kalkulačka výpovědní doby 2026 – výpočet data konce

Výsledek výše ukazuje datum, kdy váš pracovní poměr skončí. Výpovědní doba končí dnem, který se číslem shoduje se dnem doručení; pokud takový den v posledním měsíci není (například 31.), posune se konec na poslední den měsíce. Pro vás to znamená, že konec nově padá i doprostřed měsíce, ne nutně na jeho konec – což ovlivní poslední výplatu mzdy i návaznost zdravotního pojištění. Rozhodující je přitom den, kdy se výpověď z pracovního poměru dostane k druhé straně, ne den, kdy ji podepíšete.

Co se změnilo od 1. 6. 2025

Od 1. 6. 2025 začíná výpovědní doba běžet už dnem doručení výpovědi druhé straně (dříve až prvním dnem následujícího kalendářního měsíce) a končí dnem se shodným číslem. Standardní délka zůstává nejméně 2 měsíce, u výpovědi dané zaměstnanci dle § 52 písm. f) až h) je nově nejméně 1 měsíc.

Tzv. flexinovela zákoníku práce zkrátila mnoha lidem výpovědní dobu téměř o čtyři týdny: u výpovědi doručené 5. května činí konec dle nové úpravy 5. července, dle staré úpravy až 31. července – rozdíl 26 dnů. Pozor na přechodné pravidlo: výpovědi doručené před 1. 6. 2025 se stále řídí starou úpravou (počátkem i během), a jsou tak častým zdrojem omylů. Podle přechodného ustanovení, jak je vykládá MPSV, se u nich délka výpovědní doby, její začátek i konec řídí zněním § 51 zákoníku práce účinným v době dání výpovědi, takže výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení. Podrobnosti shrnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Délka výpovědní doby podle situace

Standardní výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce (§ 51 odst. 2 zákoníku práce). U výpovědi dané zaměstnanci z důvodů dle § 52 písm. f) až h) je nejméně 1 měsíc. Výpovědní doba 15 dnů při přechodu práv a povinností neplatí obecně, jen v případě podle § 51a odst. 2 písm. b). Delší dobu lze sjednat jen písemnou dohodou.

Tabulka shrnuje, jaká délka pro daný případ platí; kalkulačka počítá měsíční varianty, tedy 1 nebo 2 měsíce. Hodnoty platí pro rok 2026 podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

Zdroj: MPSV a zákoník práce č. 262/2006 Sb., § 51a a § 77 podle znění účinného od 29. 8. 2026.

Patnáct dnů při přechodu práv a povinností se často uvádí jako obecné pravidlo, ale zákon je užší. Podle § 51a odst. 2 písm. b) zákoníku práce platí patnáctidenní výpovědní doba jen tehdy, když zaměstnanec nebyl o přechodu informován nejpozději 30 dnů před jeho účinností a dal z tohoto důvodu výpověď do 2 měsíců ode dne účinnosti přechodu. V ostatních případech podle § 51a skončí pracovní poměr nejpozději dnem, který předchází dni účinnosti přechodu – žádná patnáctidenní lhůta se tedy nepočítá.

Jak počítáme datum konce výpovědní doby

Výpočet výpovědní doby vychází z § 51 odst. 1 zákoníku práce: ke dni doručení se přičte délka (1 nebo 2 měsíce) a konec připadne na den se shodným číslem. Není-li takový den v posledním měsíci (například 31.), výpovědní doba končí posledním dnem tohoto měsíce.

Příklady ukazují, jak pravidlo funguje. Výpověď doručená 15. 8. 2025 se standardní dvouměsíční výpovědní dobou končí 15. 10. 2025. Výpověď doručená 31. 7. 2025 končí 30. 9. 2025, protože září má jen 30 dní. A výpověď doručená 31. 12. 2025 končí 28. 2. 2026 – únor 2026 má 28 dní. Kalkulačka tato pravidla včetně přestupných roků ošetřuje automaticky.

Proč konec výpovědní doby nevyjde na 31. ledna, 30. dubna ani 31. srpna

Podle MPSV nelze při dvouměsíční výpovědní době podle § 51 zákoníku práce účinného od 1. 6. 2025 doručit výpověď tak, aby pracovní poměr skončil 31. ledna, 30. dubna nebo 31. srpna. Výpověď doručená 30. 11. uplyne 30. 1., výpověď doručená 28. 2. uplyne 28. 4. a výpověď doručená 30. 6. uplyne 30. 8.

Důvod je čistě kalendářní. Konec se váže na číslo dne doručení, a měsíc, ve kterém by výpověď musela dorazit, den s potřebným číslem nemá. Poslední možný den doručení tak dá konec o den či dva dřív, než je konec měsíce, a pozdější doručení už posune konec výpovědní doby do měsíce dalšího. Kdo chce skončit až na konci měsíce, může podle MPSV uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru, pokud s ní obě strany souhlasí. Výpověď je jednostranná, dohoda ne: datum v ní si strany určí samy.

Co kalkulačka výpovědní doby nepočítá: smluvní ujednání, ochranná doba a dohody

Kalkulačka výpovědní doby počítá v roce 2026 zákonný běh podle § 51 odst. 1 zákoníku práce. Nezohledňuje písemně sjednanou delší výpovědní dobu nebo jiný běh (§ 51 odst. 3), ochrannou dobu u výpovědi dané zaměstnavatelem (§ 53 odst. 2), patnáctidenní výpovědní dobu u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti (§ 77 odst. 5 písm. b)) ani výpovědi dané před 1. 6. 2025.

Ujednání v pracovní smlouvě. Podle § 51 odst. 3 zákoníku práce lze písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem prodloužit výpovědní dobu nebo změnit její běh. Výpovědní doba a její běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance, což neplatí pro případ výpovědi podle § 52 písm. f) až h). Tady se vyplatí otevřít vlastní smlouvu. Podle výkladu MPSV má před zákonem přednost písemné ujednání (například v pracovní smlouvě), že výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, a to i u výpovědí doručených od 1. 6. 2025. MPSV sám uvádí, že jde o nezávazný výklad a že mezi odbornou veřejností na této otázce nepanuje zcela shoda. Pokud smlouva jen odkazuje na § 51 nebo na zákon obecně, použije se úprava účinná v době dání výpovědi – a výsledek kalkulačky sedí.

Ochranná doba. Podle § 53 odst. 2 zákoníku práce se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává jen u výpovědi dané zaměstnanci, tedy zaměstnavatelem, před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době. Pracovní poměr pak skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Na výpověď, kterou dal sám zaměstnanec, se toto pravidlo nevztahuje: kdo podá výpověď a pak onemocní, konec výpovědní doby si tím neposune.

Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti platí podle § 77 odst. 5 písm. b) zákoníku práce, není-li sjednán jiný způsob zrušení, patnáctidenní výpovědní doba, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpověď lze dát z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Měsíční varianty v kalkulačce se na tyto dohody nehodí.

Zkušební doba. Ve zkušební době výpovědní doba neběží vůbec, ale jedno omezení tu je. Podle § 66 odst. 1 zákoníku práce nesmí zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Podle § 66 odst. 2 se pro zrušení vyžaduje písemná forma a pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Znění citovaných paragrafů odpovídá zákoníku práce č. 262/2006 Sb. účinnému od 29. 8. 2026.