Předseda Senátu Miloš Vystrčil absolvoval 1.–4. června 2026 čtyřdenní pracovní návštěvu Tchaj-wanu — na ostrov přiletěl komerční linkou, protože vláda Andreje Babiše mu odmítla poskytnout vládní speciál, a premiér to zdůvodnil tím, že chce „pragmatickou, nikoli hodnotovou" zahraniční politiku. Vystrčil rozhodnutí předem označil za „nůž do zad" českým podnikatelům a vědcům, kteří letěli s ním. Cesta skončila 4. června — v den 37. výročí masakru na náměstí Tchien-an-men — a Peking ji tvrdě odsoudil jako porušení politiky jedné Číny. (aktualizováno 17. července 2026) Text jsme doplnili o konkrétní výsledky, kterými delegace cestu mezitím uzavřela.
Co se vlastně stalo
Předseda Senátu Miloš Vystrčil absolvoval 1.–4. června 2026 pracovní misi na Tchaj-wan s téměř padesátičlennou delegací podnikatelů, akademiků a kulturních zástupců; podle Senátu na ostrov přiletěl komerční linkou a cestu ukončil 4. června. Vláda Andreje Babiše (ANO–SPD–Motoristé) mu odmítla poskytnout vládní letoun s odůvodněním pragmatické zahraniční politiky, Peking cestu označil za porušení politiky jedné Číny.
Oficiální program začal 1. června v Tchaj-peji. Vystrčil se podle ČTK setkal s prezidentem Laj Čching-tem a viceprezidentkou Siao Pi-chim; jednání se týkala konkrétních projektů v digitálním zdravotnictví a umělé inteligenci, dění na Ukrajině a odkazu Václava Havla. Delegace během cesty odhalila Lavičku Václava Havla, slavnostně otevřela českou třídu na Národní univerzitě Chengchi a český pavilon na technologickém veletrhu InnoVEX, který je součástí Computexu.
Delegaci tvořila podle programu zveřejněného Senátem podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy a Česko-tchajwanské obchodní komory, zástupci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ČVUT. „Cesta je hodnotová i pragmatická," řekl Vystrčil před odletem na tiskové konferenci — a po návratu 4. června ji označil za přínos z hlediska obchodních vztahů.
Co cesta přinesla
Nejviditelnějším výsledkem bylo navýšení tchajwanského investičního fondu o 50 milionů eur (více než miliarda korun) na česko-tchajwanské projekty, denní přímé letecké spojení Praha–Tchaj-pej v pracovní dny a pět podepsaných memorand. Prezident Laj Čching-te navíc 2. června 2026 udělil Vystrčilovi Řád příznivých oblaků za podporu vzájemné spolupráce.
Prezident Laj Čching-te vyznamenal Vystrčila 2. června 2026 Řádem příznivých oblaků — stejné ocenění získal in memoriam v roce 2020 i jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který cestu na Tchaj-wan plánoval, ale nedožil se jí. Vystrčil téhož dne zahájil českou účast na globálním technologickém veletrhu InnoVEX.
Ekonomický výnos cesty je konkrétní. Společnost Taiwania Capital podle ČTK navýší svůj investiční fond pro střední a východní Evropu — v němž je zhruba 180 milionů eur — o dalších 50 milionů eur, v přepočtu více než miliardu korun, vyčleněných na česko-tchajwanské podnikatelské projekty. Praha se zároveň stává první evropskou destinací aerolinky STARLUX: k dosavadním třem týdenním přímým spojům China Airlines mezi Prahou a Tchaj-pejí přibudou čtyři lety Starlux, takže přímé spojení bude v pracovní dny denně. Pro srovnání — ještě před cestou existovaly jen tři přímé lety týdně.
Na veletrhu InnoVEX byla podepsána tři memoranda o spolupráci mezi českými a tchajwanskými podnikateli a dvě strategická partnerství Univerzity Karlovy s Národní tchajwanskou univerzitou a Národní univerzitou Chengchi, kde delegace slavnostně otevřela českou třídu; Vystrčil celkem hovořil o pěti memorandech. To je stejný počet jako po cestě Markéty Pekarové Adamové v roce 2023 — jenže tentokrát bez podpory vlastní vlády.
Proč Peking vždy protestuje
Politika jedné Číny je pro Peking nepřekročitelná: Tchaj-wan považuje za vzbouřenou provincii, kterou si jednoho dne připojí. Návštěvy ústavních činitelů cizích zemí Peking čte jako diplomatické uznání samostatného Tchaj-wanu — bez ohledu na to, jak misi formálně popíše vysílající strana.
