Exekuce: postup, nezabavitelná částka 2026 a obrana

Exekuce v Česku nezačíná zabavením majetku, ale obyčejnou obálkou: vyrozuměním o zahájení exekuce. Od té chvíle běží lhůty, ve kterých se dlužník může bránit nejúčinněji – a většina lidí je propásne.

Aktualizováno 15. října 2026: manžel nebo partner se do nezabavitelné částky 2026 při exekuci počítá jen při splnění důchodové podmínky a při 4 a více exekucích na mzdu se dvě třetiny srážejí i u nepřednostních dluhů. Od 1. října 2026 činí životní minimum jednotlivce 5 500 Kč, což zvyšuje jednorázový výběr z obstaveného účtu, nezabavitelnou částku ze mzdy pro rok 2026 ale nemění.

Jak probíhá exekuce krok za krokem

Exekuce se zahajuje dnem, hodinou a minutou doručení exekučního návrhu soudnímu exekutorovi. Exekuční soud do 15 dnů pověří exekutora a ten doručí povinnému vyrozumění o zahájení exekuce. Od jeho doručení má dlužník 30 dnů na dobrovolné splnění za snížené náklady a zároveň nesmí nakládat se svým majetkem.

Celý postup upravuje exekuční řád (zákon č. 120/2001 Sb.) společně s občanským soudním řádem. Klíčový okamžik je doručení vyrozumění do vlastních rukou: pokud si je nepřevezmete, desátý den od uložení (u datové schránky desátý den od dodání) nastává takzvaná fikce doručení – písemnost se považuje za doručenou a lhůty běží, i když jste ji fakticky nečetli. Od doručení navíc platí generální inhibitorium: nesmíte převádět ani zatěžovat svůj majetek.

Zaplatíte-li ve 30denní lhůtě a složíte zálohu na snížené náklady, sníží se odměna exekutora o 50 % (u nepeněžitého plnění o 70 %) a paušální náhrada hotových výdajů ze 3 500 Kč na 1 750 Kč podle vyhlášky č. 330/2001 Sb. Vyplatí se proto reagovat hned, ne čekat. Co když ale v termínu zaplatit nemůžete?

Kolik vám musí zůstat: nezabavitelná částka 2026

Nezabavitelná částka na povinného činí v roce 2026 podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. celkem 14 101,50 Kč. Nově se počítá jako 85 % ze součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč, výše k 1. lednu 2026), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč). Na každé vyživované dítě či jinou vyživovanou osobu se zvyšuje o 3 525,38 Kč; manžel nebo partner se počítá jen při přiznaném důchodu (viz níže). Tuto částku vám exekutor srazit nesmí.

Od 1. ledna 2026 se změnila celá konstrukce výpočtu (nařízení vlády č. 595/2006 Sb.): zrušené normativní náklady na bydlení nahradilo normativní nájemné a samostatný energetický paušál a základ se nově počítá jako 85 % místo dřívějších dvou třetin. Mechanismus srážky funguje takto: nezabavitelná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru (§ 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.), bez vyživovaných osob tedy na 14 102 Kč, a odečte se od čisté mzdy. Zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny (§ 279 odst. 1 občanského soudního řádu). U nepřednostních pohledávek si exekutor vezme jednu třetinu, u přednostních dvě; při 4 a více exekucích na mzdu dvě i u nepřednostních (viz níže).

Hranice 31 521 Kč (1,9násobek rozhodné částky) se přitom vztahuje na tento zbytek čisté mzdy, nikoli na čistou mzdu samotnou – a právě tady se ve výpočtech chybuje nejčastěji. Bez omezení se sráží jen ta část zbytku, která 31 521 Kč přesahuje (§ 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., § 279 odst. 3 občanského soudního řádu). Bez vyživovaných osob se tak plně zabavitelná část objeví až u čisté mzdy nad 45 623 Kč (14 102 + 31 521). Kdo vydělává méně, toho se hranice vůbec netýká.

