Nemocenská při práci v zahraničí: kde jste pojištěn

Nemocenská v zahraničí se neřídí tím, kde bydlíte, ale tím, kde jste pojištěn. Rozdíl mezi pojištěním v Česku a pojištěním v zemi výkonu práce přitom nejsou úřední detaily, ale peníze a lhůty: rozhoduje o výši dávky i o tom, komu a jakým tiskopisem nemoc nahlásíte. Rozšířená představa „když pracuji v Německu, stačí mi česká neschopenka“ proto neplatí – pravidlo lex loci laboris z nařízení (ES) č. 883/2004 platí v EU od 1. května 2010 a česká nemocenská se uplatní jen tehdy, když zůstáváte pojištěn v Česku, typicky při vyslání s formulářem A1. Stav textu: aktualizováno 5. října 2026. Článek nově uvádí platné částky pokut za chybějící A1 ve Francii a Rakousku, německá pravidla pro pendlery a revizi unijních pravidel, kterou Rada EU přijala 28. září 2026.

Podle čeho se určuje, ve kterém státě jste pojištěn

Příslušnost k systému sociálního pojištění určuje jediné kritérium: místo, kde práci fyzicky vykonáváte (čl. 11 odst. 3 nařízení 883/2004). Nerozhoduje bydliště, sídlo zaměstnavatele ani státní občanství. Právě proto může pendler bydlící v Česku odvádět pojistné výhradně v Rakousku.

Koordinaci sociálního zabezpečení v EU řídí nařízení (ES) č. 883/2004 a prováděcí nařízení 987/2009, která v Česku aplikuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Základ stojí na dvou pilířích. Prvním je zásada jediné příslušnosti: osoba v působnosti nařízení je pojištěná vždy jen v jednom členském státě, a z tohoto pravidla nejsou možné výjimky. Druhým je lex loci laboris – pojištěni jste tam, kde fyzicky pracujete.

Z toho plyne i praktický důsledek pro nemoc: peněžité dávky v nemoci dostáváte ze země, kde jste pojištěn, bez ohledu na to, kde bydlíte. Nárok podle Evropské komise uplatňujete přímo u instituce, u které jste pojištěn, i když pobýváte v jiném členském státě. Pracujete-li tedy v Německu a bydlíte v Česku, o nemocenské rozhoduje německá instituce podle německých pravidel.

Jak se ta pravidla liší, ukazuje právě Německo. Podle německého spolkového ministerstva zdravotnictví vám tam při pracovní neschopnosti zpravidla prvních šest týdnů dál vyplácí mzdu zaměstnavatel. Teprve poté nastupuje zdravotní pojišťovna s nemocenským (Krankengeld) ve výši 70 % pravidelné hrubé mzdy do vyměřovacího stropu, který v roce 2026 činí 5 812,50 eura měsíčně, nejvýše však 90 % poslední čisté mzdy. Krankengeld je včetně náhrady mzdy omezen na 78 týdnů během tří let. Pro srovnání: v českém systému hradí zaměstnavatel náhradu mzdy jen prvních 14 dní. Pendler v Německu tak nemoc hlásí jinému plátci, v jiných lhůtách a dostává jinak počítanou částku než kolega pojištěný v Česku.

Vyslání a formulář A1: kdy platí česká nemocenská v zahraničí

Česká nemocenská platí i při práci v zahraničí tehdy, když vás zaměstnavatel vyšle (posting) na dobu nejvýše 24 měsíců – po tu dobu zůstáváte pojištěn v Česku. Příslušnost k českým předpisům prokazuje formulář A1. Bez vyslání s A1 se řídíte pojištěním země, kde pracujete.

Vyslání upravuje čl. 12 nařízení 883/2004. Zaměstnavatel může pracovníka vyslat do zahraničí na dobu nepřesahující 24 měsíců a ten po celou dobu zůstává v systému domovské země. Že jste českým předpisům stále podřízen, dokládá formulář (potvrzení) A1, který v Česku vydává ČSSZ, respektive příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). O určení použitelných právních předpisů a vystavení potvrzení A1 žádá zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel online, službou ePortálu ČSSZ „Žádost o určení použitelných právních předpisů pro zaměstnance“. Nárok na českou nemocenskou v zahraničí tedy nestojí na ústní dohodě se zaměstnavatelem, ale na tomto potvrzení.

