Zrušení pracovního poměru ve zkušební době v roce 2026

Zkušební doba je v Česku nejjednodušší fáze pracovního poměru pro skončení — a od 1. června 2025 zároveň nejdelší v historii zákoníku práce. Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2025 Sb.) prodloužila maximální zkušební dobu u řadového zaměstnance ze tří na čtyři měsíce, u vedoucího ze šesti na osm měsíců. Zaměstnavatel i zaměstnanec přitom mohou pracovní poměr zrušit „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu". Jenže to neznamená libovolně — Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že i takto volné zrušení musí projít testem zákazu diskriminace.

Kdo a kdy může zrušit pracovní poměr ve zkušební době

Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Pracovní poměr končí dnem doručení písemného zrušení druhé straně — neexistuje výpovědní doba, neexistuje odstupné. Jedinou zákonnou výjimkou je 14denní ochrana zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti.

Klíčové slovo je „zrušení" — nikoli „výpověď". To není slovíčkaření: výpověď a zrušení ve zkušební době jsou dva odlišné instituty zákoníku práce s odlišnými pravidly. Výpověď má dvouměsíční výpovědní dobu, omezené důvody na straně zaměstnavatele (§ 52 zákoníku práce) a ochrannou dobu při nemoci, těhotenství a rodičovské dovolené (§ 53). Zrušení ve zkušební době nic z toho nemá — končí dnem doručení a zaměstnavatel nemusí uvádět důvod.

Důsledek je praktický: pokud vám zaměstnavatel ve zkušební době doručí zrušení v pondělí, pracovní poměr končí v pondělí. Nevracíte se v úterý do práce, nemáte nárok na žádnou „dobu odchodu" ani na odstupné dle § 67 zákoníku práce — to se podle MPSV vyplácí jen při výpovědi z organizačních důvodů nebo zdravotních důvodů spojených s pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Jak dlouho zkušební doba trvá po flexinovele

Od 1. června 2025 může zkušební doba u řadového zaměstnance trvat až 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance až 8 měsíců (§ 35 odst. 1 zákoníku práce). U pracovního poměru na dobu určitou nesmí být delší než polovina sjednané doby. Před flexinovelou platily limity 3 a 6 měsíců.

Podle oficiálního výkladu MPSV má prodloužení limitu kopírovat praxi Německa, Rakouska a Dánska a dát zaměstnavateli „delší okno k vyhodnocení", jestli si zaměstnance ponechá. Mediální narativ o tom, že delší zkušebka je jednostranně proti zaměstnanci, je ale přesný jen z poloviny — po celou tu dobu může pracovní poměr okamžitě opustit bez výpovědní doby i sám zaměstnanec, což na napjatém českém trhu práce není zanedbatelná výhoda.

Tabulka: limity zkušební doby v Česku — před a po flexinovele

Srovnání dává smysl udělat přehledně. Tabulka shrnuje, jak se limity i možnost prodloužení změnily k 1. červnu 2025:

Období / typ pozice	Maximální délka zkušební doby	Dodatečné prodloužení dohodou	Automatické prodloužení o překážky
Do 31. 5. 2025 — řadový zaměstnanec	3 měsíce po sobě jdoucí	Nelze	Ano, o pracovní dny neodpracovaných směn
Do 31. 5. 2025 — vedoucí zaměstnanec	6 měsíců po sobě jdoucích	Nelze	Ano, o pracovní dny neodpracovaných směn
Od 1. 6. 2025 — řadový zaměstnanec	4 měsíce po sobě jdoucí	Lze písemnou dohodou (v rámci limitu)	Ano, o pracovní dny neodpracovaných směn
Od 1. 6. 2025 — vedoucí zaměstnanec	8 měsíců po sobě jdoucích	Lze písemnou dohodou (v rámci limitu)	Ano, o pracovní dny neodpracovaných směn
Pracovní poměr na dobu určitou (obě období)	Nejvýše polovina sjednané doby	—	—

Pozor na dvě věci, které jsou pro praxi rozhodující. Zaprvé: zkušební doba musí být sjednána písemně a nejpozději v den nástupu do práce — ústní dohoda neplatí a zpětně už ji platně sjednat nelze (analýza Právního prostoru). Zadruhé: zkušební doba se automaticky prodlužuje o pracovní dny, ve kterých zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci (typicky nemoc), čerpání dovolené nebo neomluvené absenci (§ 35 odst. 5 zákoníku práce). Počítají se pracovní dny dle směnového kalendáře, ne kalendářní — krátká absence (například půl dne) zkušebku neprodlouží.

Časová osa: klíčové milníky zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Pokud se vás zrušení ve zkušební době týká — ať už ho dáváte, nebo dostáváte — počítejte v těchto bodech:

Písemná forma a doručení — kdy pracovní poměr skutečně končí

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí mít písemnou formu, jinak se k němu nepřihlíží (§ 66 odst. 2 zákoníku práce). Pracovní poměr končí dnem doručení druhé straně, není-li v dokumentu uveden den pozdější. Podle MPSV tedy neběží žádná výpovědní doba — okamžikem doručení je po všem.

Co to znamená v praxi? Pokud zaměstnavatel pošle zrušení poštou v pondělí a vám dojde v pátek, pracovní poměr končí v pátek — ne v pondělí. Pokud nastoupíte v 8 ráno do práce, dostanete zrušení v 9 ráno a převezmete ho, končí pracovní poměr v ten samý den v 9. Den se v pracovním právu počítá jako celý kalendářní den, ale doručení musí být prokazatelné — nestačí „položit dopis na stůl".