Jak to vypadá na konkrétní výplatě, ukazuje příklad podle postupu Ministerstva spravedlnosti pro rok 2026: čistá mzda 35 000 Kč, bez vyživovaných osob. Po odečtení nezabavitelné částky zbývá 20 898 Kč a jedna třetina činí 6 966 Kč. U nepřednostní pohledávky (a méně než 4 exekucí na mzdu) je srážka 6 966 Kč a dlužníkovi zůstane 28 034 Kč. U přednostní pohledávky se srazí 13 932 Kč a zůstane 21 068 Kč.

Kolem výpočtu pro rok 2026 koluje jedna častá mýlka, kterou je dobré si vyjasnit. Životní minimum jednotlivce od 1. října 2026 skutečně činí 5 500 Kč měsíčně, do 30. září 2026 to bylo 4 860 Kč. Změnu přinesl zákon č. 152/2025 Sb., který upravil § 2 zákona č. 110/2006 Sb.; zvýšení bylo původně plánováno na 1. května 2026 a poté odloženo na 1. října 2026. Nezabavitelnou částku ze mzdy ale tato změna v roce 2026 neposouvá. Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se nezabavitelná částka i hranice 31 521 Kč počítají po celý kalendářní rok z částek životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu ve výši k 1. lednu toho roku, do kterého spadá výplata mzdy. Částka 14 101,50 Kč proto platí pro celý rok 2026 a vyšší životní minimum se projeví až u mezd vyplácených v roce 2027. Shodně počítá i Ministerstvo spravedlnosti. Ať tedy uslyšíte cokoli o „druhém zvýšení během roku“, pro výši srážek ze mzdy v roce 2026 platí jediné číslo. Jinak je tomu u exekuce na bankovní účet: tam se říjnové zvýšení projevuje hned, jak popisuje část o chráněném účtu.

Manžel nebo partner se do nezabavitelné částky zpravidla nepočítá

Dlužníci v manželství si do nezabavitelné částky 2026 v exekuci často přičtou i manžela. Většinou chybně: podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (ve znění od 1. ledna 2026) se manžel ani partner podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství nepovažuje za osobu, které povinný poskytuje výživné. Zvýšení o 3 525,38 Kč tak patří jen dětem a dalším vyživovaným osobám.

Výjimka podle § 1 odst. 2: čtvrtina nezabavitelné částky (v roce 2026 3 525,38 Kč) se na manžela nebo partnera započítá, doloží-li povinný plátci mzdy, že jemu nebo manželovi či partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod – i když má manžel samostatný příjem. Bez doložení důchodu ji zaměstnavatel nezapočítá.

Příklad pro rok 2026: ženatý dlužník s jedním vyživovaným dítětem, bez důchodu, čistá mzda 35 000 Kč, nepřednostní pohledávka. Nezabavitelná částka činí 17 627 Kč, srážka 5 791 Kč a zůstane mu 29 209 Kč. Kdo by manželku připočetl jako druhou vyživovanou osobu, napočítal by si nižší srážku, než jakou zaměstnavatel skutečně strhne.

V kalkulačce proto do počtu vyživovaných osob zadávejte jen děti a další vyživované osoby. Byl-li vám nebo manželovi či partnerovi přiznán některý z uvedených důchodů, zapněte samostatný přepínač, který čtvrtinu na manžela nebo partnera přidá.

Čtyři a více exekucí: dvě třetiny i u běžných dluhů

Od 1. října 2024 platí podle § 279 odst. 4 občanského soudního řádu (odstavec vložil zákon č. 252/2024 Sb.): jsou-li na mzdu současně nařízeny nejméně 4 exekuce k vymožení splatných peněžitých pohledávek a usnesení o jejich nařízení (vyrozumění) bylo doručeno plátci mzdy, srážejí se dvě třetiny zbytku čisté mzdy i u nepřednostních pohledávek. Druhá třetina se podle odstavce 6 připočte k první; vymáhají-li se i přednostní pohledávky, uspokojí se z druhé třetiny nejprve ony a k první třetině se připočte jen zbytek.

