Jen pár dní po tom, co Evropská komise dala Česku měsíc na doplnění informací k Babišovu střetu zájmů, oznámil Agrofert nečekaný krok: devět svých chemiček ze sedmi evropských zemí přesune do nové firmy AGF Nitrogen. Holding zůstane jediným akcionářem — a právě to spustilo otázku, na kterou zatím nikdo z firmy oficiálně neodpověděl. Proč zrovna teď? (aktualizováno 16. července 2026) Od původního oznámení se přitom stalo hodně: vyčlenění je od 1. července 2026 hotové, Evropská prokuratura zahájila trestní řízení a Agrofert v chemii naopak dál nakupuje.
Co přesně Agrofert oznámil
Agrofert vyčlenil devět chemických společností ze sedmi evropských zemí do nové firmy AGF Nitrogen, a.s. se základním kapitálem 500 milionů korun. Ta oficiálně vznikla 1. července 2026 jako subholding celoevropské dusíkaté divize; holding v ní zůstává jediným akcionářem. Předsedou představenstva a generálním ředitelem se stal Petr Cingr.
Vyčlenění se týká české Lovochemie, slovenského Dusla, tří francouzských firem a společností v Německu, Rakousku, Nizozemsku a Itálii. Jde tedy o celý hnojivový (dusíkatý) segment holdingu, soustředěný pod jednu střechu. Rozdělení, které Agrofert ohlásil na konci května 2026, nabylo účinnosti zápisem do obchodního rejstříku — AGF Nitrogen, a.s. tak funguje od 1. července 2026.
Do čela nové firmy usedl Petr Cingr, dosavadní místopředseda představenstva Agrofertu, jako předseda představenstva a generální ředitel. Jde o jméno, které chemický segment holdingu dobře zná — jeho úkolem je koordinovat dusíkatou divizi napříč sedmi zeměmi.
Nová společnost přitom zůstává s mateřskou firmou pevně srostlá. AGF Nitrogen má sídlo na stejné adrese jako Agrofert a její představenstvo tvoří tři z dvanácti členů představenstva holdingu. Formálně samostatná firma, personálně i adresou ovšem stále tatáž rodina.
Proč zrovna teď: stín Bruselu
Vyčlenění chemiček přišlo ve chvíli, kdy Evropská komise kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) hrozí zastavením dotací firmám spojeným s Agrofertem. Komise na začátku července 2026 stále nevydala žádné závazné rozhodnutí a dál posuzuje uspořádání svěřenského fondu RSVP Trust, do kterého Babiš vložil akcie holdingu.
Časová shoda je nápadná. Komise nepovažovala odpověď českých úřadů za dostatečnou a kromě fondu RSVP Trust požaduje i informace o firmách SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil. Mluvčí Komise Louise Bogeyová na začátku července 2026 uvedla, že EU zatím žádné peníze neproplácí, dokud možný střet zájmů premiéra neprověří; Komise přitom posuzuje i možné použití článku 61 finančního nařízení.
Konkrétní čísla ukazují, jak se spor táhne. Za květen 2026 vyplatil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Agrofertu zemědělské dotace ve výši 204 milionů korun pro 63 firem ze svého vlastního rozpočtu. Evropská komise tyto květnové přímé platby na začátku července 2026 (do 3. července) zpětně proplatila a upřesnila, že se vztahují k žádostem za rok 2025 podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem v prosinci 2025. Jde tedy o platby vázané na období před jeho nástupem — nikoli o průlom v širším sporu, který dál pokračuje bez závazného verdiktu.
Tlak se přitom už dříve promítl i do zastavených plateb. SZIF sice rozhodl, že Agrofert nemusí vracet nárokové evropské dotace z let 2017 až 2021, u osmi konkrétních projektů z Programu rozvoje venkova v objemu 68 milionů korun ale platby definitivně zastavil — střet zájmů totiž nastal přímo při jejich schvalování.
