Platové tabulky policie: tarify, příplatky a výsluha

Kolik si policista vydělá v roce 2026

Průměrný plat policisty v České republice dosahuje v roce 2026 odhadem 62 000 Kč hrubého měsíčně. Nástupní základní tarif bez praxe s maturitou činí podle nařízení vlády č. 407/2025 Sb. 27 900 Kč (tarifní třída 2) nebo 28 210 Kč (třída 3), ve směnném provozu 30 690 nebo 31 040 Kč. Skutečný příjem ale závisí na tarifní třídě, délce praxe a řadě příplatků.

Nováček na obvodním oddělení má základní tarif 27 900 až 28 210 Kč hrubého, zatímco zkušený kriminalista s patnácti lety praxe může mít přes 70 000 Kč. A přestože vláda od ledna 2026 schválila zvýšení tarifů o 5 %, odboráři tvrdí, že plné navýšení dostane jen každý čtvrtý policista. Všechny tarify v tomto přehledu odpovídají nařízení vlády č. 407/2025 Sb. a zákonu č. 361/2003 Sb. ve znění od 1. ledna 2026.

Z čeho se skládá služební příjem policisty

Služební příjem příslušníka Policie ČR se skládá ze základního tarifu, příplatku za vedení, zvláštního příplatku, osobního příplatku a odměn. Základní tarif určuje zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů podle 11 tarifních tříd a 12 tarifních stupňů.

Představte si to jako stavebnici. Základ tvoří tarifní plat – ten se odvíjí od dvou věcí: vaší služební hodnosti (tarifní třída 1–11) a uznané doby praxe (tarifní stupeň 1–12). Čím vyšší třída a čím více let služby, tím vyšší základ.

Na tarif se pak vrství příplatky:

• Příplatek za vedení – pro velitele skupin, oddělení a vyšší funkce
• Zvláštní příplatek – za práci v rizikovém nebo náročném prostředí (noční směny, zásahové jednotky, operační střediska)
• Osobní příplatek – individuální ohodnocení podle výkonu, podle § 122 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. až 60 % základního tarifu
• Stabilizační příplatek – přiznává se, pokud to ředitel bezpečnostního sboru stanoví služebním předpisem, který určí i jeho výši a dobu vyplácení (§ 122a); od července 2025 navýšen o 3 000 Kč měsíčně. Do výměry odchodného ani výsluhového příspěvku se nezapočítává (§ 122a odst. 6)
• Odměny – za mimořádné úkoly nebo služební pohotovost

Policisté mají 37,5hodinový pracovní týden a 6 týdnů dovolené ročně – o týden více než většina zaměstnanců v soukromém sektoru. Navýšení platu je navíc odstupňované: příslušníci v denním režimu si polepšili zhruba o 5 %, zatímco ti ve směnném a výjezdovém provozu (nepřetržité služby, operační střediska) až o 10 %.

Platové tabulky policie 2026: základní tarify podle tříd a stupňů

Platové tabulky policie pro rok 2026 stanoví nařízení vlády č. 407/2025 Sb., účinné od 1. ledna 2026, které zrušilo nařízení č. 442/2024 Sb. Jeho příloha č. 1 obsahuje měsíční základní tarify v 11 tarifních třídách a 12 tarifních stupních (§ 115 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.), od 26 040 Kč ve třídě 1 po 73 450 Kč ve třídě 11 v nejvyšším stupni.

Třídu určuje služební hodnost, stupeň délka praxe. Základní tarify se podle § 117 odst. 1 zákona odstupňovávají ve tříletých časových úsecích a do vyššího stupně policista postupuje od prvního dne měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby praxe (§ 117 odst. 4). Pro nováčky je nejdůležitější první řádek: v tarifním stupni 1 (praxe do 3 let) činí základní tarif 26 040 Kč ve třídě 1, 27 900 Kč ve třídě 2, 28 210 Kč ve třídě 3 a 50 360 Kč ve třídě 11.

Základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů v Kč měsíčně od 1. 1. 2026 podle tarifních tříd 1–11 a tarifních stupňů; zdroj: nařízení vlády č. 407/2025 Sb., příloha č. 1

Tarifní stupeň (doba praxe)	Třída 1	Třída 2	Třída 3	Třída 4	Třída 5	Třída 6	Třída 7	Třída 8	Třída 9	Třída 10	Třída 11
1 (do 3 let)	26 040	27 900	28 210	30 270	32 490	34 900	37 480	40 320	43 390	46 740	50 360
2 (do 6 let)	26 880	28 800	29 120	31 240	33 540	36 050	38 750	41 690	44 870	48 360	52 110
3 (do 9 let)	27 710	29 690	30 030	32 250	34 640	37 250	40 040	43 100	46 390	50 010	53 890
4 (do 12 let)	28 590	30 680	31 020	33 310	35 790	38 480	41 400	44 550	47 990	51 730	55 770
5 (do 15 let)	29 510	31 660	32 040	34 410	36 980	39 760	42 790	46 080	49 620	53 490	57 690
6 (do 18 let)	30 440	32 680	33 090	35 540	38 190	41 110	44 240	47 640	51 360	55 350	59 710
7 (do 21 let)	31 420	33 730	34 170	36 720	39 500	42 490	45 750	49 270	53 120	57 290	61 800
8 (do 24 let)	32 460	34 840	35 300	37 930	40 810	43 940	47 320	50 970	54 960	59 270	63 970
9 (do 27 let)	33 510	35 980	36 450	39 210	42 180	45 430	48 930	52 730	56 860	61 350	66 210
10 (do 30 let)	34 600	37 170	37 680	40 520	43 620	46 970	50 600	54 540	58 840	63 510	68 540
11 (do 33 let)	35 750	38 420	38 940	41 910	45 100	48 570	52 370	56 440	60 890	65 720	70 950
12 (nad 33 let)	36 910	39 690	40 250	43 320	46 650	50 250	54 170	58 440	63 030	68 020	73 450

Kdo slouží ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu, má tarif podle přílohy č. 2 téhož nařízení: stupnice je podle § 114 odst. 2 zákona o 10 % vyšší, částky se zaokrouhlují na desítky korun nahoru (§ 114 odst. 3) a pohybují se od 28 650 Kč (třída 1, stupeň 1) do 80 800 Kč (třída 11, stupeň 12). Nováček ve směnné službě tak začíná na 30 690 Kč ve třídě 2 nebo 31 040 Kč ve třídě 3.

Do které tarifní třídy policista patří, určuje § 7 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. podle služební hodnosti, a každá hodnost vyžaduje minimální vzdělání, od 4. třídy výš i minimální dobu služebního poměru. Nováček s maturitou tak nastupuje jako vrchní referent ve třídě 2 nebo asistent ve třídě 3; podle § 8 odst. 1 náleží referentovi hodnostní označení rotný, vrchnímu referentovi strážmistr a asistentovi nadstrážmistr.

Služební hodnosti a tarifní třídy příslušníků bezpečnostních sborů od 1. 1. 2026; zdroj: zákon č. 361/2003 Sb., § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1

Hodnost	Tarifní třída	Minimální vzdělání	Minimální doba služby
referent (rotný)	1	střední nebo střední s výučním listem	–
vrchní referent (strážmistr)	2	střední s maturitou	–
asistent (nadstrážmistr)	3	střední s maturitou	–
vrchní asistent	4	střední s maturitou	2 roky
inspektor	5	střední s maturitou	3 roky
vrchní inspektor	6	střední s maturitou nebo vyšší odborné	5 let
komisař	7	vyšší odborné nebo bakalářské	6 let
vrchní komisař	8	bakalářské	7 let
rada	9	magisterské	9 let
vrchní rada	10	magisterské	10 let
vrchní státní rada	11	magisterské	12 let

Nástupní plat a průměrný výdělek v roce 2026

Nástupní plat policistů s maturitou a bez praxe tvoří v roce 2026 základní tarif 27 900 Kč (tarifní třída 2) nebo 28 210 Kč (třída 3) podle nařízení vlády č. 407/2025 Sb., ve směnném režimu 30 690 nebo 31 040 Kč. Policie ČR uvádí pro první rok během základní odborné přípravy hrubý služební příjem 32 900 Kč; průměrný plat za rok 2025 činil 59 659 Kč.

Základní tarif 27 900 až 28 210 Kč hrubého zní na první pohled slušně – jenže čistá mzda po odvodech klesne pod 24 000 Kč. Částka 32 900 Kč, kterou Policie ČR na svém náborovém webu uvádí pro první rok ve „škole“, tedy během základní odborné přípravy, není tarif z tabulky, ale hrubý služební příjem. Pro srovnání: průměrná hrubá mzda v Česku ve 4. čtvrtletí 2025 činila 52 283 Kč. Nejčerstvější dostupná data ČSÚ za 2. čtvrtletí 2026 ukazují 51 966 Kč, meziročně o 6,4 % více (reálně, po očištění o inflaci, o 4,3 %) – mezikvartálně jde o mírný pokles oproti konci roku 2025, což je běžný sezónní jev daný koncoročními odměnami, ale meziroční trend zůstává jasně rostoucí. Nováček u policie tak bere výrazně méně, než je celostátní průměr, ať ho poměřujeme čerstvějšími, nebo staršími daty.