Čínské velvyslanectví v Praze cestu odsoudilo hned na jejím začátku. Podle ČT24 uvedlo, že Vystrčil „vážně zasáhl do vnitřních záležitostí Číny, narušil její svrchovanost a územní celistvost a porušil český politický závazek k politice jedné Číny". Šlo o stejný slovník, jaký Peking používá po každé podobné návštěvě.
Česko politiku jedné Číny formálně uznává od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Diplomatické styky s Tchaj-pejí nemá, ale rozvíjí s ním ekonomické, vědecké a kulturní vztahy. Praha v roce 2019 zrušila smlouvu o partnerských městech s Pekingem poté, co odmítla přepracování doložky o politice jedné Číny, a o tři měsíce později uzavřela partnerství s Tchaj-pejí.
Vystrčilova první cesta v září 2020 — a hlavně jeho výrok „Jsem Tchajwanec" v tchajwanském Legislativním dvoře — vyprovokoval ostrou reakci. Tehdejší čínský ministr zahraničí Wang I prohlásil, že Vystrčil za cestu „zaplatí vysokou cenu", a Čína krátce nato zrušila pětimilionovou objednávku klavírů Petrof. Symbolická odveta, ekonomicky zanedbatelná — ale signál byl jasný.
Spor o vládní letoun: precedent, který nikdo nečekal
Odmítnutí vládního speciálu pro předsedu Senátu na cestu na Tchaj-wan bylo prvním takovým krokem české vlády v historii. Babišova vláda tím symbolicky odpojila stát od logistické podpory ústavního činitele při návštěvě země, se kterou Česko nemá diplomatické styky, ale udržuje dlouhodobé ekonomické vazby.
Babiš odmítnutí odůvodnil přímo: „Hodnotová zahraniční politika víceméně nic nepřinesla a poškodila naše firmy. My budeme dělat pragmatickou politiku." Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) souběžně jednal v New Yorku s čínským kolegou Wang Im o normalizaci vztahů, vízové agendě a možné přímé letecké lince Praha–Šanghaj.
Vystrčil reagoval ostře: „Je to nůž do zad těm, o kterých Babišova vláda říká, že je bude podporovat — podnikatelům a vědcům." Prezident Petr Pavel se postavil za Vystrčila: „Pokud vláda mluví o pragmatické politice, měla by pragmaticky prozkoumat vztahy s Tchaj-wanem. Spolupráce s Tchaj-wanem může být pro Česko přínosnější." Premiér Andrej Babiš naopak cestu i po jejím skončení opakovaně kritizoval — podle ČTK tvrdil, že Vystrčil nepochopil politiku jedné Číny a že návštěva poškodí obchodní vazby a vztahy s Čínou.
Co Tchaj-wan a Čína znamenají pro českou ekonomiku
Tchajwanské investice v Česku zprostředkované CzechInvestem v letech 1995 až 2020 přesáhly podle Atlantic Council 1 miliardu eur a vytvořily 24 000 pracovních míst — nejvíce ze zemí východní Asie a několikanásobně více než přímé investice z pevninské Číny. Právě tato čísla vysvětlují, proč spor o Tchaj-wan není jen o symboly.
Tady leží jádro Pavlova argumentu — a vysvětluje, proč spor není jen o symboly. Tchajwanské investice v Česku zprostředkované CzechInvestem v letech 1995 až 2020 přesáhly podle Atlantic Council 1 miliardu eur a vytvořily 24 000 pracovních míst. To je nejvíce ze zemí východní Asie a několikanásobně více než přímé investice z pevninské Číny.
Největším tchajwanským investorem je Foxconn s továrnami v Pardubicích a Kutné Hoře — vyrábí servery, počítače, monitory, routery a zdravotnické přístroje. V poslední účetní závěrce dosáhl zisku po zdanění 2,1 miliardy korun a tržeb 119 miliard, podle dat z portálu Lupa.cz se zaměřením na výrobu serverů pro umělou inteligenci.
Český export na Tchaj-wan dosáhl v roce 2024 podle BusinessInfo 398 milionů eur (10,43 miliardy korun). Dovoz směrem do Česka činil 1,76 miliardy eur a tvořily ho zejména ICT komponenty, čipy a tištěné obvody — tedy přesně zboží, na kterém závisí evropská technologická konkurenceschopnost. To je kontext, ve kterém Vystrčil argumentuje, že „pragmatická politika bez hodnot je absolutní nesmysl".
Tři vlny napětí: 2020, 2023, 2026
Vystrčilova cesta z roku 2026 není ojedinělý čin, ale třetí dějství dlouhého příběhu. V září 2020 vedl Vystrčil první velkou českou parlamentní misi na Tchaj-wan a pronesl onen slavný výrok „Jsem Tchajwanec" — parafrázi projevu Johna F. Kennedyho z Berlína roku 1963. Cesta byla kompromisem po smrti jeho předchůdce Jaroslava Kubery, který návštěvu plánoval a podle medializovaných informací byl tlakem čínského velvyslanectví zlomen.
