Kolik riskujete a co kam patří: Za netřídění odpadu hrozí fyzické osobě v roce 2026 pokuta až 50 000 Kč, u nebezpečného odpadu až 100 000 Kč (§ 117 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb.). Barvy kontejnerů jsou jednotné: modrá papír, žlutá plasty (multikomoditní i plechovky a nápojové kartony), zelená a bílá sklo, oranžová nápojové kartony, hnědá bioodpad. Poplatek za odpad určuje vyhláška obce, u paušálu se zákonným stropem 1 200 Kč na osobu a rok; Brno v roce 2026 vybírá 900 Kč na osobu.
Barvy kontejnerů na odpad, které jste brali jako doporučení, jsou pravidlem s cenovkou: za špatně vyhozenou televizi v popelnici hrozí pokuta až 50 000 Kč, za nebezpečný odpad dvojnásobek. Dlouho plánované zálohování PET lahví a plechovek (4 Kč za kus) ale v roce 2026 nezačalo – novela zákona o obalech, kterou Poslanecká sněmovna projednává jako sněmovní tisk 193, zálohy nezavádí a dřívější návrh exministra Petra Hladíka, který je zaváděl, schválen nebyl. Obce musí podle § 59 odst. 3 zákona o odpadech zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky tvořily v roce 2025 a dalších letech alespoň 60 % jejich komunálního odpadu; obci, která to nesplní, hrozí pokuta až 200 000 Kč. A žlutý kontejner je v mnoha obcích multikomoditní: kromě plastů do něj patří i nápojové plechovky a kartony. (aktualizováno 23. října 2026)
Barvy kontejnerů na odpad: co kam patří
Barvy kontejnerů na odpad mají v Česku jednotnou logiku: modrá papír, žlutá plasty, zelená a bílá sklo, oranžová nápojové kartony, hnědá bioodpad, červená elektroodpad, fialová víka jedlé oleje. Kovy a kartony patří do žluté jen tam, kde je označená jako multikomoditní, jinak kovy do kontejnerů se šedou nálepkou. K nejbližšímu kontejneru má Čech podle EKO-KOM v průměru 91 metrů.
Systém třídění popisuje portál jaktridit.cz a opírá se o zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Jeho § 59 odst. 2 ukládá obcím zajistit oddělené místo pro nebezpečný odpad, papír, plasty, sklo, kovy, bioodpad, jedlé oleje a tuky – a od 1. ledna 2025 také textil.
Třídění odpadu v praxi, tedy co kam patří: modrá bere noviny, krabice a kancelářský papír (ne mastný ani z účtenek). Žlutá sešlápnuté PET lahve, kelímky, fólie, sáčky a plastové tašky; pěnový polystyren do ní podle EKO-KOM patří v menších kusech. Plechovky od nápojů a konzerv, alobal, kovová víčka a zátky do žluté hoďte jen tehdy, když je nádoba označená jako multikomoditní – jinak patří do kontejneru se šedou nálepkou na kovy. Plechovky od barev a tlakové nádobky (spreje) se zbytky nebezpečných látek do žádného kontejneru nepatří, odevzdejte je na sběrném dvoře. Zelená barevné sklo, bílá čiré. Oranžová Tetra Paky – pokud váš žlutý kontejner není multikomoditní. Hnědá slupky, listí a posekanou trávu. Červené kontejnery ASEKOL berou drobnou elektroniku. A fialová víka popelnic použitý jedlý olej v uzavřené PET lahvi.
Právě u žluté nádoby se zaběhnutý zvyk mění. V obcích s multikomoditním sběrem do ní patří vedle plastů také nápojové plechovky a nápojové kartony. Podle EKO-KOM takovou nádobu poznáte podle nálepky nebo symbolu; kde značení chybí, platí původní rozdělení – kovy do šedých kontejnerů, kartony do oranžových. Zákon obcím takový společný sběr dovoluje: podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb. nemusí plasty, sklo a kovy soustřeďovat odděleně, pokud tím neohrozí možnost jejich recyklace. Rozhoduje nádoba ve vaší ulici.
- Vypláchněte mastné obaly – patří do směsi.
- Sešlápněte PET lahve a kartony.
- Zkontrolujte nálepku na žlutém kontejneru.
- Velké krabice rozložte.
- Elektroodpad nikdy nedávejte do směsi.
Co do žlutého kontejneru NEpatří – nejčastější chyby
Do žlutého kontejneru nepatří PVC (novodurové trubky, podlahové krytiny), znečištěné obaly od jídla a olejů, kombinované materiály typu hliníkového obalu od čokolád, kávové kapsle a bioplasty. Tyto nečistoty znehodnocují svoz a často skončí ve spalovně místo na recyklační lince.
