Předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl 31. května 2026 na Tchaj-wan komerční linkou — vláda Andreje Babiše mu odmítla poskytnout vládní speciál a premiér to zdůvodnil tím, že chce „pragmatickou, nikoli hodnotovou" zahraniční politiku. Vystrčil rozhodnutí označil za „nůž do zad" českým podnikatelům a vědcům, kteří letí s ním. Peking cestu odsoudil jako porušení politiky jedné Číny. A datum návratu, 4. června, připadá na 37. výročí masakru na náměstí Tchien-an-men — náhoda, kterou si v Pekingu nikdo nenechá ujít.
Co se vlastně stalo
Předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl 31. května 2026 na čtyřdenní misi na Tchaj-wan s téměř padesátičlennou delegací podnikatelů, akademiků a kulturních zástupců. Vláda Andreje Babiše (ANO–SPD–Motoristé) mu odmítla poskytnout vládní letoun s odůvodněním pragmatické zahraniční politiky, Peking cestu označil za porušení politiky jedné Číny.
Oficiální program začíná 1. června v Tchaj-peji. Vystrčil se setká s prezidentem Lai Ching-tem, předsedou Legislativního dvora i ministry zahraničí, zdravotnictví a hospodářství. Delegace odhalí Lavičku Václava Havla, otevře českou třídu na Národní univerzitě Chengchi a český pavilon na startupovém veletrhu InnoVEX.
Delegaci tvoří podle programu zveřejněného Senátem podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy a Česko-tchajwanské obchodní komory, zástupci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ČVUT. „Cesta je hodnotová i pragmatická," řekl Vystrčil před odletem na tiskové konferenci.
Proč Peking vždy protestuje
Politika jedné Číny je pro Peking nepřekročitelná: Tchaj-wan považuje za vzbouřenou provincii, kterou si jednoho dne připojí. Návštěvy ústavních činitelů cizích zemí Peking čte jako diplomatické uznání samostatného Tchaj-wanu — bez ohledu na to, jak misi formálně popíše vysílající strana.
Česko politiku jedné Číny formálně uznává od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Diplomatické styky s Tchaj-pejí nemá, ale rozvíjí s ním ekonomické, vědecké a kulturní vztahy. Praha v roce 2019 zrušila smlouvu o partnerských městech s Pekingem poté, co odmítla přepracování doložky o politice jedné Číny, a o tři měsíce později uzavřela partnerství s Tchaj-pejí.
Vystrčilova první cesta v září 2020 — a hlavně jeho výrok „Jsem Tchajwanec" v tchajwanském Legislativním dvoře — vyprovokoval ostrou reakci. Tehdejší čínský ministr zahraničí Wang I prohlásil, že Vystrčil za cestu „zaplatí vysokou cenu", a Čína krátce nato zrušila pětimilionovou objednávku klavírů Petrof. Symbolická odveta, ekonomicky zanedbatelná — ale signál byl jasný.
Spor o vládní letoun: precedent, který nikdo nečekal
Odmítnutí vládního speciálu pro předsedu Senátu na cestu na Tchaj-wan je první takový krok české vlády v historii. Babišova vláda tím symbolicky odpojila stát od logistické podpory ústavního činitele při návštěvě země, se kterou Česko nemá diplomatické styky, ale udržuje dlouhodobé ekonomické vazby.
Babiš odmítnutí odůvodnil přímo: „Hodnotová zahraniční politika víceméně nic nepřinesla a poškodila naše firmy. My budeme dělat pragmatickou politiku." Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) souběžně jednal v New Yorku s čínským kolegou Wang Im o normalizaci vztahů, vízové agendě a možné přímé letecké lince Praha–Šanghaj.
Vystrčil reagoval ostře: „Je to nůž do zad těm, o kterých Babišova vláda říká, že je bude podporovat — podnikatelům a vědcům." Prezident Petr Pavel se postavil za Vystrčila: „Pokud vláda mluví o pragmatické politice, měla by pragmaticky prozkoumat vztahy s Tchaj-wanem. Spolupráce s Tchaj-wanem může být pro Česko přínosnější."
Co Tchaj-wan a Čína znamenají pro českou ekonomiku
Tady leží jádro Pavlova argumentu — a vysvětluje, proč spor není jen o symboly. Tchajwanské investice v Česku zprostředkované CzechInvestem v letech 1995 až 2020 přesáhly podle Atlantic Council 1 miliardu eur a vytvořily 24 000 pracovních míst. To je nejvíce ze zemí východní Asie a několikanásobně více než přímé investice z pevninské Číny.