V březnu 2023 vedla tehdejší předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zatím největší českou delegaci na Tchaj-wan — přibližně 150 lidí. Výsledkem bylo pět memorand o spolupráci, otevření českého obchodního hubu v Tchaj-peji, založení Centra pro odolnost dodavatelských řetězců a dohoda o parlamentní spolupráci. Volby v říjnu 2025 ovšem přivedly k moci koalici, která tento směr otevřeně označila za skončený.
Třetí cesta v roce 2026 proběhla za zcela jiné vnitropolitické konstelace. Premiér i ministr zahraničí veřejně otevírají dveře Pekingu, zatímco prezident a předseda Senátu jdou opačným směrem. Česká zahraniční politika tak má dvě tváře současně — a partneři v zahraničí dlouhodobě nevědí, na kterou se mají dívat.
Co bude dál
Zatímco Vystrčil vezl domů memoranda a příslib nových investic, vláda okamžitě zamířila opačným směrem. Ministr zahraničí Petr Macinka 13. června 2026 uvedl, že vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí. Mluvčí čínské diplomacie Kuo Ťia-kchun na to reagoval sdělením, že Peking je ochoten obnovit zdravé vztahy s Českem a vítá závazek české vlády k politice jedné Číny. Jen devět dní po skončení cesty tak stály vedle sebe dvě protichůdné české pozice.
Z předchozích kol přitom víme, že čínské sankce po roce 2020 nezastavily růst obchodu s Tchaj-wanem, ale spíš ho urychlily — a nová denní letecká linka i navýšený investiční fond ukazují, že ani tentokrát nemá Peking příliš pák, jak výsledky cesty zvrátit. Dlouhodobě je v sázce konzistence české zahraniční politiky: dokud se Babišova vláda a Senát s prezidentem budou navzájem dezavuovat, partneři v Asii i v EU budou kalkulovat s tím, že česká pozice se může v roce 2029 znovu otočit.
Říkali jste si někdy, proč jedna a ta samá země může mít zároveň dvě protichůdné zahraniční politiky — a co to znamená pro důvěryhodnost Česka u jeho partnerů?
Často kladené otázky
Proč Česko neuznává Tchaj-wan diplomaticky?
Česko od roku 1993 oficiálně uznává politiku jedné Číny — uznává Čínskou lidovou republiku jako jediného legitimního zástupce Číny a s Tchaj-wanem nemá formální diplomatické styky. To je standardní pozice naprosté většiny zemí světa. Praktickou spolupráci ovšem rozvíjí přes neformální kanály: ekonomika, věda, kultura a vzdělávání.
Co Vystrčilova cesta na Tchaj-wan v červnu 2026 přinesla?
Během návštěvy 1.–4. června 2026 získal Vystrčil od prezidenta Laj Čching-teho Řád příznivých oblaků (2. června), společnost Taiwania Capital přislíbila navýšení investičního fondu o 50 milionů eur na česko-tchajwanské projekty a Praha se stala první evropskou destinací aerolinky STARLUX — přímé spojení Praha–Tchaj-pej bude v pracovní dny denně. Na veletrhu InnoVEX bylo podepsáno pět memorand včetně dvou partnerství Univerzity Karlovy.
Co znamená výrok „Jsem Tchajwanec", který Vystrčil pronesl v roce 2020?
Vystrčil ho pronesl v září 2020 v tchajwanském Legislativním dvoře jako parafrázi projevu Johna F. Kennedyho „Ich bin ein Berliner" z Berlína roku 1963. Symbolicky vyjádřil solidaritu s demokratickým Tchaj-wanem proti tlaku autoritářské Číny. Peking ho odsoudil, čínský ministr Wang I uvedl, že Vystrčil „zaplatí vysokou cenu", a Čína krátce nato zrušila pětimilionovou objednávku klavírů Petrof.
Proč vláda odmítla poskytnout Vystrčilovi vládní letoun?
Premiér Babiš a ministr zahraničí Macinka argumentují, že hodnotová zahraniční politika předchozí vlády Petra Fialy „víceméně nic nepřinesla" a poškodila české firmy v Číně. Vláda chce normalizovat vztahy s Pekingem — Macinka 13. června 2026 uvedl, že vztahy s Čínou chce vláda normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí. Odmítnutí letounu bylo prvním takovým krokem české vlády vůči ústavnímu činiteli při cestě na Tchaj-wan.