Podle rozborů žlutých kontejnerů, které zveřejňuje EKO-KOM, tvoří nesprávně vyhozený materiál nezanedbatelnou část objemu. Hlavní viníci: kávové kapsle (kombinace plastu, hliníku a sedliny), znečištěné kelímky od majonézy a kečupu, mastný papír od pizzy a „bio“ kompostovatelné sáčky.
Zaměňování modré a žluté je další klasika. Termopapír z účtenky není papír – obsahuje chemickou vrstvu a patří do směsi, stejně jako mokré nebo mastné utěrky. Kombinovaný karton typu mléčné krabice patří do oranžového, ne modrého kontejneru – uvnitř má hliníkovou fólii.
Kam s objemným odpadem, elektronikou a oleji
Starý nábytek, elektroniku (lednice, pračky, televize), zářivky, baterie a pneumatiky berou sběrné dvory zdarma od trvale hlášených občanů. V Praze platí limity 750 kg objemného odpadu a 4 m³ stavební suti za rok. Použitý jedlý olej se odkládá v uzavřené PET lahvi do popelnic s fialovým víkem.
Sběrné dvory provozují obce jako záchrannou síť pro vše, co se nevejde do barevných kontejnerů. Podle Magistrátu hl. m. Prahy musí občan prokázat trvalý pobyt občanským průkazem. Bez něj dvůr odpad nepřijme, případně účtuje komerční sazbu. Nejbližší sběrný dvůr i barevné kontejnery na tříděný odpad najdete v aplikaci Kam třídit společnosti EKO-KOM – je to interaktivní mapa kontejnerů a sběrných dvorů na území celé ČR.
Pro baterie funguje samostatná síť: systém ECOBAT provozuje v Česku přibližně 28 000 sběrných míst – v supermarketech, na poštách, v elektroprodejnách. Mapa je na webu mapa.ecobat.cz. Drobný elektroodpad vezmou červené kontejnery ASEKOL, mnohé mají i otvor na baterie.
Podle hodnoticí zprávy Ministerstva životního prostředí o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství vzniklo v Česku v roce 2019 i v roce 2020 kolem 12 tisíc tun odpadních jedlých olejů a tuků a prakticky všechny byly materiálově využity; novější údaje zpráva neuvádí. Místa pro jejich oddělené soustřeďování musí obec určit podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb. Stačí vychladlý olej slít do PET lahve, uzavřít ji a hodit do popelnice s fialovým víkem – nikdy ne do umyvadla, kde způsobí ucpání kanalizace.
Jak vysoká je pokuta za netřídění odpadu
Pokuta pro fyzickou osobu podle § 117 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, činí až 50 000 Kč za netřídění ostatních odpadů a až 100 000 Kč za nebezpečné odpady; tyto sazby se v roce 2026 nezměnily. Za nejzávažnější přestupky – například nakládání s odpadem mimo zařízení k tomu určené (§ 117 odst. 1 písm. c)) – hrozí pokuta až 1 000 000 Kč (§ 117 odst. 3 písm. e)).
Citujme přímo zákon, abychom si byli jistí, co se na nás vztahuje: podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb.:
Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.
–Zákon č. 541/2020 Sb., § 59 odst. 2
V praxi pokuty řeší obce s rozšířenou působností, nikoli policie. Pokud popelář najde v černé popelnici elektroniku nebo nebezpečný odpad, může svoz odmítnout a obec zahájí přestupkové řízení. Samostatnou sazbu má i odkládání odpadu předávaného do obecního systému v rozporu s § 61 zákona: za to hrozí pokuta až 50 000 Kč (§ 117 odst. 1 písm. t) a odst. 3 písm. b)). Sankce ale není automaticky maximální částka: první pokuty bývají v řádu jednotek tisíc korun, soustavné porušování pravidel je umí rychle vyšponovat.
Kolik stojí poplatek za komunální odpad v roce 2026
Sazby poplatku za odpad se podle obecních vyhlášek pro rok 2026 mezi českými městy liší. Brno vybírá 900 Kč na osobu a rok, Ostrava 720 Kč, Olomouc 864 Kč, České Budějovice 960 Kč. V Praze a v Plzni se za osobu neplatí: poplatek hradí vlastník nemovitosti podle objemu nádoby, v Praze 0,50 Kč a v Plzni 0,31 Kč za litr.
