Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzi 2026: kdo má nárok

Aktualizováno 15. srpna 2026. Přibližně 100 000 Čechů – svářečů, hutníků, slévačů, skladníků v mrazírnách nebo lesních dělníků – získalo od 1. ledna 2026 nový nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Zní to jako dobrá zpráva, a v mnoha ohledech je. Ale za tímhle příspěvkem se skrývá příběh o slibu, který se během legislativního procesu výrazně zmenšil – a vláda ho chce dorovnat ve dvou krocích, v letech 2027 a 2028.

Co je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a spoření pro náročné profese

Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření pro náročné profese zavedl zákon č. 324/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026. Zaměstnavatelé musí přispívat 4 % z vyměřovacího základu zaměstnancům ve třetí rizikové kategorii se čtyřmi konkrétními rizikovými faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž.

Původně se mluvilo o tom, že pracovníci v náročných profesích získají nárok na dřívější důchod bez krácení – tedy stejnou výhodu, jakou mají pracovníci ve čtvrté, nejrizikovější kategorii. Z toho nakonec sešlo. Důchodová reforma přiznala nekrácený dřívější důchod pouze čtvrté kategorii (asi 15 000 lidí). Pro třetí kategorii – kde je zhruba sedmkrát více pracovníků – zůstal jako kompenzace „jen“ povinný příspěvek zaměstnavatele na stáří, který od roku 2026 chodí na penzijní účet místo dřívějšího odchodu do penze.

Je to málo, nebo hodně? Záleží na úhlu pohledu. Na jedné straně jde o peníze, které by jinak zaměstnanec nedostal. Na druhé straně je rozdíl mezi tím odejít do důchodu o několik let dřív, a tím dostat měsíčně necelé dva tisíce na spořicí účet, ze kterého si peníze vyberete až v důchodu.

Kdo má na příspěvek nárok

Nárok na povinný příspěvek mají zaměstnanci zařazení do třetí kategorie rizikové práce – takzvané třetí rizikové kategorie – pro čtyři konkrétní faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Podmínkou je odpracovat alespoň tři směny rizikové práce v kalendářním měsíci.

Typické profese, kterých se příspěvek týká, jsou svářeči, kováři, lakýrníci, hutníci, sléváči, skladníci v mrazírnách, stavbaři nebo lesní dělníci. Celkem jde o přibližně 100 000 až 108 000 zaměstnanců v celé České republice.

Důležitý detail: „směna rizikové práce“ neznamená jakákoli směna v rizikovém provozu. Zákon ji definuje jako směnu, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci po její převážnou část – tedy déle než polovinu. Pokud tedy pracujete ve třetí kategorii, ale riziková činnost tvoří jen menší část vaší směny, nárok vám nevznikne.

Původně se diskutovalo o tom, že by příspěvek dostávalo až téměř půl milionu lidí. Okruh se ale během legislativního procesu výrazně zúžil právě na čtyři rizikové faktory. Kdo pracuje ve třetí kategorii s jinými faktory – například s hlukem nebo chemickými látkami – nárok nemá.

Kolik peněz dostanete a kam půjdou

Zaměstnavatel přispívá 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 1 600 Kč měsíčně, při průměrné mzdě činí příspěvek přibližně 1 760 Kč měsíčně. Peníze směřují výhradně na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření.

Za rok tak na vašem penzijním účtu přibude zhruba 19 200 až 21 120 Kč jen z povinného příspěvku zaměstnavatele. K tomu můžete přičíst vlastní vklady a státní příspěvek – při vlastním vkladu 1 700 Kč měsíčně a více přidá stát dalších 340 Kč měsíčně (maximum 4 080 Kč ročně). Příspěvek zaměstnavatele se ale do základu pro výpočet státního příspěvku nepočítá.

Co je důležité z daňového hlediska: povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Tento limit je společný s dobrovolnými příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří. Pokud vám zaměstnavatel už přispívá dobrovolně, povinný příspěvek se k tomu připočte – a částka nad 50 000 Kč ročně podléhá dani z příjmů.

Peníze přitom nelze směřovat kamkoli. Zákon povoluje pouze dva produkty: penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Soukromé životní pojištění ani dlouhodobý investiční produkt použít nelze.

Jak příspěvek uplatnit – praktický postup

Zaměstnanec musí právo na příspěvek aktivně uplatnit u zaměstnavatele – automaticky se nevyplácí. Je potřeba oznámit údaje o svém penzijním spoření. Zaměstnavatel je naopak povinen písemně informovat zaměstnance o existenci nároku.

1. Ověřte si u zaměstnavatele nebo u závodního lékaře, zda jste zařazeni do třetí kategorie rizikové práce pro vibrace, chlad, teplo nebo fyzickou zátěž.
2. Pokud ještě nemáte penzijní spoření (doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění), uzavřete smlouvu s některou z penzijních společností.
3. Oznamte zaměstnavateli, že uplatňujete nárok na povinný příspěvek, a předejte mu údaje o svém penzijním spoření (číslo smlouvy, název penzijní společnosti).
4. Zaměstnavatel začne příspěvek odvádět přímo na váš účet u penzijní společnosti.

