Hranice, od které se v Česku platí vyšší 23% daň z příjmu, se pro rok 2026 posunula na 1 762 812 Kč ročně — o 86 760 Kč výš než loni (2025). Pro většinu lidí to znamená, že větší část výdělku zdaní mírnější 15% sazba. Jenže daň z příjmu fyzických osob není jen jedno číslo: skládá se ze dvou sazeb, řady slev a odpočtů a pro OSVČ z volby mezi výdajovými paušály a paušální daní. Pojďme si projít, jak to v roce 2026 celé funguje — a kde lidé nejčastěji přicházejí o peníze.
Jak se daň z příjmu fyzických osob v roce 2026 počítá?
Daň z příjmu fyzických osob má v roce 2026 dvě sazby: 15 % z části ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Hranice odpovídá 36násobku průměrné mzdy (48 967 Kč měsíčně). Výpočet upravuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb.
Princip je jednodušší, než se zdá. Spočítáte si roční základ daně, a pokud nepřesáhne 1 762 812 Kč, celý se zdaní 15 %. Vyšší 23% sazba se týká jen té části, která hranici překročí — ne celého příjmu. To je častý omyl: ani člověk s nadprůměrnou mzdou nezdaní 23 % všeho, co vydělá.
Konkrétní příklad. Kdo má roční základ daně 2 000 000 Kč, zaplatí z prvních 1 762 812 Kč patnáctiprocentní daň, tedy 264 422 Kč. Ze zbylých 237 188 Kč zaplatí 23 %, tedy 54 553 Kč. Dohromady 318 975 Kč — a to ještě před uplatněním slev. Hranici pro vyšší sazbu odvozuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb. od průměrné mzdy, kterou pro daňové účely Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo pro rok 2026 na 48 967 Kč měsíčně. Právě proto se hranice meziročně posouvá: v roce 2025 byla 1 676 052 Kč.
Z čeho se daň skládá: pět druhů příjmů
Zákon rozlišuje pět druhů zdanitelných příjmů fyzických osob: ze závislé činnosti (§ 6), ze samostatné činnosti (§ 7), z kapitálového majetku (§ 8), z nájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10). Dílčí základy se sčítají do celkového základu daně, z něhož se počítá výsledná daň.
Pod § 6 spadá zaměstnání včetně dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. § 7 je doménou OSVČ — živnosti, podnikání i autorské honoráře. § 8 zahrnuje úroky a dividendy, § 9 příjmy z pronájmu a § 10 ty „příležitostné": prodej majetku, výhry, příjem z občasné činnosti. Pokud máte víc druhů příjmů, jejich dílčí základy se v přiznání sečtou.
Kdo vlastně daň v Česku platí, řeší rozdíl mezi daňovým rezidentem a nerezidentem. Rezidentem je podle Finanční správy ten, kdo zde má bydliště (stálý byt s úmyslem se zde trvale zdržovat) nebo se v Česku obvykle zdržuje alespoň 183 dní v roce — ten daní celosvětové příjmy. Nerezident má omezenou daňovou povinnost a daní jen příjmy ze zdrojů v Česku.
Slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti 2026
Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 stále 30 840 Kč ročně a uplatní ji každý bez dokládání. Daňové zvýhodnění na děti se pohybuje od 15 204 Kč na první dítě po 27 840 Kč na třetí a další — a na rozdíl od běžných slev může přejít do vypláceného bonusu.
Tady je největší rozdíl, který se vyplatí znát: sleva na dani (např. na poplatníka nebo na manželku) sníží daň nanejvýš na nulu. Daňové zvýhodnění na děti jde dál — když je vyšší než vypočtená daň, finanční úřad vám rozdíl vyplatí jako daňový bonus. Právě proto rodiny s nižšími příjmy a více dětmi často nejen neplatí, ale ještě peníze dostanou. Slevy upravuje § 35ba a zvýhodnění na děti § 35c zákona o daních z příjmů.