U zaměstnanců, kteří dali sami zrušení a chtějí ihned přestat chodit do práce, platí stejné pravidlo: musí prokázat, že písemné zrušení zaměstnavateli skutečně doručili. Předání na recepci, doručenka, nebo datová schránka jsou bezpečné varianty. SMS, e-mail bez elektronického podpisu nebo telefonát zákonnou písemnou formu nesplňují.

14denní ochrana při nemoci a riziko diskriminace

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Od 15. dne nemoci ochrana padá. Ochranná doba dle § 53 zákoníku práce — tedy plošný zákaz výpovědi v těhotenství, mateřské či rodičovské dovolené — se na zrušení ve zkušební době nevztahuje.

Tady ale formální „neexistence ochrany" zdaleka neznamená, že je zaměstnavatel bez rizika. Nejvyšší soud ve známém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2410/2020 ze dne 16. března 2021 potvrdil, že i zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí projít testem zákazu diskriminace:

Důvodem zrušení pracovního poměru např. těhotenství zaměstnankyně nebo zdravotní postižení zaměstnance je jednání diskriminační a zrušení je v takovém případě neplatné.

— Nejvyšší soud ČR, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2410/2020

Spočívá-li skutečný důvod zrušení v těhotenství, zdravotním postižení, věku, etnicitě, sexuální orientaci nebo jiném diskriminačním znaku, je zrušení neplatné a soud může přiznat náhradu mzdy podle antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb. „Bez uvedení důvodu" tedy neznamená „libovolně" — důkazní břemeno se navíc v diskriminačních sporech přesouvá na zaměstnavatele.

Novinkou flexinovely je možnost dodatečně prodloužit zkušební dobu písemnou dohodou — ale jen u zkušebních dob sjednaných nejdřív 1. 6. 2025 a pouze v rámci zákonných maxim. Advokátka Romana Náhlíková Kaletová k tomu upozorňuje na praktické riziko: zaměstnanec postavený před volbu „prodloužit, nebo odejít" reálně volnou ruku nemá, a zaměstnavatel velmi často zvolí právě onu druhou variantu — tedy návrh dodatku, jehož odmítnutí znamená zrušení pracovního poměru (Advokátní deník, květen 2025).

Jak se bránit u soudu — lhůta 2 měsíce

Žalobu na neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí zaměstnanec i zaměstnavatel podat u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§ 72 zákoníku práce). Lhůta je prekluzivní a hmotněprávní — žaloba musí soudu dojít v poslední den lhůty, nestačí ji ten den jen podat na poštu.

Toto je nejčastější procesní past. Jak vysvětluje analýza portálu Epravo, dvouměsíční lhůta podle § 72 je tzv. prekluzivní lhůtou hmotněprávní povahy. To znamená dvě věci, které u jiných žalob neplatí: jednak po jejím marném uplynutí právo definitivně zaniká a nelze ho prominout, jednak rozhodující je okamžik dojití žaloby soudu, ne okamžik jejího podání na poštu nebo v podatelně. Pokud poslední den lhůty pošlete žalobu doporučeně přes Českou poštu, doraziči až za týden — je pozdě.

Pro praktickou obranu z toho plyne jednoznačné pravidlo: pokud podezíráte, že zrušení bylo diskriminační nebo formálně vadné, kontaktujte advokáta v řádu dnů, ne týdnů. Dva měsíce zní jako dost času, ale příprava důkazů (svědci, e-mailová komunikace, zdravotnická dokumentace u těhotenství) jich snadno spotřebuje většinu.

Co dostanete: dovolená, zápočtový list, podpora a nemocenská

Po skončení pracovního poměru ve zkušební době vám zaměstnavatel musí v poslední pracovní den vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) a vyplatit náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku. Odstupné nedostanete — to dle § 67 zákoníku práce náleží jen při výpovědi z organizačních či zdravotních důvodů. Podpora v nezaměstnanosti vám může náležet, pokud splňujete podmínku 12 měsíců důchodového pojištění za poslední 2 roky.

Konkrétně se vás od skončení pracovního poměru dotýkají čtyři nároky:

1. Náhrada za nevyčerpanou dovolenou (§ 222 zákoníku práce). Vyplácí se v rámci konečného vyúčtování ve výši průměrného výdělku. Proplatit dovolenou ještě za trvání pracovního poměru zákon nedovoluje — proplácí se až teď. Podle výkladu MPSV jde o nárokovou částku, ne benefit „na uvážení zaměstnavatele".
2. Potvrzení o zaměstnání — zápočtový list. Zaměstnavatel je povinen ho vydat nejpozději v poslední den trvání pracovního poměru. Pokud potvrzení nevydá nebo uvede nepravdivé údaje, odpovídá zaměstnanci za škodu (MPSV). Bez něj se v praxi nezaregistrujete u nového zaměstnavatele ani na úřad práce.
3. Podpora v nezaměstnanosti — od 1. 1. 2026 sjednocená výše. Podle Úřadu práce se od 1. ledna 2026 ruší krácení podpory pro uchazeče, kteří poslední zaměstnání ukončili sami bez vážného důvodu nebo dohodou (do 31. 12. 2025 to bylo 45 % průměrného čistého výdělku po celou podpůrčí dobu). Nově platí pro všechny stejně: prvních 3 měsíce 80 %, dalších 3 měsíce 50 % a zbývající dobu 40 % průměrného čistého výdělku — podpůrčí doba je nejvýše 11 měsíců podle věku.
4. Nemocenská i po skončení pracovního poměru. Pokud onemocníte ještě ve zkušební době a pracovní poměr skončí, máte podle § 28 a § 54 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění nárok na nemocenské až do konce pracovní neschopnosti, pokud jste splnili podmínku 7denní účasti na nemocenském pojištění. Dávku pak vyplácí ČSSZ, ne bývalý zaměstnavatel.