Kdo má nárok a kolik dostane: Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření ve výši 4 % z vyměřovacího základu náleží od 1. ledna 2026 zaměstnancům zařazeným do třetí kategorie rizikové práce pro čtyři faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž (zákon č. 324/2025 Sb.). Podmínkou jsou alespoň tři směny rizikové práce v kalendářním měsíci. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 1 600 Kč měsíčně. Příspěvek se nevyplácí automaticky, zaměstnanec ho musí uplatnit u zaměstnavatele.
Aktualizováno 14. října 2026. Za povinným příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření se skrývá příběh o slibu, který se během legislativního procesu výrazně zmenšil. Nový nárok získalo od 1. ledna 2026 přibližně 100 000 Čechů – svářečů, hutníků, slévačů, skladníků v mrazírnách nebo lesních dělníků. Zní to jako dobrá zpráva, a v mnoha ohledech je. Slib ale chce vláda dorovnat až v další vlně důchodové reformy: podle vládního legislativního plánu se nastavení dřívějších penzí mělo upravit od roku 2028, pevný termín účinnosti ale stanovený není.
Co je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a spoření pro náročné profese
Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření pro náročné profese zavedl zákon č. 324/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026 jako kompenzaci za to, že pracovníci třetí kategorie nezískali dřívější důchod bez krácení. Zaměstnavatelé musí přispívat 4 % z vyměřovacího základu zaměstnancům ve třetí rizikové kategorii se čtyřmi konkrétními rizikovými faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž.
Původně se mluvilo o tom, že pracovníci v náročných profesích získají nárok na dřívější důchod bez krácení – tedy stejnou výhodu, jakou mají pracovníci ve čtvrté, nejrizikovější kategorii. Z toho nakonec sešlo. Důchodová reforma přiznala nekrácený dřívější důchod pouze čtvrté kategorii (asi 15 000 lidí). Pro třetí kategorii – kde je zhruba sedmkrát více pracovníků – zůstal jako kompenzace „jen“ povinný příspěvek zaměstnavatele na stáří, který od roku 2026 chodí na penzijní účet místo dřívějšího odchodu do penze.
Je to málo, nebo hodně? Záleží na úhlu pohledu. Na jedné straně jde o peníze, které by jinak zaměstnanec nedostal. Na druhé straně je rozdíl mezi tím odejít do důchodu o několik let dřív, a tím dostat měsíčně necelé dva tisíce na spořicí účet, ze kterého si peníze vyberete až v důchodu.
Porovnání třetí a čtvrté kategorie rizikové práce
Zatímco pracovníci ve čtvrté kategorii mohou odejít do důchodu dříve bez krácení (o 15 až 60 měsíců), pracovníci ve třetí kategorii tuto možnost nemají – místo toho dostávají povinný příspěvek na spoření a zvýhodněný předdůchod.
| Výhoda | 3. kategorie (vybrané faktory) | 4. kategorie |
|---|---|---|
| Povinný příspěvek zaměstnavatele 4 % | Ano (od roku 2026) | Ne (mají dřívější důchod) |
| Dřívější důchod bez krácení | Ne | Ano (o 15–60 měsíců dle směn) |
| Zkrácený předdůchod (15 měsíců) | Ano | Ne (standard 24 měsíců) |
| Odpadá minimální doba spoření pro předdůchod | Ano | Ne |
| Odhadovaný počet dotčených zaměstnanců | ~100 000–108 000 | ~15 000 |
Kdo má na příspěvek nárok
Nárok na povinný příspěvek mají zaměstnanci zařazení do třetí kategorie rizikové práce – takzvané třetí rizikové kategorie – pro čtyři konkrétní faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Podmínkou je odpracovat alespoň tři směny rizikové práce v kalendářním měsíci.
Typické profese, kterých se příspěvek týká, jsou svářeči, kováři, lakýrníci, hutníci, slévači, skladníci v mrazírnách, stavbaři nebo lesní dělníci. Celkem jde o přibližně 100 000 až 108 000 zaměstnanců v celé České republice.