Sám Babiš jakoukoli souvislost odmítá a tvrdí, že problém už dávno vyřešil. „Ten údajný střet zájmu jsem vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Agrofert nevlastním a až do konce života se mi akcie nevrátí," uvedl premiér; doptávání Komise přičítá tuzemské opozici. Ta mluví jinak — lídr ODS Martin Kupka Babiše označil za „ekonomického parazita".
Do sporu vstoupila i Transparency International. Podle ní svěřenský fond RSVP Trust Babišův střet zájmů neřeší a před evropskými předpisy neobstojí; v květnu 2026 proto podala podnět institucím EU — konkrétně generálním ředitelstvím DG Agri, DG Justice a DG Budget, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru.
Žádný oficiální důvod restrukturalizace Agrofert neuvedl. Kritici proto mohou oddělení rizikového hnojivového segmentu do samostatné firmy číst jako přípravu na případný prodej nebo na oddělení části, kterou by mohl dotační spor zasáhnout. Tento výklad ovšem naráží na jinou skutečnost: Agrofert v chemii zároveň výrazně nakupuje (viz níže). Holding formálně zůstává jediným vlastníkem a sám žádné takové plány nepotvrdil.
Trestní řízení evropských žalobců
Evropská prokuratura (EPPO) zahájila v červenci 2026 trestní řízení kvůli vyplácení evropských dotací firmám z Agrofertu a část případu předala české policii (NCOZ). Jde o zásadní zostření sporu — nejde ale o výrok o vině: nikdo dosud nebyl obviněn a věc prověřují také OLAF a Evropská komise.
Informace o zahájeném řízení se objevila v červenci 2026. Podle dostupných zpráv se týká dotací vyplacených po Babišově návratu do funkce i dotací z let 2017–2021 a míří i na roli úředníků a politiků, kteří dotace schválili. Zdůrazněme, že zahájení trestního řízení není nálezem viny — v tuto chvíli jde o prověřování a nikdo dosud nebyl obviněn.
EPPO mimo jiné prověřuje, proč státní instituce nadále nevymáhají zpět zhruba 300 milionů eur (v přepočtu přibližně 7 miliard korun), o kterých soudy pravomocně rozhodly, že je Agrofert v letech 2017–2021 získal neoprávněně. To je jádro sporu srozumitelné i bez znalosti detailů: pravomocná rozhodnutí existují, peníze se ale zpět nevracejí — a právě to teď zajímá evropské žalobce.
Jak velký byznys se přesouvá
Hnojivový segment Agrofertu patří k největším v Evropě. Po dokončení odkupu dusíkaté divize rakouské Borealis za zhruba 810 milionů eur (přes 19,2 miliardy korun) se holding v roce 2023 zařadil mezi největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě.
Pro představu měřítka: 19,2 miliardy korun za jedinou akvizici se blíží ročnímu rozpočtu středně velkého českého kraje. Akvizici Borealis NITRO skupinou Agrofert přitom Evropská komise schválila bez podmínek už v březnu 2023 — tatáž instituce, která dnes drží dotace.
Že nejde o okrajový byznys, ukazuje i hospodaření Lovochemie. Její zisk v roce 2022 meziročně vzrostl o 1225 procent na 424 milionů korun a tržby z prodeje stouply o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Právě tahle firma je jednou z devíti, které teď spadají pod AGF Nitrogen.
Agrofert v chemii dál nakupuje
Zatímco jedni čtou vyčlenění chemiček jako přípravu na prodej, Agrofert v dusíkatém byznysu naopak expanduje. 31. března 2026 dokončil nákup 100 % nizozemské firmy OCI Ammonia Holding B.V. za 290 milionů eur a 1. června 2026 se dohodl na koupi 50% podílu ve firmě OCI Nitrogen za zhruba 1,3 miliardy korun.
Tento krok je důležitý pro pochopení celé situace. Firma, která se údajně chystá rizikovou část majetku odloučit před prodejem, ve stejném období do stejného segmentu investuje miliardy. Akvizice OCI Ammonia i dohoda o polovině OCI Nitrogen naznačují spíš dlouhodobou sázku na dusíkatá hnojiva než ústup z oboru — a nabízejí protiváhu k výkladu, že jde primárně o obranný manévr.