Zaměstnavatel měl povinnost písemně informovat stávající zaměstnance o existenci tohoto nároku do 15. ledna 2026. Pokud jste žádnou informaci nedostali, má smysl se aktivně zeptat – podle Jana Sedláčka z Asociace penzijních společností „řada zaměstnanců o příspěvek nežádá.“ Překážkou je podle něj nezájem zejména mladších pracovníků a lidí s nižším vzděláním.

Jak příspěvek pomůže s předdůchodem

Pro zaměstnance v náročných profesích třetí kategorie se zkracuje minimální doba čerpání předdůchodu na 15 měsíců místo standardních 24 měsíců a odpadá povinná minimální doba spoření. Na účtu postačí přibližně 216 780 Kč.

Předdůchod je období, kdy si z naspořených peněz v penzijním spoření vyplácíte pravidelnou rentu ještě před dosažením důchodového věku. V roce 2026 činí minimální měsíční částka předdůchodu 14 452 Kč – tedy 30 % průměrné mzdy za 1.–3. čtvrtletí 2025 ve výši 48 171 Kč, jak stanovilo Sdělení MPSV č. 538/2025 Sb. Pro běžného zaměstnance musí předdůchod trvat minimálně dva roky – tedy potřebujete naspořit alespoň 346 848 Kč.

Pracovníkům ve třetí kategorii s nárokem na povinný příspěvek stačí předdůchod na 15 měsíců, tedy přibližně 216 780 Kč. To je o 130 000 Kč méně než u standardního předdůchodu. Navíc odpadá podmínka minimální doby spoření, která jinak vyžaduje několik let aktivní smlouvy.

Kolik let trvá dosáhnout na předdůchod jen z povinného příspěvku? Při měsíčním příspěvku 1 760 Kč (průměrná mzda) a bez vlastních vkladů byste na 216 780 Kč naspořili za přibližně deset let – bez započtení výnosů fondu. S vlastními vklady a státním příspěvkem se doba zkracuje.

Porovnání třetí a čtvrté kategorie rizikové práce

Zatímco pracovníci ve čtvrté kategorii mohou odejít do důchodu dříve bez krácení (o 15 až 60 měsíců), pracovníci ve třetí kategorii tuto možnost nemají – místo toho dostávají povinný příspěvek na spoření a zvýhodněný předdůchod.

Výhoda	3. kategorie (vybrané faktory)	4. kategorie
Povinný příspěvek zaměstnavatele 4 %	Ano (od roku 2026)	Ne (mají dřívější důchod)
Dřívější důchod bez krácení	Ne	Ano (o 15–60 měsíců dle směn)
Zkrácený předdůchod (15 měsíců)	Ano	Ne (standard 24 měsíců)
Odpadá minimální doba spoření pro předdůchod	Ano	Ne
Odhadovaný počet dotčených zaměstnanců	~100 000–108 000	~15 000

Pracovníci čtvrté kategorie – tedy ti v nejrizikovějších profesích, kde jde o přímé ohrožení zdraví – mohou odejít do důchodu bez krácení již od roku 2025. Za 2 200 odpracovaných směn to je o 15 měsíců dříve, za 4 400 směn o 30 měsíců, maximum je 60 měsíců (pět let). Týká se to přibližně 15 000 lidí.

Třetí kategorie dostala „měkčí“ kompenzaci. Jak upozorňuje Jan Sedláček z Asociace penzijních společností: „Troufnu si tvrdit, že velké firmy (korporace) a státní firmy tento benefit v naprosté většině budou nabízet. Nižší zastoupení budou mít menší firmy.“

Státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření v roce 2026

Státní příspěvek na penzijní spoření závisí na výši vlastního vkladu. Podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, platí: při vkladu 500 Kč měsíčně přidá stát 100 Kč, při vkladu 1 700 Kč a více je maximum 340 Kč měsíčně. Příspěvek zaměstnavatele se do základu pro státní příspěvek nepočítá.

Vlastní vklad (Kč/měsíc)	Státní příspěvek (Kč/měsíc)
méně než 500	0
500	100
700	140
1 000	200
1 300	260
1 500	300
1 700 a více	340 (maximum)

Pokud tedy pracujete v náročné profesi a přidáte k povinnému příspěvku zaměstnavatele (1 760 Kč měsíčně při průměrné mzdě) vlastní vklad 1 700 Kč, na váš penzijní účet přibude celkem přibližně 3 800 Kč měsíčně – tedy zhruba 45 600 Kč ročně. Z toho 21 120 Kč od zaměstnavatele, 20 400 Kč z vlastní kapsy a 4 080 Kč od státu.