Sleva na manželku či manžela (24 840 Kč) má od roku 2024 přísnější podmínky: vyžaduje společně hospodařící domácnost, vlastní roční příjem druhého z manželů pod 68 000 Kč a zároveň péči o dítě do tří let věku. Naopak sleva na studenta byla zrušena počínaje příjmy za rok 2024, takže v přiznání za rok 2025 ji uplatnit nelze — vláda ovšem schválila návrh na její obnovení, pravděpodobně od ledna 2027.
| Sleva / zvýhodnění | Roční výše (Kč) | Poznámka |
|---|---|---|
| Sleva na poplatníka | 30 840 | 2 570 Kč/měsíc, pro každého |
| Sleva na manželku/manžela | 24 840 | příjem druhého do 68 000 Kč + péče o dítě do 3 let |
| Sleva na invaliditu I. a II. stupně | 2 520 | |
| Sleva na invaliditu III. stupně | 5 040 | |
| Sleva pro držitele ZTP/P | 16 140 | |
| Daňové zvýhodnění na 1. dítě | 15 204 | může přejít do bonusu |
| Daňové zvýhodnění na 2. dítě | 22 320 | může přejít do bonusu |
| Daňové zvýhodnění na 3. a další dítě | 27 840 | může přejít do bonusu |
Nezdanitelné části základu daně: co si můžete odečíst
Před výpočtem daně lze od základu odečíst nezdanitelné části: úroky z úvěru na bydlení (max 150 000 Kč ročně u smluv od roku 2021), společný limit 48 000 Kč na penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt, a dary v hodnotě aspoň 1 000 Kč, nejvýše do 30 % základu.
Tyto odpočty snižují základ daně ještě předtím, než se na něj uplatní 15% nebo 23% sazba — proto se vyplatí o nich vědět. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření platí strop 150 000 Kč ročně pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2021; u starších smluv (do konce roku 2020) zůstává vyšší limit 300 000 Kč. Dary, včetně bezpříspěvkového darování krve (oceněného 3 000 Kč) nebo orgánu (20 000 Kč), lze odečíst podle Finanční správy, pokud dosáhnou aspoň 1 000 Kč nebo 2 % základu daně.
OSVČ: výdajové paušály, nebo paušální daň?
OSVČ mají v roce 2026 dvě cesty, jak si zjednodušit daň: výdajové paušály (80 / 60 / 40 / 30 % příjmů místo skutečných výdajů) nebo paušální daň, kde jediná měsíční platba pokrývá daň i pojistné. Výdajové paušály lze využít do ročních příjmů 2 milionů Kč.
Výdajový paušál znamená, že místo dokládání skutečných nákladů odečtete od příjmů pevné procento. Řemeslník tak uplatní 80 %, běžný živnostník 60 %, jiné podnikání 40 % a pronájem 30 %. Strop odpočtu ale odpovídá příjmu 2 miliony Kč — nad ním už paušál nelze použít. Pravidla upravuje § 7 odst. 7 a § 9 zákona o daních z příjmů.
| Druh příjmu | Paušál | Max. odpočet (Kč) |
|---|---|---|
| Zemědělství, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 80 % | 1 600 000 |
| Ostatní živnosti | 60 % | 1 200 000 |
| Jiné podnikání a samostatná činnost | 40 % | 800 000 |
| Nájem (§ 9) | 30 % | 600 000 |
Druhou možností je paušální daň. Tu tvoří jediná měsíční záloha splatná do 20. dne každého měsíce, která pokrývá daň z příjmu, důchodové i zdravotní pojištění — odpadá tak přiznání i přehledy. Má tři pásma podle výše a typu příjmů. Pozor na meziroční změnu: první pásmo od 1. ledna 2026 podražilo o 1 268 Kč měsíčně, zatímco druhé a třetí pásmo zůstalo stejné. To je dobrá ilustrace toho, že daňová změna nedopadá na všechny stejně — vysokopříjmovým posun hranice pro 23% sazbu uspořil, drobným OSVČ v prvním pásmu naopak náklady vzrostly. Sazby zveřejňuje Finanční správa.
| Pásmo | Celkem měsíčně (Kč) | z toho daň | důchodové poj. | zdravotní poj. |
|---|---|---|---|---|
| I. pásmo | 9 984 | 100 | 6 578 | 3 306 |
| II. pásmo | 16 745 | 4 963 | 8 191 | 3 591 |
| III. pásmo | 27 139 | 9 320 | 12 527 | 5 292 |
Do prvního pásma patří OSVČ s ročními příjmy do 1 milionu Kč (případně do 1,5 milionu, mají-li aspoň 75 % příjmů z činností s 80% nebo 60% paušálem); třetí pásmo mohou využít OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč bez ohledu na typ činnosti.
