Daň z příjmu fyzických osob 2026: sazby, slevy, termíny

Sdílet:

Hranice, od které se v Česku platí vyšší 23% daň z příjmu, se pro rok 2026 posunula na 1 762 812 Kč ročně — o 86 760 Kč výš než loni (2025). Pro většinu lidí to znamená, že větší část výdělku zdaní mírnější 15% sazba. Jenže daň z příjmu fyzických osob není jen jedno číslo: skládá se ze dvou sazeb, řady slev a odpočtů a pro OSVČ z volby mezi výdajovými paušály a paušální daní. Pojďme si projít, jak to v roce 2026 celé funguje — a kde lidé nejčastěji přicházejí o peníze.

Při ročním základu daně 600 000 Kč a bez dětí činí daň po slevě na poplatníka 59 160 Kč.

Jak se daň z příjmu fyzických osob v roce 2026 počítá?

Daň z příjmu fyzických osob má v roce 2026 dvě sazby: 15 % z části ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Hranice odpovídá 36násobku průměrné mzdy (48 967 Kč měsíčně). Výpočet upravuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb.

Princip je jednodušší, než se zdá. Spočítáte si roční základ daně, a pokud nepřesáhne 1 762 812 Kč, celý se zdaní 15 %. Vyšší 23% sazba se týká jen té části, která hranici překročí — ne celého příjmu. To je častý omyl: ani člověk s nadprůměrnou mzdou nezdaní 23 % všeho, co vydělá.

Konkrétní příklad. Kdo má roční základ daně 2 000 000 Kč, zaplatí z prvních 1 762 812 Kč patnáctiprocentní daň, tedy 264 422 Kč. Ze zbylých 237 188 Kč zaplatí 23 %, tedy 54 553 Kč. Dohromady 318 975 Kč — a to ještě před uplatněním slev. Hranici pro vyšší sazbu odvozuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb. od průměrné mzdy, kterou pro daňové účely Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo pro rok 2026 na 48 967 Kč měsíčně. Právě proto se hranice meziročně posouvá: v roce 2025 byla 1 676 052 Kč.

Z čeho se daň skládá: pět druhů příjmů

Zákon rozlišuje pět druhů zdanitelných příjmů fyzických osob: ze závislé činnosti (§ 6), ze samostatné činnosti (§ 7), z kapitálového majetku (§ 8), z nájmu (§ 9) a ostatní příjmy (§ 10). Dílčí základy se sčítají do celkového základu daně, z něhož se počítá výsledná daň.

Pod § 6 spadá zaměstnání včetně dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. § 7 je doménou OSVČ — živnosti, podnikání i autorské honoráře. § 8 zahrnuje úroky a dividendy, § 9 příjmy z pronájmu a § 10 ty „příležitostné": prodej majetku, výhry, příjem z občasné činnosti. Pokud máte víc druhů příjmů, jejich dílčí základy se v přiznání sečtou.

Kdo vlastně daň v Česku platí, řeší rozdíl mezi daňovým rezidentem a nerezidentem. Rezidentem je podle Finanční správy ten, kdo zde má bydliště (stálý byt s úmyslem se zde trvale zdržovat) nebo se v Česku obvykle zdržuje alespoň 183 dní v roce — ten daní celosvětové příjmy. Nerezident má omezenou daňovou povinnost a daní jen příjmy ze zdrojů v Česku.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti 2026

Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 stále 30 840 Kč ročně a uplatní ji každý bez dokládání. Daňové zvýhodnění na děti se pohybuje od 15 204 Kč na první dítě po 27 840 Kč na třetí a další — a na rozdíl od běžných slev může přejít do vypláceného bonusu.

Tady je největší rozdíl, který se vyplatí znát: sleva na dani (např. na poplatníka nebo na manželku) sníží daň nanejvýš na nulu. Daňové zvýhodnění na děti jde dál — když je vyšší než vypočtená daň, finanční úřad vám rozdíl vyplatí jako daňový bonus. Právě proto rodiny s nižšími příjmy a více dětmi často nejen neplatí, ale ještě peníze dostanou. Slevy upravuje § 35ba a zvýhodnění na děti § 35c zákona o daních z příjmů.

Sleva na manželku či manžela (24 840 Kč) má od roku 2024 přísnější podmínky: vyžaduje společně hospodařící domácnost, vlastní roční příjem druhého z manželů pod 68 000 Kč a zároveň péči o dítě do tří let věku. Naopak sleva na studenta byla zrušena počínaje příjmy za rok 2024, takže v přiznání za rok 2025 ji uplatnit nelze — vláda ovšem schválila návrh na její obnovení, pravděpodobně od ledna 2027.