S rostoucí praxí a hodností se ale příjem rychle zvyšuje. Tarifní stupeň se mění každé tři roky (§ 117 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.), takže po pěti letech služby je policista ve 2. tarifním stupni (praxe do 6 let), tedy o jeden stupeň výš než při nástupu; asistentovi ve třídě 3 to zvedne tarif z 28 210 na 29 120 Kč. K tomu přibývají příplatky a postup do vyšších tříd: podle Policie ČR činí průměrný plat po třech letech služby 49 600 Kč. Průměrný plat 59 659 Kč (údaj Policie ČR za rok 2025) zahrnuje všechny příslušníky od nováčků po generály – medián bude nižší, protože vysoké příjmy vedoucích funkcionářů průměr táhnou nahoru.

K samotnému platu navíc přistupuje náborový příspěvek pro nové policisty. Podle Policie ČR se liší podle krajů a činí 110 000 až 150 000 Kč; o jeho vyplacení lze požádat po půl roce služby a příspěvek zavazuje příslušníka k setrvání ve služebním poměru po dobu šesti let. Je to jednorázový bonus – při horní hranici 150 000 Kč v přepočtu asi 2 080 Kč měsíčně navíc po dobu závazku.

Skutečné navýšení platů: proč většina policistů nedostane 5 %

Od 1. ledna 2026 vzrostly služební tarify o 5 % na základě nařízení vlády č. 407/2025 Sb. Podle Nezávislého odborového svazu Policie ČR (NOS PČR) ale plné navýšení dostane jen 26 % policistů v tarifních třídách 1–4. Většina příslušníků ve třídách 5–8 obdrží pouze 3 %.

Vláda prezentovala navýšení jako plošné 5% zvýšení tarifů. Realita je odstupňovaná – a pro většinu policistů méně štědrá, než hlavní titulek napovídá.

Skutečné navýšení platů policistů podle tarifních tříd (2026)

Tarifní třída	Skutečné navýšení	Podíl policistů
1–4	5 %	~26 %
5–8	3 %	~70 %
9–10	2 %	malý podíl
11	0 %	minimální

Předseda NOS PČR situaci komentoval: „Inflace byla skutečně výrazná. Navíc někdo může vydělávat téměř stejně jako člověk ve vyšší platové třídě, což nemotivuje ke kariérnímu postupu.“ Jinými slovy: rozdíly mezi třídami jsou tak malé, že policista nemá finanční důvod usilovat o vyšší hodnost.

Kontext těchto čísel je důležitý. V roce 2024 nedošlo k žádnému navýšení tarifů. Zároveň bylo zavedeno odvádění nemocenského pojištění, které fakticky snížilo čisté platy. A inflace v letech 2022 (15,1 %) a 2023 (10,7 %) výrazně převýšila tehdejší navyšování. Podle odborářů se reálné příjmy policistů za poslední léta propadly o téměř 20 %, u příslušníků dojíždějících do Prahy až o 23 %.

Vývoj průměrného platu policisty (2023–2026)

Průměrný plat policisty vzrostl z přibližně 56 000 Kč v roce 2023 na odhadovaných 62 000 Kč v roce 2026. Přesto reálná kupní síla policistů kvůli vysoké inflaci v předchozích letech klesla – navýšení nestačilo kompenzovat zdražování.

Vývoj průměrného platu policisty (2023–2026)

Rok	Navýšení	Průměrný plat
2023	+10 %	~56 000 Kč
2024	0 % (žádné navýšení)	56 308 Kč
2025	+1 500 Kč (leden) + 3 000 Kč (červenec)	59 659 Kč
2026	+5 % tarify	odhad ~62 000 Kč

Na první pohled vypadá křivka optimisticky – z 56 000 na 62 000 Kč za tři roky. Jenže když vezmete v úvahu kumulovanou inflaci 2022–2023 (přes 27 %), reálná kupní síla policisty je dnes nižší než v roce 2021. Navýšení v roce 2025 (stabilizační příplatek 3 000 Kč od července a 1 500 Kč od ledna) celkový dopad vyčíslilo na 5 500–5 650 Kč měsíčně, tedy asi 10 % průměrného platu. To však stále nestačilo dohnat inflační propad předchozích dvou let.