Zákonný strop podle zákona o místních poplatcích je 1 200 Kč na osobu a rok pro paušál, nebo 6 Kč/kg či 1 Kč/litr u poplatku podle množství. Většina měst se stropu blíží, protože náklady na svoz rostou rychleji než inflace – souvisí to s rostoucím skládkovacím poplatkem (viz dále). K prudkému zdražení ale v roce 2026 nedošlo: podle serveru Komunální ekologie navazuje rok 2026 na skokové zdražení z roku 2025 a sazby zůstávají stejné – Brno 900 Kč, Olomouc 864 Kč. Rozhoduje vyhláška vaší obce – a v ní i to, komu přizná sníženou sazbu nebo osvobození. Hranice se liší: v Ostravě platí méně děti do 7 let a lidé od 65 let, v Hradci Králové děti do 14 let a lidé nad 70 let, v Ústí nad Labem jen lidé od 65 let.
| Město | Sazba 2026 (Kč na osobu a rok, není-li uvedeno jinak) | Snížená sazba a pro koho platí |
|---|---|---|
| Praha | neplatí se za osobu: 0,50 Kč za litr nádoby (120l nádoba se svozem 1× týdně ≈ 3 120 Kč ročně za nemovitost) | – |
| Brno | 900 | – |
| Plzeň | neplatí se za osobu: vlastník nemovitosti platí 0,31 Kč za litr kapacity nádoby, násobeno počtem svozů | – |
| Ostrava | 720 | 498 Kč – kdo v daném roce nedovrší 7 let nebo dovrší 65 a více let |
| Liberec | 840 | snížená sazba není, jen osvobození |
| Olomouc | 864 | 432 Kč – kdo v daném roce nedovrší 16 let |
| České Budějovice | 960 | snížená sazba není; osvobozeni jsou lidé do 3 let a od 75 let přihlášení ve městě |
| Hradec Králové | 800 | 400 Kč – lidé do 14 let a nad 70 let (včetně celého roku, v němž věk dovrší) |
| Pardubice | 650 | – |
| Ústí nad Labem | 720 | 360 Kč – kdo v daném roce dovrší 65 a více let |
Zdroj: obecně závazné vyhlášky a oficiální stránky měst – Praha, Brno, Plzeň (OZV č. 5/2021), Ostrava, Liberec (OZV č. 5/2021), Olomouc, České Budějovice (OZV č. 18/2025), Hradec Králové (OZV č. 5/2021), Pardubice (OZV č. 12/2023), Ústí nad Labem (OZV č. 5/2024).
Zálohování PET lahví: proč v roce 2026 nezačalo a co bude dál
Povinné zálohování PET lahví a plechovek v Česku v roce 2026 nezačalo. Novela zákona o obalech (sněmovní tisk 193) zálohy nezavádí; sněmovní výbor pro životní prostředí ji 1. října 2026 doporučil schválit. O dalším vývoji rozhodne hlavně evropské nařízení o obalech a míra sběru v roce 2026. PET lahve tak dál patří do žlutého kontejneru.
Původní plán počítal se startem od 1. ledna 2026: záloha 4 Kč za PET lahev (0,1–3 l) i plechovku (0,1–1 l) a povinný zpětný odběr v obchodech nad 50 m² a na čerpacích stanicích. Ten termín padl – návrh exministra Petra Hladíka, který zálohy zaváděl, schválen nebyl. Novela zákona o obalech, kterou Sněmovna v 10. volebním období projednává jako sněmovní tisk 193 (předkladatelka poslankyně Berenika Peštová), zálohování PET lahví a plechovek nezavádí, jak popisuje Česká justice. Podle historie tisku na webu Poslanecké sněmovny ji garanční Výbor pro životní prostředí 1. října 2026 doporučil schválit a její projednávání je zařazeno na pořad 34. schůze Sněmovny, která začala 13. října 2026. Ani po projednání ve výboru novela zálohy nezavádí.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) na sněmovních interpelacích 10. září 2026 vyjádřil mnohem ostřejší postoj, než jaký ministerstvo naznačovalo ještě na jaře 2026. Zálohování PET lahví přímo odmítl: „Nechceme zavádět zálohování na PET lahve, není k tomu důvod,“ řekl podle serveru Respekt. Argumentoval tím, že PET lahve se v roce 2026 sbírají už zhruba z 80 % a zálohy by podle jeho odhadu zvedly recyklaci jen o dalších 8 procentních bodů – zato by narušily příjmy obecních systémů odpadového hospodářství. U hliníkových plechovek, kterých se dnes sbírá jen 30–35 %, ale zálohy nevyloučil. Podle Ekonomického deníku navrhuje jiný model než návrat lahví do obchodu: upravené nádoby na tříděný odpad, které by plechovky evidovaly a umožnily zpětné vyplacení zálohy. Pilotně se má systém testovat v Moravskoslezském kraji.