Důležitý detail: „směna rizikové práce“ neznamená jakákoli směna v rizikovém provozu. Zákon ji definuje jako směnu, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci po její převážnou část – tedy déle než polovinu. Pokud tedy pracujete ve třetí kategorii, ale riziková činnost tvoří jen menší část vaší směny, nárok vám nevznikne.
Původně se diskutovalo o tom, že by příspěvek dostávalo až téměř půl milionu lidí. Okruh se ale během legislativního procesu výrazně zúžil právě na čtyři rizikové faktory. Kdo pracuje ve třetí kategorii s jinými faktory – například s hlukem nebo chemickými látkami – nárok nemá.
Kolik peněz dostanete a kam půjdou
Zaměstnavatel přispívá 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 1 600 Kč měsíčně, při průměrné mzdě činí příspěvek přibližně 1 760 Kč měsíčně. Peníze směřují výhradně na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření.
Za rok tak na vašem penzijním účtu přibude zhruba 19 200 až 21 120 Kč jen z povinného příspěvku zaměstnavatele. K tomu můžete přičíst vlastní vklady a státní příspěvek – při vlastním vkladu 1 700 Kč měsíčně a více přidá stát dalších 340 Kč měsíčně (maximum 4 080 Kč ročně). Příspěvek zaměstnavatele se ale do základu pro výpočet státního příspěvku nepočítá.
Co je důležité z daňového hlediska: povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Tento limit je společný s dobrovolnými příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří. Pokud vám zaměstnavatel už přispívá dobrovolně, povinný příspěvek se k tomu připočte – a částka nad 50 000 Kč ročně podléhá dani z příjmů.
Peníze přitom nelze směřovat kamkoli. Zákon povoluje pouze dva produkty: penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Soukromé životní pojištění ani dlouhodobý investiční produkt použít nelze.
Státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření v roce 2026
Státní příspěvek na penzijní spoření závisí na výši vlastního vkladu. Podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, platí: při vkladu 500 Kč měsíčně přidá stát 100 Kč, při vkladu 1 700 Kč a více je maximum 340 Kč měsíčně. Příspěvek zaměstnavatele se do základu pro státní příspěvek nepočítá.
| Vlastní vklad (Kč/měsíc) | Státní příspěvek (Kč/měsíc) |
|---|---|
| méně než 500 | 0 |
| 500 | 100 |
| 700 | 140 |
| 1 000 | 200 |
| 1 300 | 260 |
| 1 500 | 300 |
| 1 700 a více | 340 (maximum) |
Jak příspěvek uplatnit – praktický postup
Zaměstnanec musí právo na příspěvek aktivně uplatnit u zaměstnavatele – automaticky se nevyplácí. Je potřeba oznámit údaje o svém penzijním spoření. Zaměstnavatel je naopak povinen písemně informovat zaměstnance o existenci nároku.
- Ověřte si u zaměstnavatele nebo u závodního lékaře, zda jste zařazeni do třetí kategorie rizikové práce pro vibrace, chlad, teplo nebo fyzickou zátěž.
- Pokud ještě nemáte penzijní spoření (doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění), uzavřete smlouvu s některou z penzijních společností.
- Oznamte zaměstnavateli, že uplatňujete nárok na povinný příspěvek, a předejte mu údaje o svém penzijním spoření (číslo smlouvy, název penzijní společnosti).
- Zaměstnavatel začne příspěvek odvádět přímo na váš účet u penzijní společnosti.
Zaměstnavatel měl povinnost písemně informovat stávající zaměstnance o existenci tohoto nároku do 15. ledna 2026. Pokud jste žádnou informaci nedostali, má smysl se aktivně zeptat – podle Jana Sedláčka z Asociace penzijních společností „řada zaměstnanců o příspěvek nežádá.“ Překážkou je podle něj nezájem zejména mladších pracovníků a lidí s nižším vzděláním.
