Daň z příjmů právnických osob 2026: sazba a přiznání

Ke konci roku 2025 fungovalo v Česku 567 228 společností s ručením omezeným — a drtivá většina z nich řeší každé jaro stejnou otázku: kolik vlastně odvede stát na dani z příjmů. Odpověď začíná u jednoho čísla, 21 %, jenže to je teprve začátek příběhu. Skutečné zdanění zisku, který si majitel nakonec vyplatí, totiž vyjde skoro na třetinu.

Co je daň z příjmů právnických osob a jaká je sazba

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je daň ze zisku firem, kterou platí i s.r.o. Základní sazba je 21 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky. Stanoví ji § 21 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů a od zdaňovacího období 2024 nahradila předchozích 19 %.

Daň z příjmů právnických osob dopadá na zisk obchodních společností — společností s ručením omezeným, akciovek i družstev. Pro malou s.r.o. platí stejná základní sazba jako pro velký koncern: podle Finanční správy ČR je to 21 % ze základu daně. Zvláštní sazby existují jen pro vybrané subjekty — 5 % u základního investičního fondu a 0 % u fondu penzijní společnosti.

Důležitý kontext: tato sazba není věčná konstanta. Od roku 2010 do roku 2023 byla firemní daň stabilních 19 % a patřila v Evropské unii k těm nižším. Konsolidační balíček ji od roku 2024 zvedl na 21 % — šlo o vůbec první zvýšení firemní daně v novodobé historii. Naposledy přitom 21 % platilo v roce 2008.

Jak se daň z příjmů počítá: od účetního zisku k dani

Daň se nepočítá přímo z účetního zisku. Výsledek hospodaření se nejprve upraví podle zákona o daních z příjmů na základ daně, ten se sníží o odčitatelné položky a zaokrouhlí dolů na celé tisíce korun. Teprve na tuto částku se aplikuje sazba 21 %.

Nejčastější omyl začínajícího podnikatele je počítat 21 % rovnou z toho, co zbylo na účtu. Tak to nefunguje. Cesta od zisku k dani má tři kroky: účetní výsledek hospodaření se „přepočítá" daňovými pravidly (některé náklady se vyloučí, některé příjmy se upraví), výsledek se sníží o odčitatelné položky a daňovou ztrátu, a nakonec se zaokrouhlí dolů na celé tisíce. Až pak přijde na řadu sazba.

Ukažme to na čísle. Řekněme, že firmě po všech daňových úpravách vyjde základ 487 600 Kč. Nejdřív se zaokrouhlí dolů na 487 000 Kč. Daň je 21 % z této částky, tedy 102 270 Kč. Firmě tak ze zisku zůstane 384 730 Kč — a teprve s touto sumou se rozhoduje, jestli ji nechá ve společnosti, nebo vyplatí. Kalkulačka výše vám stejný postup spočítá pro libovolný základ.

Termíny a zálohy na daň z příjmů v roce 2026

Přiznání k DPPO za rok 2025 se podává do 3 měsíců po konci zdaňovacího období: papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 2. 5. 2026, a do 1. 7. 2026 při povinném auditu nebo zastoupení daňovým poradcem. Právnické osoby mají povinně datovou schránku, takže podávají elektronicky.

Pro malou s.r.o. jsou klíčové dva typy termínů: lhůta pro samotné přiznání a průběžné zálohy. Lhůty pro přiznání plynou z § 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a daň je splatná ve stejný den jako přiznání. Protože každá právnická osoba má ze zákona datovou schránku, fakticky pro ni platí elektronická lhůta do 2. 5. 2026.

Jestli firma platí zálohy, závisí na její poslední známé daňové povinnosti. Finanční správa rozlišuje tři pásma:

Pro většinu malých společností to v praxi znamená, že v prvních letech podnikání zálohy řešit nemusí — dokud se daň drží pod 30 000 Kč, platí se až jednou ročně s přiznáním.

Dvojí zdanění: kolik zůstane z vyplaceného zisku

Rozdělený zisk vyplacený společníkovi se daní dvakrát: nejprve 21 % daní z příjmů na úrovni firmy a poté 15 % srážkovou daní při výplatě podílu fyzické osobě. Efektivní zdanění vyplaceného zisku je tak zhruba 32,85 % — z původní stokoruny zisku zůstane společníkovi necelých 67 Kč.

Tady je skrytý háček, který překvapí leckterého nového majitele s.r.o. Peníze ve firmě a peníze ve vaší peněžence nejsou totéž. Firma nejprve zaplatí 21 % daně ze zisku. Když si pak zbytek vyplatíte jako podíl na zisku, srazí se ještě 15 % srážkové daně podle zákona o daních z příjmů. Srážkovou daň odvádí sama s.r.o., a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy povinnost srazit daň vznikla.

