Magnesia Litera 2026: nominace, vítězové a Kniha roku

Novela o 140 stranách porazila stovky knih

Magnesia Litera 2026 udělila hlavní cenu Kniha roku Doře Kaprálové za novelu Mariborská hypnóza — útlý příběh psaný z perspektivy mouchy, zasazený do slovinského Mariboru. Z rekordních 631 přihlášených knih a téměř sta nominací v jedenácti kategoriích vzešla vítězka, která přesvědčila porotu neobvyklým narativním tahem.

Útlá novela o 140 stranách, napsaná z pohledu mouchy, porazila 630 konkurentů. Když předseda poroty Pavel Madys oznamoval vítěze 25. ročníku Magnesia Litera, popsal ji jako „něco mezi románem, novelou a cestopisem". Pro autorku Doru Kaprálovou, českou spisovatelku žijící v Berlíně, to byl dvojitý triumf — Mariborská hypnóza získala i Luxor Literu za prózu.

Nominace Magnesia Litera 2026: devět knih v každé kategorii

Nominace Magnesia Litera 2026 přinesly rekordní pole — všechny poroty využily maximální počet devíti nominací v každé z jedenácti kategorií, celkem tedy téměř sto titulů. Z širších nominací pak vzešli tři finalisté v každé kategorii, kteří postoupili do závěrečného hlasování.

Širší nominace oznámili organizátoři 3. března 2026. Z 631 přihlášených knih vybraly odborné poroty po devíti titulech — nikdy předtím nebyly všechny nominační sloty zaplněny ve všech kategoriích najednou. Že poroty sáhly po maximu, vypovídá o kvalitě české knižní produkce roku 2025. Třetí březnový týden pak organizátoři na tiskové konferenci zúžili pole na trojici finalistů v každé kategorii.

V nejsledovanější kategorii prózy se mezi finalisty dostala vedle pozdější vítězky Kaprálové i Magdaléna Platzová s románem Fáze jedné ženy (Paradox) — intimní prózou o ženské identitě — a Ladislav Šerý s knihou Tajný život institucí (Malvern), která nahlíží do zákulisí českých kulturních organizací. Tři knihy, které by v jiném ročníku mohly vyhrát, se sešly ve stejné kategorii.

Podobně vyrovnaná byla konkurence v poezii: Daniel Hradecký (Náměstí Práce, Perplex) se střetl s Ivou Jakimiv (Onde, Protimluv) a pozdějším vítězem Radovanem Jursou (Koncept transparence, Galerie Věž). V dětské literatuře porota vybrala Petra Borkovce (Diktáty, Běžíliška), pozdější vítězku Kateřinu Illnerovou (S láskou V., Host) a Martina Kanaloše (Já, Tran a všechno ostatní, Kher).

O cenu za non-fiction soutěžili Ivan Blecha s knihou Dávné znění o Gustavu Mahlerovi (Archa), pozdější vítězové Petr Pokorný a Petr Šída (Hinterland, Kodudek) a Martin C. Putna s esejistickou knihou Oni poslední Římané (Torst). V kategorii debutu se představily tři výrazně odlišné hlasy: Alexandra Brocková (Číhat na mech, Dauphin), pozdější vítězka Marie Škrdlíková (Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje, NLN) a Radek Wollmann (Krev Kruh Černá, Nakladatelství Alarm).

Šíře nominací — od magického realismu přes archeologii po experimentální prózu a detektivky — ukazuje, jak rozmanitá byla česká knižní produkce roku 2025. Nakladatelství Host dominovalo nejen mezi vítězi, ale i v nominacích: jeho tituly se objevily ve finálových trojicích hned pěti kategorií.

Rekordní ročník v číslech

Do 25. ročníku soutěže se přihlásilo rekordních 631 knih a celkový prize pool poprvé dosáhl 550 000 Kč — o 150 000 Kč více než dosavadní maximum. O hlavní cenu hlasovalo 237 literárních odborníků.

Ceremoniál se letos poprvé konal ve Stavovském divadle v Praze — Národní divadlo, tradiční místo konání, je v rekonstrukci. Přímý přenos vysílala ČT art, moderovali Daniela Písařovicová a Saša Michailidis. Nakladatelství Host ovládlo večer se čtyřmi cenami — za dětskou literaturu, publicistiku, detektivku i fantasy. Nejvíce ze všech nakladatelství.