Že nejde o ojedinělé případy, ukazuje společné šetření Unie zaměstnavatelských svazů ČR a KB Penzijní společnosti, které shrnula tisková zpráva KB Penzijní společnosti z 28. července 2026. Podle něj 22 % firem uvedlo, že povinný příspěvek zatím neuplatnila více než polovina dotčených pracovníků. Zaměstnavatelé přitom vidí problém i na své straně: 79,6 % z nich označilo za hlavní dopad nové povinnosti administrativní zátěž. Šetření stojí na 54 online dotaznících a telefonickém oslovení dalších 122 firem, celkem šlo o 2 472 zaměstnanců s nárokem. Pro vás z toho plyne jednoduchá rada: na to, že se firma ozve sama, nespoléhejte.
Předdůchod pro náročné profese: 15 měsíců místo 24
Pro zaměstnance v náročných profesích třetí kategorie se zkracuje minimální doba čerpání předdůchodu na 15 měsíců místo standardních 24 měsíců a odpadá povinná minimální doba spoření. Na účtu postačí přibližně 216 780 Kč.
Předdůchod je období, kdy si z naspořených peněz v penzijním spoření vyplácíte pravidelnou rentu ještě před dosažením důchodového věku. Podle § 22 odst. 4 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. musí měsíční splátka činit alespoň 30 % průměrné mzdy vyhlašované MPSV podle zákona o zaměstnanosti. Pro rok 2026 ji Sdělení MPSV č. 537/2025 Sb. ze dne 12. prosince 2025 vyhlásilo ve výši 48 171 Kč. Minimální splátka tak v roce 2026 vychází na 14 451,30 Kč, po zaokrouhlení nahoru 14 452 Kč. Pro běžného zaměstnance musí předdůchod trvat minimálně dva roky – tedy potřebujete naspořit alespoň 346 848 Kč.
Kdy přesně smí předdůchod začít a skončit, stanoví zákon č. 427/2011 Sb. ve znění od 1. srpna 2026. Výplata smí začít nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku a skončit nejdříve 3 roky před ním. U doplňkového penzijního spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek, smí skončit nejdříve 3 roky a 9 měsíců před důchodovým věkem. Splátky se vyplácejí měsíčně v neklesající výši a výplatu nelze přerušit (§ 22 odst. 4 písm. b) a c)). Předpokládaná doba výplaty musí trvat nejméně 2 roky, u spoření s povinným příspěvkem zaměstnavatele nejméně 1 rok a 3 měsíce (§ 22 odst. 2) – odtud zmíněných 15 měsíců.
| Podmínka | Spoření bez povinného příspěvku | Spoření s povinným příspěvkem zaměstnavatele |
|---|---|---|
| Nejdřívější začátek výplaty | 5 let před důchodovým věkem | 5 let před důchodovým věkem |
| Nejdřívější konec výplaty | 3 roky před důchodovým věkem | 3 roky a 9 měsíců před důchodovým věkem |
| Minimální předpokládaná doba výplaty (§ 22 odst. 2) | 2 roky | 1 rok a 3 měsíce |
| Spořicí doba nejméně 120 kalendářních měsíců (§ 20 odst. 1 písm. b)) | Platí | Neplatí, jsou-li splněny podmínky § 22 odst. 4 |
| Splátky (§ 22 odst. 4) | Měsíčně, v neklesající výši, bez přerušení, alespoň 14 452 Kč | Měsíčně, v neklesající výši, bez přerušení, alespoň 14 452 Kč |
Pracovníkům ve třetí kategorii s nárokem na povinný příspěvek stačí předdůchod na 15 měsíců, tedy přibližně 216 780 Kč. To je o 130 000 Kč méně než u standardního předdůchodu. Navíc u doplňkového penzijního spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek, neplatí podmínka spořicí doby nejméně 120 kalendářních měsíců podle § 20 odst. 1 písm. b), jsou-li splněny podmínky § 22 odst. 4.
Kolik let trvá dosáhnout na předdůchod jen z povinného příspěvku? Při měsíčním příspěvku 1 760 Kč (průměrná mzda) a bez vlastních vkladů byste na 216 780 Kč naspořili za přibližně deset let – bez započtení výnosů fondu. S vlastními vklady a státním příspěvkem se doba zkracuje.
Pracovníci čtvrté kategorie – tedy ti v nejrizikovějších profesích, kde jde o přímé ohrožení zdraví – mohou odejít do důchodu bez krácení již od roku 2025. Za 2 200 odpracovaných směn to je o 15 měsíců dříve, za 4 400 směn o 30 měsíců, maximum je 60 měsíců (pět let). Týká se to přibližně 15 000 lidí.