Při čisté mzdě 35 000 Kč bez vyživovaných osob a se 4 exekucemi zbývá po odečtení nezabavitelné částky 20 898 Kč, srážka činí 13 932 Kč a zůstane 21 068 Kč – o 6 966 Kč méně než při jedné až třech nepřednostních exekucích. Okrajový případ to není: k 30. červnu 2025 připadalo na člověka v exekuci v průměru 5,22 exekuce. Rozhoduje ale, kolik jich je nařízeno přímo na mzdu.

Výjimka podle § 279 odst. 5: pravidlo se nepoužije, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní, invalidní (2. nebo 3. stupně) nebo sirotčí důchod, a zároveň jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosahuje 1 089 Kč. Tato hranice je měsíční odměna insolvenčního správce v oddlužení (750 Kč, § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 313/2007 Sb.) plus hotové výdaje (150 Kč, § 7 odst. 4 téže vyhlášky), zvýšené o DPH 21 %. Při mzdě 35 000 Kč s třetinou 6 966 Kč by se výjimka neuplatnila ani u důchodce. Na rozdíl od pravidla o manželovi musí důchod pobírat sám dlužník.

V kalkulačce zapněte přepínač pro 4 a více exekucí doručených zaměstnavateli; s přepínačem pro vlastní důchod uplatní výjimku jen tehdy, je-li třetina zbytku nižší než 1 089 Kč.

Stejně se počítá i srážka z důchodu – jen ji místo zaměstnavatele provádí Česká správa sociálního zabezpečení. Příspěvek na péči je přitom z exekuce vyňatý v plné výši.

Co exekutor nesmí zabavit

Při mobiliární exekuci (zabavování věcí v bytě) nesmí exekutor podle § 322 občanského soudního řádu zabavit věci, které nezbytně potřebujete k životu a k práci: běžné vybavení domácnosti jako lednici, sporák, pračku a postel, oblečení, zdravotnické potřeby, snubní prsten ani věci, jejichž prodej by odporoval dobrým mravům.

Zvláštní ochranu má i vaše obydlí. U vymáhané jistiny nepřesahující 100 000 Kč (nejde-li například o výživné nebo náhradu újmy na zdraví) nelze prodat nemovitost, ve které má dlužník trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti je navíc zpravidla až posledním způsobem provedení – exekutor musí volit způsob, který není zjevně nevhodný vzhledem k poměru výše dluhu a hodnoty postiženého majetku. Patří-li sepsaná věc někomu jinému, může tato osoba podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu do 30 dnů, a neuspěje-li, vylučovací (excindační) žalobu u soudu.

Jak se bránit exekuci: zastavení, odklad a promlčení

Hlavní zákonné obrany proti exekuci jsou tři: návrh na zastavení exekuce (§ 268 OSŘ), pokud byla nařízena neoprávněně, dluh byl zaplacen nebo je postižen chráněný majetek; návrh na odklad exekuce při přechodné nezaviněné tísni; a námitka promlčení. U všech rozhoduje rychlost – řadu vad lze namítnout jen v zákonných lhůtách.

Návrh na zastavení exekuce podáváte zpravidla do 15 dnů ode dne, kdy jste se o důvodu dozvěděli. Odklad přichází v úvahu, ocitnete-li se bez své viny přechodně v situaci, kdy by neprodlený výkon měl zvlášť nepříznivé následky pro vás nebo vaši rodinu; návrh se podává exekutorovi, který do 7 dnů buď vyhoví, nebo jej postoupí soudu, a soud rozhodne do 15 dnů. Po dobu povoleného odkladu se ze mzdy nesráží.

Samostatným důvodem pro zastavení exekuce je nemajetnost dlužníka podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu – soud exekuci zastaví, je-li nepochybné, že její výtěžek nepostačí ani na krytí jejích nákladů. Nejde o totéž jako zastavení bezvýsledné exekuce po 6 letech (více níže v otázce Jak dlouho může exekuce trvat? v části Často kladené otázky): zatímco šestiletá lhůta se váže k datu zahájení a k výzvě věřiteli, zastavení pro nemajetnost může soud podle Ministerstva spravedlnosti posoudit kdykoli v průběhu řízení a přihlíží přitom i k tomu, že dlužník může majetek nabýt v budoucnu, například dědictvím nebo darem. I tak jde o samostatný a v praxi využívaný důvod, hlavně u dlužníků bez příjmu a bez postižitelného majetku.