Policejní prezident Martin Vondrášek situaci shrnul: „Musíme zajistit více peněz pro policisty, kvůli bezpečnostní situaci by odchody byly nezodpovědné.“ Jenže rozhodnutí o tarifech leží na vládě a Ministerstvu vnitra, nikoli na vedení policie.

Nová vláda Andreje Babiše, která nastoupila v lednu 2026, jde v programovém prohlášení ještě dál. Slibuje postupně zvýšit nástupní plat policistů na 50 000 Kč hrubého a zavést příspěvek na bydlení do výše 6 000 Kč měsíčně podle regionu. Pro současné nováčky se základním tarifem 27 900 až 31 040 Kč (podle třídy a režimu služby) by to znamenalo nárůst o více než 60 %. Odborníci odhadují náklady realizace pro všechny bezpečnostní a ozbrojené složky (~80 000 příslušníků) na ~20–25 miliard korun ročně. Ministerstvo vnitra v září 2026 představilo plán, podle kterého se platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby ČR mají zvyšovat postupně v letech 2027 až 2029: každý rok se příslušníkům ve směnném provozu zvýší tarif o pevnou částku 1 300 Kč, dalších až 1 300 Kč připadne na stabilizační příspěvek a 300 Kč na nadtarifní složky – celkem o 2 600 až 2 900 Kč ročně, za tři roky až o 8 700 Kč. Cílem je, aby k 1. lednu 2029 dosáhl nástupní plat policisty a hasiče po základní odborné přípravě 50 000 Kč; jde zatím o plán, ne o vydané nařízení vlády. Po jednání odborových svazů s premiérem Andrejem Babišem 12. října 2026 pak ministr vnitra Lubomír Metnar podle ČTK oznámil, že příslušníci bezpečnostních sborů dostanou v roce 2027 do tarifů přidáno 2 400 Kč místo původně plánovaných 1 300 Kč a dalších 500 Kč půjde na pokrytí přesčasů a pohotovostí; dohoda platí pro rok 2027. Odbory původně žádaly 2 600 Kč do tarifů a podle nich zvýšení znamená v nižších tarifních třídách asi 8 %. U vojáků byl nástupní plat na úrovni 50 000 Kč dosažen už dříve, ještě za předchozí vlády Petra Fialy – bezpečnostní sbory tak podle tohoto plánu dohánějí armádu s několikaletým zpožděním.

Benefity a výsluhové nároky

Kromě platu mají policisté nárok na výsluhový příspěvek po minimálně 15 letech služby, 6 týdnů dovolené, náborový příspěvek 110 000 až 150 000 Kč podle kraje a další benefity. Výsluhový příspěvek činí podle § 158 zákona č. 361/2003 Sb. 20–50 % měsíčního služebního příjmu; při souběhu se starobním nebo invalidním důchodem se vyplácí jen rozdíl, o který je vyšší (§ 160).

Plat je jen část příběhu. Služba u policie přináší benefity, které v soukromém sektoru nemají obdobu:

• Výsluhový příspěvek (výsluha) – po 15 letech služby náleží ve výši 20 % měsíčního služebního příjmu. Za 16. až 20. ukončený rok služby přibývají 3 %, za 21. až 25. rok 2 % a za 26. a každý další rok 1 %, nejvýše 50 % (§ 158), kterých se dosáhne po 30 letech služby. Policista, který odslouží 25 let s měsíčním služebním příjmem 60 000 Kč, má nárok na 45 % (20 + 5 × 3 + 5 × 2), tedy 27 000 Kč měsíčně. Stabilizační příplatek se do výměry nepočítá (§ 122a odst. 6)
• 6 týdnů dovolené – oproti standardním 4 týdnům v soukromém sektoru (resp. 5 týdnům ve státní správě)
• Náborový příspěvek – 110 000 až 150 000 Kč podle kraje, o vyplacení lze požádat po půl roce služby, se šestiletým závazkem
• Příspěvek na bydlení – v některých regionech, zejména v Praze a okolí
• Služební byt – omezeně dostupný, především pro příslušníky převelené do jiného kraje

Výsluha ale není renta vyplácená bez podmínek. Vznikne-li bývalému policistovi vedle výsluhy nárok na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu, vyplácí se výsluhový příspěvek podle § 160 zákona č. 361/2003 Sb. jen tehdy, je-li vyšší než důchod, a to pouze ve výši rozdílu. O starobní důchod musí bývalý příslušník požádat nejpozději do 2 let po dosažení důchodového věku (o invalidní důchod, stal-li se invalidním), jinak se výplata výsluhy zastaví (§ 163 odst. 1). Nárok na výplatu zaniká také dnem, který předchází opětovnému vzniku služebního poměru nebo přijetí do služebního poměru vojáka z povolání (§ 162).