Třetí kategorie dostala „měkčí“ kompenzaci. Jak upozorňuje Jan Sedláček z Asociace penzijních společností: „Troufnu si tvrdit, že velké firmy (korporace) a státní firmy tento benefit v naprosté většině budou nabízet. Nižší zastoupení budou mít menší firmy.“
Pokud tedy pracujete v náročné profesi a přidáte k povinnému příspěvku zaměstnavatele (1 760 Kč měsíčně při průměrné mzdě) vlastní vklad 1 700 Kč, na váš penzijní účet přibude celkem přibližně 3 800 Kč měsíčně – tedy zhruba 45 600 Kč ročně. Z toho 21 120 Kč od zaměstnavatele, 20 400 Kč z vlastní kapsy a 4 080 Kč od státu.
Minimální naspořená částka pro předdůchod v roce 2026
Výše potřebné úspory na předdůchod závisí na délce čerpání. Pro náročné profese třetí kategorie stačí 216 780 Kč na 15 měsíců, zatímco standardní dvouletý předdůchod vyžaduje 346 848 Kč.
| Délka čerpání | Standardní předdůchod | Náročné profese 3. kat. |
|---|---|---|
| 15 měsíců | – | 216 780 Kč |
| 24 měsíců (2 roky) | 346 848 Kč | 346 848 Kč |
| 36 měsíců (3 roky) | 520 272 Kč | 520 272 Kč |
| 60 měsíců (5 let) | 867 120 Kč | 867 120 Kč |
Zkrácená varianta předdůchodu na 15 měsíců je specifická právě pro náročné profese. Částka 14 452 Kč měsíčně sice nepokryje veškeré životní náklady, ale může sloužit jako překlenovací období před řádným důchodem – zvlášť pro pracovníky, jejichž tělo už nedokáže fyzicky náročnou práci zvládat.
Změní se pravidla pro náročné profese? Co chystá vláda
Vládní důchodová reforma postupuje ve dvou vlnách, ale první z nich dopadla jinak, než se na jaře 2026 čekalo: vláda ji 20. července 2026 schválila bez plánované změny valorizačního vzorce, kterou na poslední chvíli vypustilo Ministerstvo financí. Novela tak obsahuje jen věkové bonusy k důchodu a bonus pro pracující důchodce. Poslanecká sněmovna ji 24. září 2026 podpořila v prvním čtení a sociální výbor dostal na projednání měsíc místo obvyklých dvou, aby novela mohla platit od roku 2027. Poté ji čeká zbytek projednávání ve Sněmovně a Senát.
První vlna: věkové bonusy bez změny valorizačního vzorce
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) protlačil legislativním procesem právě tuhle první část – ale ne v podobě, v jaké ji na jaře 2026 představil. Návrh měl původně zvýšit podíl růstu reálných mezd ve valorizačním vzorci ze stávající třetiny na 50 %, takže by se důchody v příštích letech zvyšovaly rychleji. Jenže na žádost Ministerstva financí tahle změna z novely vypadla a vláda schválila zbytek novely bez ní 20. července 2026. Podle serveru Respekt i nezávislých zdrojů (e15.cz, ČTK, ceskeduchody.cz) je změna vzorce odložena do některého z budoucích návrhů, pravděpodobně spolu s druhou vlnou reformy.
Co v novele zůstalo: věkové bonusy k důchodu (500 Kč navíc měsíčně od 80, 85, 90 a 95 let věku, 1 000 Kč od 100 let) a bonus pro pracující důchodce, který od roku 2028 zvýší procentní výměru o 1,5 % za každý odpracovaný rok. První čtení v Poslanecké sněmovně, které 11. září 2026 na svůj návrh přerušila poslankyně Taťána Malá, skončilo 24. září 2026: podle ČTK Sněmovna novelu v prvním čtení podpořila. Sociální výbor na ni dostal měsíc místo obvyklých dvou – zkrácená lhůta má zajistit, aby novela mohla platit od roku 2027. Hotovo tím ale není: po výboru musí návrh projít zbytkem projednávání ve Sněmovně a poté Senátem. Cíl – účinnost od 1. ledna 2027 – vláda nezměnila.