- Březen 2023 — EK schvaluje odkup divize Borealis skupinou Agrofert.
- Červenec 2023 — Agrofert se zařazuje mezi největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě.
- 31. března 2026 — Agrofert dokončuje nákup OCI Ammonia Holding za 290 mil. eur.
- Květen 2026 — EK dává Česku měsíc na doplnění informací ke střetu zájmů; oznámeno vyčlenění chemiček do AGF Nitrogen.
- 1. července 2026 — oficiálně vzniká AGF Nitrogen, a.s. v čele s Petrem Cingrem.
- Červenec 2026 — EPPO zahajuje trestní řízení kvůli dotacím firmám z Agrofertu.
Co to znamená pro vás
Pro běžného čtenáře je klíčové, že spor o dotace se vede o veřejné peníze — evropské i české. Jeho výsledek ovlivní, zda firmy spojené s premiérem získají miliardy z dotačních programů, na které přispívají i čeští daňoví poplatníci.
Restrukturalizace sama o sobě nemění to, kdo Agrofert vlastní. Mění ale uspořádání majetku v době, kdy je holding pod drobnohledem Bruselu — a to je důvod, proč krok přitahuje pozornost. Pro zaměstnance Lovochemie a dalších firem se bezprostředně nemění nic; provoz pokračuje pod novou střechou se stejnou adresou i vedením.
Sledovat se vyplatí tři věci: jak Komise vyhodnotí posouzení fondu RSVP Trust, kam dojde trestní řízení evropských žalobců a zda se restrukturalizace promítne do dalšího osudu zastavených dotací. Vše může nakonec skončit u soudu.
Říkali jste si někdy, jak vlastně funguje svěřenský fond a proč by měl řešit politický střet zájmů? A kde leží hranice mezi legitimní restrukturalizací firmy a krokem, který už vzbuzuje otázky?
Často kladené otázky
Co je AGF Nitrogen?
AGF Nitrogen, a.s. je nová firma se základním kapitálem 500 milionů korun, do které Agrofert vyčlenil devět svých chemiček ze sedmi evropských zemí, včetně Lovochemie a slovenského Dusla. Oficiálně vznikla 1. července 2026 a jejím předsedou představenstva a generálním ředitelem je Petr Cingr. Agrofert v ní zůstává jediným akcionářem.
Souvisí vyčlenění chemiček se sporem o dotace?
Oficiální důvod Agrofert neuvedl. Krok přišel jen pár dní po dopisu Evropské komise, která kvůli Babišovu střetu zájmů hrozí zastavením dotací — časová shoda je proto terčem spekulací opozice. Proti výkladu „obrana před prodejem" ale stojí fakt, že Agrofert v chemii zároveň nakupuje (OCI Ammonia, podíl v OCI Nitrogen). Holding žádnou souvislost nepotvrdil.
Přijde Agrofert o evropské dotace?
Zatím nepadlo žádné závazné rozhodnutí. Evropská komise na začátku července 2026 dál posuzuje svěřenský fond RSVP Trust a peníze zatím neproplácí, dokud možný střet zájmů neprověří. Květnové platby za 204 milionů korun sice EU zpětně proplatila, ty se ale týkají žádostí za rok 2025 podaných ještě před jmenováním Babiše premiérem. U osmi projektů za 68 milionů korun SZIF platby definitivně zastavil.
Co znamená, že EPPO zahájila trestní řízení?
Evropská prokuratura (EPPO) v červenci 2026 zahájila trestní řízení kvůli vyplácení evropských dotací firmám z Agrofertu a část případu předala české policii (NCOZ). Zahájení řízení ale není výrokem o vině — jde o prověřování a nikdo dosud nebyl obviněn. EPPO mimo jiné zkoumá, proč se nevymáhá zpět zhruba 300 milionů eur (asi 7 miliard korun), o nichž soudy pravomocně rozhodly, že je Agrofert v letech 2017–2021 získal neoprávněně.