Největším tchajwanským investorem je Foxconn s továrnami v Pardubicích a Kutné Hoře — vyrábí servery, počítače, monitory, routery a zdravotnické přístroje. V poslední účetní závěrce dosáhl zisku po zdanění 2,1 miliardy korun a tržeb 119 miliard, podle dat z portálu Lupa.cz se zaměřením na výrobu serverů pro umělou inteligenci.
Český export na Tchaj-wan dosáhl v roce 2024 podle BusinessInfo 398 milionů eur (10,43 miliardy korun). Dovoz směrem do Česka činil 1,76 miliardy eur a tvořily ho zejména ICT komponenty, čipy a tištěné obvody — tedy přesně zboží, na kterém závisí evropská technologická konkurenceschopnost. To je kontext, ve kterém Vystrčil argumentuje, že „pragmatická politika bez hodnot je absolutní nesmysl".
Tři vlny napětí: 2020, 2023, 2026
Vystrčilova cesta z roku 2026 není ojedinělý čin, ale třetí dějství dlouhého příběhu. V září 2020 vedl Vystrčil první velkou českou parlamentní misi na Tchaj-wan a pronesl onen slavný výrok „Jsem Tchajwanec" — parafrázi projevu Johna F. Kennedyho z Berlína roku 1963. Cesta byla kompromisem po smrti jeho předchůdce Jaroslava Kubery, který návštěvu plánoval a podle medializovaných informací byl tlakem čínského velvyslanectví zlomen.
V březnu 2023 vedla tehdejší předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zatím největší českou delegaci na Tchaj-wan — přibližně 150 lidí. Výsledkem bylo pět memorand o spolupráci, otevření českého obchodního hubu v Tchaj-peji, založení Centra pro odolnost dodavatelských řetězců a dohoda o parlamentní spolupráci. Volby v říjnu 2025 ovšem přivedly k moci koalici, která tento směr otevřeně označila za skončený.
Třetí cesta v roce 2026 přichází za zcela jiné vnitropolitické konstelace. Premiér i ministr zahraničí veřejně otevírají dveře Pekingu, zatímco prezident a předseda Senátu jdou opačným směrem. Česká zahraniční politika tak má dvě tváře současně — a partneři v zahraničí dlouhodobě nevědí, na kterou se mají dívat.
Co bude dál
Krátkodobě lze čekat verbální protesty Pekingu, případně dílčí ekonomické signály symbolického typu — podobné zrušení klavírů Petrof z roku 2020. Z předchozích kol víme, že čínské sankce po roce 2020 nezastavily růst obchodu s Tchaj-wanem, ale spíš ho urychlily. Dlouhodobě je v sázce konzistence české zahraniční politiky: dokud se Babišova vláda a Senát s prezidentem budou navzájem dezavuovat, partneři v Asii i v EU budou kalkulovat s tím, že česká pozice se může v roce 2029 znovu otočit.
Říkali jste si někdy, proč jedna a ta samá země může mít zároveň dvě protichůdné zahraniční politiky — a co to znamená pro důvěryhodnost Česka u jeho partnerů?
Často kladené otázky
Proč Česko neuznává Tchaj-wan diplomaticky?
Česko od roku 1993 oficiálně uznává politiku jedné Číny — uznává Čínskou lidovou republiku jako jediného legitimního zástupce Číny a s Tchaj-wanem nemá formální diplomatické styky. To je standardní pozice naprosté většiny zemí světa. Praktickou spolupráci ovšem rozvíjí přes neformální kanály: ekonomika, věda, kultura a vzdělávání.
Co znamená výrok „Jsem Tchajwanec", který Vystrčil pronesl v roce 2020?
Vystrčil ho pronesl v září 2020 v tchajwanském Legislativním dvoře jako parafrázi projevu Johna F. Kennedyho „Ich bin ein Berliner" z Berlína roku 1963. Symbolicky vyjádřil solidaritu s demokratickým Tchaj-wanem proti tlaku autoritářské Číny. Peking ho odsoudil, čínský ministr Wang I uvedl, že Vystrčil „zaplatí vysokou cenu", a Čína krátce nato zrušila pětimilionovou objednávku klavírů Petrof.
Proč vláda odmítla poskytnout Vystrčilovi vládní letoun?
Premiér Babiš a ministr zahraničí Macinka argumentují, že hodnotová zahraniční politika předchozí vlády Petra Fialy „víceméně nic nepřinesla" a poškodila české firmy v Číně. Vláda chce normalizovat vztahy s Pekingem — Macinka v New Yorku jednal s čínským ministrem Wang Im o vízech a možné přímé lince Praha–Šanghaj. Odmítnutí letounu je první takový krok české vlády vůči ústavnímu činiteli při cestě na Tchaj-wan.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.