A1 není formalita, kterou lze odbýt. Odborné poradenské firmy jako CEBRE, Accace nebo EY opakovaně upozorňují, že kontroly formuláře A1 v zahraničí zesilují a jeho absence i při krátké služební cestě může znamenat vysokou sankci. Konkrétní částky se liší stát od státu:

• Francie: pokuta za nepředložení formuláře A1 při kontrole se stanoví za každého dotčeného pracovníka ve výši platného měsíčního stropu sociálního zabezpečení (plafond mensuel de la sécurité sociale) a při opakovaném porušení do dvou let se zdvojnásobuje (čl. L114-15-1 Code de la sécurité sociale, CLEISS). Strop podle URSSAF činí v roce 2026 4 005 eur, pokuta tak v roce 2026 vychází na 4 005 eur za každého pracovníka. Částka není pevná, odvíjí se od stropu platného v daném roce.
• Rakousko: za porušení ohlašovacích povinností a povinnosti mít při vyslání k dispozici požadované doklady lze uložit pokutu až 20 000 eur (§ 26 rakouského zákona LSD-BG, Lohn- und Sozialdumping-Bekämpfungsgesetz; Österreichische Sozialversicherung, stav 2026).
• Belgie: CEBRE v článku z 20. srpna 2019 uvedla, že belgický systém LIMOSA udává za nesplnění požadavků na vysílání pracovníků pokutu od 300 do 36 000 eur. Jde o údaj z roku 2019, ne o potvrzenou aktuální sazbu.

Všimněte si, že ve Francii se pokuta násobí počtem lidí: firma, která pošle na montáž několik zaměstnanců bez A1, neplatí jednu sankci, ale jednu za každého z nich. A1 by proto měl mít u sebe každý vyslaný pracovník a být schopen ho kdykoli předložit; hostitelská země má platný formulář povinnost uznat.

Pravidla se navíc budou měnit. Rada EU přijala 28. září 2026 nařízení, kterým se revidují pravidla koordinace systémů sociálního zabezpečení, tedy nařízení č. 883/2004 a 987/2009. Podle Rady EU vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Revidovaná pravidla stanoví, že úřady domovského státu musí být zpravidla předem informovány, když pracovník bude vykonávat činnost v jiném členském státě. Výjimka platí pro služební cesty a krátkodobé činnosti v délce nejvýše tří po sobě jdoucích pracovních dnů během 30 po sobě jdoucích dnů a nevztahuje se na stavebnictví. Dokud nová úprava nezačne platit, řídíte se pravidly popsanými v tomto článku.

Kolik je česká nemocenská v roce 2026?

Když je pro nemocenské příslušné Česko, dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Redukční hranice pro rok 2026 jsou 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč (ČSSZ).

Prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti nehradí stát, ale zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Teprve od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské. Výše dávky se počítá z denního vyměřovacího základu, který se pro nemocenské upravuje třemi redukčními hranicemi: do první hranice se započítá 90 %, z částky mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a k částce nad třetí hranicí se nepřihlíží.

Prakticky to znamená, že dávka nikdy nedosáhne vaší běžné mzdy: k příjmu nad třetí redukční hranicí 4 897 Kč denně se už nepřihlíží. Je-li pro nemocenské příslušné Česko, výpočet i výplata se řídí českými předpisy; na žádost pojištěnce se dávka vyplácí i na účet v cizině, náklady této výplaty do státu EU činí 60 Kč.

Práce ve dvou zemích EU současně

Pracujete-li souběžně ve dvou nebo více členských státech, rozhoduje o pojištění to, kde vykonáváte podstatnou část činnosti (čl. 13 nařízení 883/2004). Je-li to stát vašeho bydliště, jste pojištěn a odvádíte pojistné tam. Příslušnost je třeba vyřešit s ČSSZ a doložit formulářem A1.