Dora Kaprálová: knihkupkyně z Berlína s dvojitým triumfem

Dora Kaprálová se narodila v roce 1975 v Brně, vystudovala dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) a jako dítě hrála v divadle Husa na provázku. Od roku 2007 žije s rodinou v Berlíně, kde pracuje jako knihkupkyně. Je dcerou básníka a držitelkou česko-německé novinářské ceny.

Mariborská hypnóza spojuje magický realismus, cestopis a úvahy o smyslu psaní. Příběh zasazený do slovinského Mariboru je vyprávěn z perspektivy mouchy — neobvyklý narativní tah, který porotu přesvědčil. „Cítím se báječně, děkuji, že jste přišli," řekla Kaprálová při přebírání druhé ceny večera. Knihu vydalo nakladatelství Větrné mlýny.

Vítězka Knihy roku pojede na Frankfurtský knižní veletrh 2026, kde bude Česká republika čestným hostem pod mottem „Česko – země u moře" — odkazem na Shakespearovu Zimní pohádku. Pro českou literaturu jde o historickou příležitost a Kaprálová bude jednou z jejích tváří.

Děckař: pediatr, kterého čtou tisíce rodičů

Kosmas cenu čtenářů získal pediatr Cyril Matějka, známý pod pseudonymem Děckař, za knihu Děcké lékařství: 100+ triků, jak neskončit v nemocnici. V hlasování se zapojilo 8 365 čtenářů — nejvíce v historii této kategorie.

Matějka ordinuje v Jablonci nad Nisou a na Instagramu ho sleduje téměř 150 000 lidí. Pseudonym si zvolil, protože nemá rád slovo „pediatr". Jeho kniha řadí dětské nemoci abecedně a prokládá je příběhy z pohotovosti a praktickými radami pro rodiče. Že cenu čtenářů získal praktický průvodce dětskými nemocemi místo románu, vypovídá o tom, co čeští čtenáři aktuálně hledají — a jak silně rezonuje téma rodičovství a zdraví dětí.

Politicky nabitý ceremoniál

Během živého přenosu na ČT art účastníci kritizovali grantovou politiku Ministerstva kultury a vyjádřili podporu veřejnoprávním médiím. Státní fond kultury od roku 2026 přestal podporovat slavnostní akce spočívající v předávání cen.

Rozhodnutí Státního fondu kultury přímo ohrožuje financování podobných kulturních událostí. Magnesia Litera tak slavila jubileum ve stínu nejistoty — 25 let existence, rekordní účast i prize pool, ale otázka, kdo zaplatí 26. ročník, zůstává otevřená. Že účastníci největší české knižní ceny využili slavnostní večer k politickým prohlášením, ukazuje napjatý vztah mezi kulturní scénou a současným vedením ministerstva.

Další ocenění autoři a autorky

Litery putovaly do jedenácti kategorií — od debutu přes poezii až po nakladatelský čin. Mezi oceněnými jsou debutantka Marie Škrdlíková, básník Radovan Jursa nebo autorský tým čtyřsvazkového díla o Josefu Čapkovi.

Cenu za debut, udílenou autorskou agenturou DILIA, získala Marie Škrdlíková za povídkový soubor Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (Nakladatelství Lidové noviny) — porota ocenila „příběhy plné dětí překvapených nepochopitelným životem a nestandardních žen". Literu za poezii si odnesl Radovan Jursa za sbírku Koncept transparence (Galerie Věž). Za non-fiction zvítězili Petr Pokorný a Petr Šída s knihou Hinterland o archeologii severočeských pískovcových krajin.

Literu za publicistiku získaly Klára Kubíčková a Jana Srncová za knihu Roztěkané (Host), popisující vlastní zkušenosti s diagnózou ADHD po třicítce. Za překlad zvítězila Anna Štádlerová za převod knihy Slavné časy od NoViolet Bulawayo — alegorie Mugabeho diktatury. Literu za přínos české knižní kultuře obdržela Jaroslava Haladová a stanice Českého rozhlasu Vltava za „nenahraditelnou službu české literatuře". Za detektivku získal cenu Jiří Klečka (Černý kos, Host), za fantasy Jela Abasová (Tři čtvrtě na šílenství, Host), za humor Zuzana Bergrová (Podezřelý ticho, Motto). Literu za knihu pro děti a mládež dostala Kateřina Illnerová za S láskou V. (Host). Nakladatelský čin roku patří týmu vedenému teoretičkou umění Pavlou Pečinkovou za čtyřsvazkovou publikaci Josef Čapek — Pracoval jsem mnoho (8smička).

Zajímá vás, jak vlastně porota Magnesia Litera vybírá vítěze z více než šesti set knih — a kolik z přihlášených titulů porotci skutečně přečtou?