V součtu jde o zhruba 32,85 % z vyplaceného zisku — u nerezidentů ze zemí bez smlouvy o zamezení dvojího zdanění dokonce 35 %. Pro srovnání: kdyby stejnou práci dělal živnostník na paušální dani, jeho zdanění by vypadalo úplně jinak. To je jeden z důvodů, proč forma podnikání není jen administrativní formalita, ale rozhodnutí s přímým dopadem na peněženku.

Daňově uznatelné náklady a odpisy majetku

Daňově uznatelné náklady musí splňovat čtyři podmínky: prokazatelnost dokladem, evidenci, přímou souvislost se zdanitelnými příjmy a přiměřenost. Naopak typicky neuznatelné jsou náklady na reprezentaci, třeba pohoštění obchodních partnerů. Majetek nad 80 000 Kč se neodepisuje rovnou, ale postupně podle odpisových skupin.

Každá uznatelná koruna nákladů snižuje základ daně, takže hranice mezi „uznatelným" a „neuznatelným" rozhoduje o tom, kolik nakonec firma odvede. Pravidlo má čtyři pilíře: výdaj musíte prokázat fakturou nebo účtenkou, mít ho v evidenci, doložit jeho souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů a udržet ho v přiměřené výši. Klasicky neuznatelná je reprezentace — oběd s klientem si do nákladů nedáte.

U dražšího majetku platí druhé důležité pravidlo. Hmotný majetek se vstupní cenou nad 80 000 Kč se nedá hodit do nákladů najednou — zatřídí se do jedné ze šesti odpisových skupin podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů a odepisuje se postupně, rovnoměrně nebo zrychleně. Drobnější majetek do 80 000 Kč můžete zahrnout do nákladů rovnou v roce pořízení.

Slevy na dani, daňová ztráta a odpočet na výzkum

Právnická osoba může uplatnit slevu na dani 18 000 Kč za zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším postižením. Daňovou ztrátu lze uplatnit ve 2 předcházejících a 5 následujících zdaňovacích obdobích. Od roku 2026 se prodloužila lhůta pro odpočet na výzkum a vývoj na 5 let.

Daň jde legálně snížit i po výpočtu sazby. Slevy na dani míří hlavně na zaměstnavatele lidí se zdravotním postižením: 18 000 Kč ročně za každého takového zaměstnance a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším postižením.

Druhým nástrojem je práce se ztrátou. Skončí-li rok v minusu, daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku ve dvou bezprostředně předcházejících obdobích nebo v pěti následujících. Firma, která jeden rok prodělá a další vydělá, tak může ztrátu „přenést" a snížit budoucí daň. Od 1. 1. 2026 se navíc podle Finanční správy u odpočtu na podporu výzkumu a vývoje prodloužila lhůta pro uplatnění ze tří na pět let.

Sazba DPPO v Česku: vývoj a srovnání s EU

Se sazbou 21 % je Česko zhruba na úrovni průměru Evropské unie (asi 21,5 %). Nejnižší firemní daň má Maďarsko (9 %), Irsko (12,5 %) a Bulharsko s Chorvatskem (po 10 %); nejvyšší Malta (35 %), Portugalsko (31,5 %) a Německo (29,83 %). Historicky firemní daň v Česku klesala z 45 % v roce 1993.

Zvýšení sazby na 21 % vyvolalo kritiku. Ekonom Lukáš Kovanda ho označil za nešťastné, protože podle něj snižuje konkurenceschopnost tuzemských firem. Asociace malých a středních podniků namítá, že zvýšení nedoprovázela žádná prorůstová opatření ani zjednodušení podnikání — a v průzkumu mezi více než 400 firmami 48,2 % očekávalo, že jim konsolidační balíček podnikání zkomplikuje. Vláda zvýšení obhajuje tím, že přibližuje Česko evropskému průměru. Že čísla nejsou malá, ukazuje výběr: firmy odvedly na firemní dani za rok 2024 celkem 251 miliard Kč, o 14,2 miliardy víc než rok předtím.

Pohled do minulosti i do okolních zemí zasazuje současných 21 % do kontextu. Tabulka vývoje ukazuje, jak firemní daň od 45 % v roce 1993 dlouhodobě klesala až na 19 %, načež se v roce 2024 obrátil trend. Mezinárodní srovnání pak ukazuje, kde mezi evropskými sousedy Česko stojí.

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se víc než 97 % nově vznikajících firem rozhodne právě pro s.r.o., přestože je vyplacený zisk zdaněn hned dvakrát?