Druhá vlna: tři varianty pro náročné profese
S povinným příspěvkem pro náročné profese, o kterém je řeč výše, ale první vlna nehýbe – ten řeší až druhá vlna reformy. A tam vstupuje do hry Juchelkův plán, který ohlásil už v březnu 2026: „Od 1. dubna budeme mít data, která budou zaměstnavatelé vkládat, a na základě toho budeme řešit náročné profese.“ Vycházet chce z dat jednotného měsíčního hlášení, nikoli z výběru rizikových faktorů jako dosud.
V květnu 2026 dostala tahle slova konkrétnější obrysy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle analýzy, kterou popsal server Echo24, představilo tři varianty řešení penzí náročných profesí:
- Zrušit povinné spoření a rozšířit dřívější důchod i na třetí kategorii. Pracovníci ve třetí kategorii by tak místo příspěvku na spoření získali stejnou výhodu jako čtvrtá kategorie – odchod do penze dříve bez krácení.
- Zachovat dřívější důchod pro čtvrtou kategorii a rozšířit povinné spoření na více pracovníků třetí kategorie. Tahle varianta staví na současném modelu, jen okruh příjemců příspěvku rozšiřuje.
- Nahradit veškerý dřívější důchod povinným spořením zaměstnavatele u všech dotčených profesí. Nejradikálnější obrat – i nejrizikovější čtvrtá kategorie by místo dřívějšího odchodu dostávala příspěvek na účet.
Jde zatím o varianty, které MPSV zvažuje, nikoli o schválený zákon. Konkrétní okruh profesí pro druhou vlnu – zastropování důchodového věku na 65 letech a rozšířenou definici náročných profesí s nárokem na dřívější důchod bez krácení – nadále společně posuzují Ministerstvo zdravotnictví a MPSV. Mezi zvažované profese patří podle serveru České důchody dopravní piloti, strážníci městské policie a hasiči. Novinkou je, že se nově má posuzovat i psychická zátěž – ne jen fyzické rizikové faktory jako vibrace, chlad nebo teplo, z nichž vychází stávající úprava pro třetí kategorii.
Klíčová je přitom otázka peněz. MPSV podle své analýzy dospělo k závěru, že stávající odvody zaměstnavatele ve výši pěti procent dlouhodobě nepokryjí dodatečné náklady na penze náročných profesí – pojistná sazba by pro plné pokrytí musela být výrazně vyšší. To je tichý důvod, proč se vůbec hledají nové varianty pro druhou vlnu: současný model nemusí finančně vyjít.
Zastropování důchodového věku na 65 letech: termín není pevně daný
Zastropování důchodového věku na 65 letech přitom nemá k 20. září 2026 pevně stanovený termín účinnosti – dřívější cíl 1. ledna 2028 zůstává jen orientační. Že zastropování ani nová úprava důchodů náročných profesí nebudou součástí první novely, oznámil ministr Juchelka už 9. března 2026 a podle ČT24 tehdy uvedl, že přijdou až v další vlně penzijních změn a kabinet teprve upřesňuje harmonogram. Podle vládního legislativního plánu se nastavení dřívějších penzí mělo upravit od roku 2028, pevný termín účinnosti druhé vlny ale stanovený není. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) 16. června 2026 řekl, že se nemusí spěchat, a premiér Andrej Babiš (ANO) podmínil krok jednáními s Evropskou komisí o udržitelnosti důchodového systému. V první vlně, kterou vláda schválila 20. července 2026, zastropování obsažené není. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), autor původní důchodové reformy, přesto varuje: zastropování důchodového věku bude stát přibližně 127 miliard korun – a zaplatí to dnešní třicátníci a čtyřicátníci vyššími odvody.
Často kladené otázky
Kdo má nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření?
Nárok mají zaměstnanci zařazení do třetí kategorie rizikové práce pro čtyři faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž. Typicky jde o svářeče, hutníky, slévače, skladníky v mrazírnách či lesní dělníky. Podmínkou je odpracovat alespoň tři směny rizikové práce v kalendářním měsíci.