Kdo musí podat přiznání a do kdy
Daňové přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nebylo za něj provedeno roční zúčtování. Zaměstnanec ho podává i při vedlejších příjmech nad 20 000 Kč. Termíny za rok 2025: papírově do 1. dubna 2026, elektronicky do 4. května 2026.
Povinnost podat přiznání upravuje § 38g. Zaměstnanec, který neměl jiné zdanitelné příjmy a nepracoval v žádném měsíci současně pro více zaměstnavatelů se zálohovou daní, přiznání podávat nemusí — místo toho může písemně požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, a to nejpozději do poloviny února (pro rok 2026 do 16. února).
Soustava lhůt se každoročně opakuje: papír do 1. dubna, elektronicky o měsíc déle, přes daňového poradce nebo při povinném auditu do 1. července. OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou mají povinnost podat elektronicky — papírové podání může podle Finanční správy znamenat pokutu až 1 000 Kč. Finanční úřad navíc toleruje zpoždění do pěti pracovních dnů; při delším prodlení činí pokuta 0,05 % daně za každý den, nejvýše 5 % daně.
- 1. dubna 2026 — papírové podání přiznání za rok 2025.
- 4. května 2026 — elektronické podání přiznání.
- 1. července 2026 — podání přes daňového poradce nebo při auditu.
Co to znamená pro vás
V praxi se vyplatí projít si všechny slevy a odpočty, na které máte nárok — promarněná sleva na manželku nebo neuplatněné úroky z hypotéky vás stojí reálné peníze. Přiznání se nejsnáze podává elektronicky přes portál MOJE daně s automatickou kontrolou chyb.
Finanční správa opakovaně upozorňuje na chyby, které lidi stojí peníze: nesprávný výpočet příjmu manželky, duplicitní uplatnění slevy na dítě oběma rodiči, chybějící podpis, neoznámené osvobozené příjmy nebo chybějící přílohy (potvrzení o zdanitelných příjmech, o úrocích z úvěru, o penzijním či životním pojištění). Pokud si nejste jistí, využijte konzultační infolinky a výjezdy úřadů do obcí, kde pracovníci pomáhají s vyplněním přímo na místě. Daň se platí ve stejné lhůtě jako podání přiznání, nejčastěji bezhotovostně nebo QR platbou vygenerovanou v sekci Podpora placení na portálu MOJE daně.
Tento článek nenahrazuje právní poradenství; konkrétní situaci vždy ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.
Zajímá vás, proč se hranice pro vyšší sazbu daně i pásma paušální daně každý rok mění — a jak poznáte, která z cest se zrovna vaší situaci vyplatí nejvíc?
Často kladené otázky
Jaká je sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2026?
Daň z příjmu fyzických osob má dvě sazby: 15 % z části ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Vyšší sazba se týká jen překračující části, ne celého příjmu. Hranici odvozuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb. od 36násobku průměrné mzdy.
Do kdy se podává daňové přiznání za rok 2025?
Daňové přiznání lze podat papírově do 1. dubna 2026, elektronicky do 4. května 2026 a prostřednictvím daňového poradce nebo při povinném auditu do 1. července 2026. OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou musí podle Finanční správy podat elektronicky.
Kolik činí sleva na poplatníka v roce 2026?
Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně. Uplatní ji každý poplatník bez dokládání a v plné výši i při příjmu jen za část roku. Její výše se od roku 2024 nezměnila a upravuje ji § 35ba zákona o daních z příjmů.
Co je paušální daň a kolik stojí?
Paušální daň je jediná měsíční platba OSVČ, která pokrývá daň z příjmu i pojistné a nahrazuje přiznání. Má tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. První pásmo od ledna 2026 podražilo o 1 268 Kč měsíčně.
Kdo musí podat daňové přiznání?
Přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nebylo za něj provedeno roční zúčtování. Zaměstnanec ho podává i tehdy, má-li vedlejší zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč nebo příjmy od více zaměstnavatelů současně. Povinnost upravuje § 38g.
Mohu místo přiznání požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?
Ano, pokud jste neměli jiné zdanitelné příjmy a nepracovali současně pro více zaměstnavatelů se zálohovou daní. O roční zúčtování záloh požádejte zaměstnavatele písemně nejpozději do 16. února 2026; přeplatek nad 50 Kč vyplatí nejpozději ve výplatě za březen.







Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.