Minimální naspořená částka pro předdůchod v roce 2026

Výše potřebné úspory na předdůchod závisí na délce čerpání. Pro náročné profese třetí kategorie stačí 216 780 Kč na 15 měsíců, zatímco standardní dvouletý předdůchod vyžaduje 346 848 Kč.

Délka čerpání	Standardní předdůchod	Náročné profese 3. kat.
15 měsíců	–	216 780 Kč
24 měsíců (2 roky)	346 848 Kč	346 848 Kč
36 měsíců (3 roky)	520 272 Kč	520 272 Kč
60 měsíců (5 let)	867 000 Kč	867 000 Kč

Zkrácená varianta předdůchodu na 15 měsíců je specifická právě pro náročné profese. Částka 14 452 Kč měsíčně sice nepokryje veškeré životní náklady, ale může sloužit jako překlenovací období před řádným důchodem – zvlášť pro pracovníky, jejichž tělo už nedokáže fyzicky náročnou práci zvládat.

Co chystá nová vláda

Vládní důchodová reforma postupuje ve dvou vlnách. První vlna – po připomínkovém řízení, které skončilo 28. dubna 2026 – mění jen valorizační vzorec důchodů a zavádí věkové bonusy k důchodu; cílová účinnost je 1. ledna 2027. Druhá vlna, s cílovou účinností od 1. ledna 2028, teprve zastropuje důchodový věk na 65 letech a nově definuje náročné profese pro dřívější odchod do penze.

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) protlačil legislativním procesem jako první právě tu první část. Návrh mění způsob výpočtu valorizace důchodů – podíl růstu reálných mezd ve vzorci stoupá z dosavadní třetiny na 50 %, což má důchody v příštích letech zvyšovat rychleji. Přibývají také věkové bonusy k důchodu: 500 Kč navíc měsíčně od 80, 85, 90 a 95 let věku a 1 000 Kč od 100 let. Novinkou je i zvýhodnění práce v důchodu, tedy motivace pracovat i po dosažení důchodového věku. Připomínkové řízení k tomuto návrhu skončilo 28. dubna 2026; teď návrh čeká na projednání vládou, Sněmovnou a Senátem s cílem platit od 1. ledna 2027.

S povinným příspěvkem pro náročné profese, o kterém je řeč výše, ale první vlna nehýbe – ten řeší až druhá vlna reformy. A tam vstupuje do hry Juchelkův plán, který ohlásil už v březnu 2026: „Od 1. dubna budeme mít data, která budou zaměstnavatelé vkládat, a na základě toho budeme řešit náročné profese.“ Vycházet chce z dat jednotného měsíčního hlášení, nikoli z výběru rizikových faktorů jako dosud.

V květnu 2026 dostala tahle slova konkrétnější obrysy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle analýzy, kterou popsal server Echo24, představilo tři varianty řešení penzí náročných profesí:

1. Zrušit povinné spoření a rozšířit dřívější důchod i na třetí kategorii. Pracovníci ve třetí kategorii by tak místo příspěvku na spoření získali stejnou výhodu jako čtvrtá kategorie – odchod do penze dříve bez krácení.
2. Zachovat dřívější důchod pro čtvrtou kategorii a rozšířit povinné spoření na více pracovníků třetí kategorie. Tahle varianta staví na současném modelu, jen okruh příjemců příspěvku rozšiřuje.
3. Nahradit veškerý dřívější důchod povinným spořením zaměstnavatele u všech dotčených profesí. Nejradikálnější obrat – i nejrizikovější čtvrtá kategorie by místo dřívějšího odchodu dostávala příspěvek na účet.

Jde zatím o varianty, které MPSV zvažuje, nikoli o schválený zákon. Konkrétní okruh profesí pro druhou vlnu – zastropování důchodového věku na 65 letech a rozšířenou definici náročných profesí s nárokem na dřívější důchod bez krácení – nadále společně posuzují Ministerstvo zdravotnictví a MPSV. Mezi zvažované profese patří podle serveru České důchody dopravní piloti, strážníci městské policie a hasiči. Novinkou je, že se nově má posuzovat i psychická zátěž – ne jen fyzické rizikové faktory jako vibrace, chlad nebo teplo, z nichž vychází stávající úprava pro třetí kategorii.

Klíčová je přitom otázka peněz. MPSV podle své analýzy dospělo k závěru, že stávající odvody zaměstnavatele ve výši pěti procent dlouhodobě nepokryjí dodatečné náklady na penze náročných profesí – pojistná sazba by pro plné pokrytí musela být výrazně vyšší. To je tichý důvod, proč se vůbec hledají nové varianty pro druhou vlnu: současný model nemusí finančně vyjít.

Druhá vlna, tedy zastropování důchodového věku na 65 letech spolu s definicí náročných profesí, má nabýt účinnosti od 1. ledna 2028 – o rok později než první vlna s valorizačním vzorcem a věkovými bonusy. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), autor původní důchodové reformy, ovšem varuje: zastropování důchodového věku bude stát přibližně 127 miliard korun – a zaplatí to dnešní třicátníci a čtyřicátníci vyššími odvody.