Souběh práce ve více zemích je stále běžnější – vzdálená práce pro zahraniční firmu, řidiči mezinárodní dopravy, obchodní zástupci. Pravidlo je jasné: pokud podstatnou část práce odvádíte ve státě, kde bydlíte, spadáte pod pojištění tohoto státu. V opačném případě se řídíte pravidly země, kde sídlí zaměstnavatel. I zde se příslušnost prokazuje formulářem A1 a je vhodné ji řešit předem s ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnou, ne až zpětně.

Praktický dopad je zásadní: podle toho, kde jste pojištěn, se určí nejen výše a pravidla nemocenské, ale i to, komu a jakým tiskopisem budete nemoc hlásit. Nejasná příslušnost je nejčastější příčinou toho, že pracovník při nemoci zůstane „mezi dvěma systémy“ a dávka se zdrží.

Přeshraniční pracovník (pendler) a formulář S1

Přeshraniční pracovník (pendler) pracuje a je pojištěn v jiné zemi EU, ale bydlí v Česku a vrací se sem alespoň jednou týdně. U své zahraniční instituce může požádat o formulář S1 (S072), který mu zajistí nárok na plnou zdravotní péči i v Česku, nejen nezbytnou péči na kartičku EHIC.

Rozdíl mezi zdravotní péčí a peněžitou dávkou v nemoci je přitom klíčový a často se plete. Zdravotní péči (ošetření, léky) čerpáte přes Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), a jako pendler navíc přes formulář S1/S072, který vám plnou péči otevře i v zemi bydliště. Peněžitou nemocenskou ale i tak pobíráte ze země, kde jste pojištěn a odvádíte pojistné – pendler pracující v Rakousku tedy bere nemocenskou rakouskou, i když se léčí v Česku. Pro přeshraničního pracovníka v Německu to znamená německý postup popsaný výše: nejdřív mzda od zaměstnavatele, potom Krankengeld od zdravotní pojišťovny.

OSVČ pracující v jiné zemi EU je zpravidla pojištěná ve státě výkonu činnosti. České dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ se uplatní jen tehdy, když OSVČ zůstává pojištěná v Česku (například při vyslání nebo souběhu činností doloženém formulářem A1). Z tohoto dobrovolného pojištění náleží nemocenské od 15. dne, byla-li OSVČ bezprostředně předtím účastna pojištění alespoň 3 měsíce.

Jak postupovat, když onemocníte v zahraničí

Onemocníte-li při práci v zahraničí, nechte si pracovní neschopnost potvrdit místním lékařem. Jste-li pojištěn v Česku a neschopnost trvá déle než 14 dní, uplatníte nárok tiskopisem ČSSZ „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU“ a přiložíte potvrzení zahraničního lékaře.

Pozor na dvě častá nedorozumění. Zaprvé, neschopenka vystavená českým lékařem není automaticky uznatelná v zahraničí a naopak – o uznání zahraniční neschopenky rozhoduje ČSSZ a samotná lékařská zpráva nestačí, je třeba speciální tiskopis. Zadruhé, sčítání dob pojištění (čl. 6 nařízení 883/2004) znamená, že země, kde o dávku žádáte, musí zohlednit i doby, které jste odpracovali v jiných státech EU; k tomu slouží formuláře E104 nebo S041.

Stejný tiskopis poslouží i ve smluvních státech. Jeho plný název zní „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU / smluvním státě“ a podle ČSSZ se použije i tehdy, když dočasná pracovní neschopnost vznikla ve smluvním státě a potvrdil ji tamní ošetřující lékař. Kdo je pojištěn v Česku a onemocní při práci v takové zemi, tedy nehledá jiný formulář.

Přehled formulářů pro práci v jiné zemi EU

V praxi narazíte na několik formulářů, které se snadno pletou. Klíčové je vědět, že A1 řeší sociální pojištění (a tedy i nemocenskou), zatímco S1, EHIC a spol. míří na zdravotní péči. Následující přehled vychází z podkladů Evropské komise (Your Europe) a ČSSZ.

Pro Brity a práci ve Spojeném království platí od Brexitu zvláštní režim: koordinaci nahradil protokol o sociálním zabezpečení v Dohodě EU–UK o obchodu a spolupráci, který dosavadní pravidla téměř zcela kopíruje. Nezbytná péče se v UK dále čerpá na EHIC do data platnosti na průkazu.