Důležitá je i námitka promlčení. Přiznaná pohledávka se promlčuje za 10 let od právní moci rozhodnutí, ale soud k promlčení nepřihlíží automaticky – musíte ho aktivně uplatnit, v exekuci formou návrhu na zastavení. Pozor: po dobu probíhající exekuce promlčecí doba neběží. Dluhové poradny organizace Člověk v tísni, která provozuje největší síť bezplatného dluhového poradenství v Česku, proto radí bránit se co nejdříve a hned na začátku komunikovat s exekutorem o splátkovém kalendáři.

Chráněný účet a exekuce na bankovní účet

Při exekuci přikázáním pohledávky z účtu (§ 304 OSŘ) banka zablokuje prostředky do výše vymáhané pohledávky. Povinný má přesto právo na jednorázový výběr trojnásobku životního minima jednotlivce (§ 304b odst. 1 OSŘ): 16 500 Kč, byl-li exekuční příkaz bance doručen od 1. října 2026, a 14 580 Kč, byl-li doručen do 30. září 2026. Před blokací chrání takzvaný chráněný účet, který exekutor nesmí postihnout.

O tom, která částka platí, rozhoduje den doručení exekučního příkazu bance, ne den, kdy si pro peníze přijdete. Výše životního minima se totiž určí podle předpisu účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu (§ 304b odst. 5 občanského soudního řádu) a v exekuci má účinky nařízení výkonu rozhodnutí právě exekuční příkaz (§ 47 odst. 2 exekučního řádu). U příkazu doručeného od 1. října 2026 jde o 3 × 5 500 Kč, u příkazu doručeného dříve o 3 × 4 860 Kč. Na tuto částku se zákazy spojené s obstavením účtu nevztahují.

Chráněný účet zavedený v roce 2021 zřídí banka do 5 pracovních dnů od žádosti a po doložení chráněného příjmu (například mzdy, na kterou už dopadají srážky, nebo dávek). Na běžném postiženém účtu vám zůstane pouze ten jednorázový výběr; účet zůstává sledovaný ještě 6 měsíců a teprve poté se odblokuje. Pravidla i postup zřízení vysvětluje Česká národní banka (ČNB).

Exekuce navíc nemusí zůstat jen u majetku a účtů dlužníka samotného. Pokud dluh vznikl za trvání manželství a majetek povinného sám o sobě nestačí k uspokojení pohledávky, může exekutor sáhnout i do společného jmění manželů (SJM) – a to v roce 2026 nadále včetně bankovního účtu manžela nebo manželky, kteří dluh sami nesjednali (§ 731 a násl. občanského zákoníku). Účinnou obranou bývá zúžení nebo vyloučení SJM notářským zápisem, ideálně ještě předtím, než dluh vznikne – po jeho vzniku už jsou možnosti obrany druhého manžela výrazně omezenější.

Kolik lidí v Česku má exekuci a kam systém míří

K 30. červnu 2025 mělo v Česku exekuci přibližně 606 000 osob s celkem 3,1 milionu exekucí, tedy v průměru 5,22 exekuce na osobu. Za poslední dva roky počet lidí v exekuci klesl zhruba o 53 000 (o 8 %). Regionálně jsou dlouhodobě nejhůře Ústecký a Karlovarský kraj.

Data Exekutorské komory ČR ukazují setrvalý pokles z vrcholu v roce 2017, kdy mělo exekuci 863 000 lidí. Zároveň ale platí obrovský regionální rozdíl: v Ústeckém kraji je v exekuci 12,5 % obyvatel nad 15 let a v Karlovarském 11,2 %, zatímco ve Zlínském jen 4,1 %. To, jestli je exekuce okrajový jev, nebo masová zkušenost, tak hodně závisí na tom, kde bydlíte.