Sleva / zvýhodněníRoční výše (Kč)Poznámka
Sleva na poplatníka30 8402 570 Kč/měsíc, pro každého
Sleva na manželku/manžela24 840příjem druhého do 68 000 Kč + péče o dítě do 3 let
Sleva na invaliditu I. a II. stupně2 520
Sleva na invaliditu III. stupně5 040
Sleva pro držitele ZTP/P16 140
Daňové zvýhodnění na 1. dítě15 204může přejít do bonusu
Daňové zvýhodnění na 2. dítě22 320může přejít do bonusu
Daňové zvýhodnění na 3. a další dítě27 840může přejít do bonusu

Nezdanitelné části základu daně: co si můžete odečíst

Před výpočtem daně lze od základu odečíst nezdanitelné části: úroky z úvěru na bydlení (max 150 000 Kč ročně u smluv od roku 2021), společný limit 48 000 Kč na penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt, a dary v hodnotě aspoň 1 000 Kč, nejvýše do 30 % základu.

Tyto odpočty snižují základ daně ještě předtím, než se na něj uplatní 15% nebo 23% sazba — proto se vyplatí o nich vědět. U hypoték a úvěrů ze stavebního spoření platí strop 150 000 Kč ročně pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2021; u starších smluv (do konce roku 2020) zůstává vyšší limit 300 000 Kč. Dary, včetně bezpříspěvkového darování krve (oceněného 3 000 Kč) nebo orgánu (20 000 Kč), lze odečíst podle Finanční správy, pokud dosáhnou aspoň 1 000 Kč nebo 2 % základu daně.

OSVČ: výdajové paušály, nebo paušální daň?

OSVČ mají v roce 2026 dvě cesty, jak si zjednodušit daň: výdajové paušály (80 / 60 / 40 / 30 % příjmů místo skutečných výdajů) nebo paušální daň, kde jediná měsíční platba pokrývá daň i pojistné. Výdajové paušály lze využít do ročních příjmů 2 milionů Kč.

Výdajový paušál znamená, že místo dokládání skutečných nákladů odečtete od příjmů pevné procento. Řemeslník tak uplatní 80 %, běžný živnostník 60 %, jiné podnikání 40 % a pronájem 30 %. Strop odpočtu ale odpovídá příjmu 2 miliony Kč — nad ním už paušál nelze použít. Pravidla upravuje § 7 odst. 7 a § 9 zákona o daních z příjmů.

Druh příjmuPaušálMax. odpočet (Kč)
Zemědělství, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti80 %1 600 000
Ostatní živnosti60 %1 200 000
Jiné podnikání a samostatná činnost40 %800 000
Nájem (§ 9)30 %600 000

Druhou možností je paušální daň. Tu tvoří jediná měsíční záloha splatná do 20. dne každého měsíce, která pokrývá daň z příjmu, důchodové i zdravotní pojištění — odpadá tak přiznání i přehledy. Má tři pásma podle výše a typu příjmů. Pozor na meziroční změnu: první pásmo od 1. ledna 2026 podražilo o 1 268 Kč měsíčně, zatímco druhé a třetí pásmo zůstalo stejné. To je dobrá ilustrace toho, že daňová změna nedopadá na všechny stejně — vysokopříjmovým posun hranice pro 23% sazbu uspořil, drobným OSVČ v prvním pásmu naopak náklady vzrostly. Sazby zveřejňuje Finanční správa.

PásmoCelkem měsíčně (Kč)z toho daňdůchodové poj.zdravotní poj.
I. pásmo9 9841006 5783 306
II. pásmo16 7454 9638 1913 591
III. pásmo27 1399 32012 5275 292

Do prvního pásma patří OSVČ s ročními příjmy do 1 milionu Kč (případně do 1,5 milionu, mají-li aspoň 75 % příjmů z činností s 80% nebo 60% paušálem); třetí pásmo mohou využít OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč bez ohledu na typ činnosti.

Kdo musí podat přiznání a do kdy

Daňové přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nebylo za něj provedeno roční zúčtování. Zaměstnanec ho podává i při vedlejších příjmech nad 20 000 Kč. Termíny za rok 2025: papírově do 1. dubna 2026, elektronicky do 4. května 2026.