Kolik činí povinný příspěvek na penzijní spoření v roce 2026?
Zaměstnavatel přispívá 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 1 600 Kč měsíčně. Příspěvek směřuje výhradně na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření – jiné produkty zákon nepovoluje.
Musím o příspěvek žádat, nebo ho dostanu automaticky?
Příspěvek se nevyplácí automaticky. Zaměstnanec musí nárok aktivně uplatnit u zaměstnavatele a oznámit mu údaje o svém penzijním spoření. Zaměstnavatel byl povinen písemně informovat stávající zaměstnance o nároku do 15. ledna 2026. Podle šetření Unie zaměstnavatelských svazů ČR a KB Penzijní společnosti z 28. července 2026 uvedlo 22 % firem, že příspěvek zatím neuplatnila více než polovina dotčených pracovníků.
Jak povinný příspěvek ovlivní můj předdůchod?
Pracovníci v náročných profesích třetí kategorie mají zvýhodněné podmínky předdůchodu: minimální doba čerpání je jen 15 měsíců (místo 24) a u doplňkového penzijního spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek, neplatí podmínka spořicí doby nejméně 120 kalendářních měsíců, jsou-li splněny podmínky § 22 odst. 4 zákona č. 427/2011 Sb. Na účtu stačí přibližně 216 780 Kč, zatímco u standardního předdůchodu je třeba alespoň 346 848 Kč.
Započítává se povinný příspěvek do daňového limitu?
Ano. Povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Limit je společný s dobrovolnými příspěvky zaměstnavatele. Částka nad 50 000 Kč ročně podléhá dani z příjmů.
Co přináší první vlna důchodové reformy od roku 2027?
Vláda schválila první vlnu reformy 20. července 2026, ale bez plánované změny valorizačního vzorce – tu na žádost Ministerstva financí z novely vypustila a odložila, pravděpodobně do druhé vlny. Zůstaly věkové bonusy k důchodu (500 Kč měsíčně od 80, 85, 90 a 95 let, 1 000 Kč od 100 let) a bonus pro pracující důchodce od roku 2028 (1,5 % procentní výměry za každý odpracovaný rok). Poslanecká sněmovna návrh 24. září 2026 podpořila v prvním čtení a sociální výbor dostal na projednání měsíc místo obvyklých dvou, aby novela mohla platit od roku 2027. Poté ji čeká zbytek projednávání ve Sněmovně a Senát. Cílová účinnost je 1. ledna 2027. Se zastropováním důchodového věku ani s náročnými profesemi tahle vlna nesouvisí – to řeší až druhá vlna, jejíž termín zatím není pevně daný.
Rozšíří se nárok na povinný příspěvek i na další profese?
Ano, ale až v rámci druhé vlny důchodové reformy, jejíž termín účinnosti zatím není pevně stanovený – dřívější cíl 1. ledna 2028 zůstává jen orientační. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce rozšířit okruh náročných profesí s nárokem na dřívější důchod a vycházet přitom z dat jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, nikoli z výběru rizikových faktorů jako dosud. Konkrétní okruh profesí společně posuzují Ministerstvo zdravotnictví a MPSV.
Které profese by mohly získat dřívější důchod a kdy?
Mezi profese zvažované pro rozšířený dřívější důchod bez krácení patří podle serveru České důchody dopravní piloti, strážníci městské policie a hasiči. Nově se má posuzovat i psychická zátěž, ne jen fyzické rizikové faktory. Kdy změna přijde, zatím jisté není: návrh spadá do druhé vlny důchodové reformy, jejíž pevný termín účinnosti stanovený není. Podle vládního legislativního plánu se nastavení dřívějších penzí mělo upravit od roku 2028, jde ale jen o orientační cíl – ministr práce Aleš Juchelka (ANO) 9. března 2026 oznámil, že náročné profese přijdou až v další vlně penzijních změn a kabinet teprve upřesňuje harmonogram. V květnu 2026 přitom MPSV představilo tři varianty řešení, takže konkrétní okruh profesí i podoba nároku se mohou ještě změnit.