Debata o systému zdaleka neskončila. Exekutorská komora navrhuje zavést povinnou minimální srážku ze mzdy (uváděno kolem 945 Kč, u důchodců kolem 473 Kč), aby se lépe uspokojili věřitelé. Návrh kritizují neziskové organizace i sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop – podle nich by dopadl hlavně na lidi na částečný úvazek, chudé rodiny s více dětmi a nízkopříjmové důchodce. Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni upozorňuje, že okolní země minimální srážky nemají a nízkopříjmovým dlužníkům se nesráží nic. Jde zatím jen o návrh, nikoli o platnou úpravu.

Souběžně přibyla praktická novinka v evidenci. Od 1. října 2026 je účinný § 125b exekučního řádu, který upravuje Centrální evidenci srážek ze mzdy a jiných příjmů a který do exekučního řádu vložil zákon č. 252/2024 Sb., vyhlášený 3. září 2024. Evidenci vede, provozuje a spravuje Exekutorská komora ČR a je neveřejná. Údaje do ní zapisuje takzvaný evidovaný plátce, tedy plátce mzdy, kterého komora eviduje na základě jeho vlastní žádosti (§ 125b odst. 1 a 2 exekučního řádu) – zaměstnavatel se tedy do evidence zapojuje tím, že o to požádá. Podle komory má evidence zjednodušit komunikaci mezi plátci mzdy a exekutory, zpřehlednit pořadí pohledávek a omezit chyby ve výpočtu srážek.

Co dělat, když exekuci nelze splatit: oddlužení

Pokud dluhy zjevně přesahují vaše možnosti, řešením bývá oddlužení (osobní bankrot). Od novely účinné od 1. října 2024 trvá tři roky (dříve pět) a byla zrušena povinnost splatit alespoň 30 % dluhů. Úpadek nastává, máte-li závazky u nejméně dvou věřitelů více než 30 dnů po splatnosti a nejste schopni je plnit.

Oddlužení sloučí všechny exekuce do jednoho řízení pod dohledem insolvenčního správce a po jeho úspěšném dokončení vás zbaví zbytku dluhů. Návrh za vás zpravidla sepíše akreditovaná dluhová poradna nebo advokát. Je to běh na dlouhou trať, ale pro mnoho lidí jediná cesta, jak se z koloběhu exekucí dostat. Než se pro oddlužení rozhodnete, vyplatí se vědět, kolik se v něm z příjmu měsíčně strhává.

Nezabavitelná částka v oddlužení: čím se liší od exekuce

V insolvenčním oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty neplatí stejná úleva jako u běžné nepřednostní exekuce. Podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona (č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026) musí dlužník nezajištěným věřitelům měsíčně splácet částku ve stejném rozsahu, v jakém by byly uspokojeny přednostní pohledávky při exekuci – nezůstává mu tak navíc třetina zabavitelné části příjmu, jak by tomu bylo u nepřednostního dluhu v běžné exekuci s méně než 4 exekucemi na mzdu.

Nezabavitelná částka, kterou si dlužník v oddlužení ponechává, se přitom počítá stejně jako u exekuce – podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., tedy pro rok 2026 ve výši 14 101,50 Kč na povinného a 3 525,38 Kč na každé vyživované dítě či jinou vyživovanou osobu (viz tabulka výše); manžel nebo partner se i tady počítá jen při splnění důchodové podmínky. Rozdíl je v tom, kolik se strhává nad touto hranicí: v oddlužení jde vždy o částku odpovídající přednostní pohledávce, bez ohledu na to, jestli je konkrétní dluh vůči věřiteli ve skutečnosti přednostní. Kdo má na mzdě jednu až tři nepřednostní exekuce a zvažuje oddlužení, měl by proto počítat s vyšší měsíční splátkou; při 4 a více exekucích na mzdu se dvě třetiny strhávají už v exekuci (§ 279 odst. 4 občanského soudního řádu).