Výsluha je často hlavní důvod, proč policisté ve službě zůstávají i přes nespokojenost s platem. Zároveň je to dvojsečná zbraň: kdo odslouží 14 let a odejde, nedostane nic. Kdo vydrží patnáctý rok, získá nárok na výsluhový příspěvek, který po přiznání starobního důchodu klesne na rozdíl mezi výsluhou a důchodem, a pokud je důchod vyšší, nevyplácí se vůbec. Tento „efekt zámku“ drží ve službě řadu příslušníků, kteří by jinak odešli – ale nemotivuje je k nadstandardnímu výkonu.

Právě model výsluh se ale může do budoucna změnit. Ministr vnitra Lubomír Metnar v roce 2026 otevřel debatu o reformě výsluhových příspěvků. Podle něj dnešní systém de facto produkuje „mladé důchodce s rentou“ a některé výše výsluh označil za až amorální. Připravovaná novela služebního zákona by měla změnit samotný princip výsluh – Metnar ji ale rámuje jednoznačně: platit by měla jen pro nově nastupující policisty a stávajících příslušníků by se nedotkla. Ministerstvo vnitra zatím nemá hotový legislativní návrh a je teprve ve fázi sběru podnětů, takže konkrétní podoba reformy zatím neexistuje. Pro dnešní policisty i zájemce o službu to znamená, že současná pravidla výsluhy popsaná výše platí beze změny dál.

Personální krize: proč policie ztrácí lidi

Policie ČR v roce 2025 hlásí podstav přes 5 800 příslušníků. Dvanáct procent odchodů tvoří policisté s méně než 4 roky služby, kteří nenaplní ani náborový závazek. Hlavní příčinou je nekonkurenceschopný nástupní plat a pomalý růst v prvních letech.

Čísla mluví jasně: přes 5 800 neobsazených míst znamená, že chybí zhruba každý sedmý policista. V praxi to vypadá tak, že obvodní oddělení jezdí s minimálními stavy, vyšetřovatelé řeší desítky případů najednou a specialisté na kybernetickou kriminalitu odcházejí do soukromého sektoru, kde si vydělají dvojnásobek.

Problém vynikne ve srovnání s armádou. Nástupní plat vojáka bez příplatků činí v roce 2026 celkem 38 810 Kč, zatímco nástupní základní tarif policisty s maturitou je 27 900 nebo 28 210 Kč a ve směnném režimu 30 690 nebo 31 040 Kč – rozdíl přes 7 000 Kč měsíčně i proti nejvyšší z těchto částek. Odborové organizace policistů tvrdí, že investice míří neúměrně k armádě, zatímco vnitřní bezpečnost zůstává podfinancovaná.

Alarmující je struktura odchodů. Dvanáct procent lidí, kteří od policie odejdou, jsou příslušníci se službou kratší než čtyři roky. To znamená, že stát investuje do jejich výcviku (základní příprava trvá rok a stojí stovky tisíc korun), a pak je ztrácí dřív, než se plně zapracují. Debata o výsluhách i chystané zvýšení platu policie tak míří ke stejnému jádru problému: jak udržet lidi ve službě dostatečně dlouho, aby se investice do jejich výcviku vůbec vrátila.

Unie bezpečnostních složek, druhá hlavní odborová organizace, v listopadu 2024 organizovala protesty policistů a hasičů na pražské Letné. Požadavky byly jasné: rychlejší růst tarifů, kompenzace inflačního propadu a systémové řešení podstavu. Vláda reagovala navýšením stabilizačního příplatku od července 2025 – ale odboráři považují tento krok za nedostatečný.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR), nejstarší odborová organizace policistů fungující od roku 1990, varuje ještě důrazněji: při zachování současného tempa zvyšování platů hrozí kolaps systému. Když nástupní čistý plat policisty nedosahuje ani průměrné mzdy prodavačky v supermarketu, je těžké přesvědčit absolventy, aby riskovali zdraví a život ve službě.

Oba hlavní odborové svazy se shodují na systémovém řešení: chtějí zákonem zakotvit, že průměrný plat policisty musí dosahovat 150 % průměrné mzdy v Česku. Při průměrné mzdě 52 283 Kč (4. čtvrtletí 2025, údaj ČSÚ) by to znamenalo cílový služební příjem kolem 78 000 Kč hrubého – o 16 000 Kč více, než je současný odhad průměru u policie.