Povinnost podat přiznání upravuje § 38g. Zaměstnanec, který neměl jiné zdanitelné příjmy a nepracoval v žádném měsíci současně pro více zaměstnavatelů se zálohovou daní, přiznání podávat nemusí — místo toho může písemně požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, a to nejpozději do poloviny února (pro rok 2026 do 16. února).

Soustava lhůt se každoročně opakuje: papír do 1. dubna, elektronicky o měsíc déle, přes daňového poradce nebo při povinném auditu do 1. července. OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou mají povinnost podat elektronicky — papírové podání může podle Finanční správy znamenat pokutu až 1 000 Kč. Finanční úřad navíc toleruje zpoždění do pěti pracovních dnů; při delším prodlení činí pokuta 0,05 % daně za každý den, nejvýše 5 % daně.

  1. 1. dubna 2026 — papírové podání přiznání za rok 2025.
  2. 4. května 2026 — elektronické podání přiznání.
  3. 1. července 2026 — podání přes daňového poradce nebo při auditu.

Co to znamená pro vás

V praxi se vyplatí projít si všechny slevy a odpočty, na které máte nárok — promarněná sleva na manželku nebo neuplatněné úroky z hypotéky vás stojí reálné peníze. Přiznání se nejsnáze podává elektronicky přes portál MOJE daně s automatickou kontrolou chyb.

Finanční správa opakovaně upozorňuje na chyby, které lidi stojí peníze: nesprávný výpočet příjmu manželky, duplicitní uplatnění slevy na dítě oběma rodiči, chybějící podpis, neoznámené osvobozené příjmy nebo chybějící přílohy (potvrzení o zdanitelných příjmech, o úrocích z úvěru, o penzijním či životním pojištění). Pokud si nejste jistí, využijte konzultační infolinky a výjezdy úřadů do obcí, kde pracovníci pomáhají s vyplněním přímo na místě. Daň se platí ve stejné lhůtě jako podání přiznání, nejčastěji bezhotovostně nebo QR platbou vygenerovanou v sekci Podpora placení na portálu MOJE daně.

Tento článek nenahrazuje právní poradenství; konkrétní situaci vždy ověřte u Finanční správy nebo daňového poradce.

Zajímá vás, proč se hranice pro vyšší sazbu daně i pásma paušální daně každý rok mění — a jak poznáte, která z cest se zrovna vaší situaci vyplatí nejvíc?

Často kladené otázky

Jaká je sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2026?

Daň z příjmu fyzických osob má dvě sazby: 15 % z části ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Vyšší sazba se týká jen překračující části, ne celého příjmu. Hranici odvozuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb. od 36násobku průměrné mzdy.

Do kdy se podává daňové přiznání za rok 2025?

Daňové přiznání lze podat papírově do 1. dubna 2026, elektronicky do 4. května 2026 a prostřednictvím daňového poradce nebo při povinném auditu do 1. července 2026. OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou musí podle Finanční správy podat elektronicky.

Kolik činí sleva na poplatníka v roce 2026?

Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně. Uplatní ji každý poplatník bez dokládání a v plné výši i při příjmu jen za část roku. Její výše se od roku 2024 nezměnila a upravuje ji § 35ba zákona o daních z příjmů.

Co je paušální daň a kolik stojí?

Paušální daň je jediná měsíční platba OSVČ, která pokrývá daň z příjmu i pojistné a nahrazuje přiznání. Má tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. První pásmo od ledna 2026 podražilo o 1 268 Kč měsíčně.

Kdo musí podat daňové přiznání?

Přiznání musí podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nebylo za něj provedeno roční zúčtování. Zaměstnanec ho podává i tehdy, má-li vedlejší zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč nebo příjmy od více zaměstnavatelů současně. Povinnost upravuje § 38g.

Mohu místo přiznání požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?

Ano, pokud jste neměli jiné zdanitelné příjmy a nepracovali současně pro více zaměstnavatelů se zálohovou daní. O roční zúčtování záloh požádejte zaměstnavatele písemně nejpozději do 16. února 2026; přeplatek nad 50 Kč vyplatí nejpozději ve výplatě za březen.

Zdroje

Tento článek byl vytvořen pomocí nástrojů umělé inteligence a prošel automatizovanou kontrolou kvality a ověřením faktů.

Sdílet:

Komentáře

Sdílejte svůj pohled na toto téma.

Napište komentář

0 / 1000