Ministrovo odmítnutí tak míří stejným směrem jako novela projednávaná ve Sněmovně – ani jedno zálohy nezavádí. Poslední slovo ale nemá Praha: závazná pravidla stanoví evropské nařízení o obalech a rozhodnou o nich čísla sběru (viz dále). Všimněte si i shody čísel: 80 %, kolik podle ministra Červeného Česko v roce 2026 sbírá u PET lahví, je stejná hodnota, jakou nařízení stanoví jako hranici pro výjimku z povinného zálohování – nejde nutně o totožný ukazatel, jde ale o shodu, která stojí za pozornost.
Tlak z Bruselu má konkrétní čísla i datum. Podle čl. 50 nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech (PPWR) musí členské státy do 1. ledna 2029 zajistit oddělený sběr alespoň 90 % jednorázových plastových nápojových lahví do 3 litrů a kovových nápojových obalů do 3 litrů a zavést pro ně zálohový systém. Výjimku připouští čl. 50 odst. 5: stát se může zálohám vyhnout, pokud míra odděleného sběru dosáhne za kalendářní rok 2026 alespoň 80 % a do 1. ledna 2028 požádá Komisi o výjimku a předloží plán k dosažení 90 %. Rozhodující sběrný rok běží právě teď – jeho výsledek určí, jestli budete lahve vracet do automatu, nebo je dál nosit ke žlutému kontejneru.
Souběžně se rozjíždí evropské nařízení o obalech (PPWR), které se podle společnosti Ineco plošně uplatňuje od 12. srpna 2026. Pro spotřebitele je z něj nejhmatatelnější jeden zákaz: potravinářské obaly s obsahem PFAS nad stanovené limity se od tohoto data nesmějí uvádět na trh. Méně „věčných chemikálií“ v miskách na hranolky tedy nebude věcí dobré vůle výrobců, ale předpisu.
- 2020 – nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb.
- 1. 1. 2025 – povinný sběr textilu, odděleně soustřeďované složky alespoň 60 % komunálního odpadu obce.
- 1. 1. 2026 – zálohování nezačalo, skládkovací poplatek za využitelné odpady 1 600 Kč/t.
- 12. 8. 2026 – účinnost PPWR, zákaz obalů s PFAS nad limity.
- 10. 9. 2026 – ministr Červený odmítá zálohování PET lahví, u plechovek zálohy nevylučuje.
- 1. 1. 2028 – termín žádosti o výjimku ze zálohování (sběr za rok 2026 alespoň 80 %).
- 1. 1. 2029 – bez výjimky povinný 90% sběr a zálohový systém; skládkovací poplatek 1 850 Kč/t.
- 2030 a 2035 – odděleně soustřeďované složky alespoň 65 % a 70 %.
Funguje vlastně recyklace plastů?
Míra recyklace plastových obalů v Česku dosáhla podle auditovaných dat systému EKO-KOM v roce 2025 55 %. Každý obyvatel ČR přitom v roce 2025 vytřídil v průměru 90,5 kg obalového odpadu, o 2,3 kg více než v roce 2024. Kritici upozorňují, že se do statistiky počítá veškerý plast, který dorazí na třídicí linku – včetně toho, co skončí ve spalovně.
Souhrnná čísla vypadají na první pohled dobře. Podle výsledků systému EKO-KOM za rok 2025 se recyklovalo 1 030 188 tun obalového odpadu – 78 % z celkové produkce 1,32 milionu tun. Dalších 11 % skončilo v energetickém využití, dohromady 89 %. Háček je právě v tom rozdílu: energetické využití je spálení s výrobou tepla, ne nový obal.
Mezeru mezi statistikou a realitou dokládá peněžní postih. Podle údajů Evropské komise o příjmech rozpočtu EU odvedla Česká republika v rozpočtovém roce 2024 na vlastní zdroj založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu 100,49 milionu eur, zatímco v roce 2021 to bylo 52,58 milionu eur. Za roky 2021 až 2024 dohromady 294,74 milionu eur, a to bez dodatečných vyrovnání za dřívější roky. Sazba činí 0,80 eur za kilogram podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053. Materiál ze žlutých kontejnerů totiž obsahuje příliš mnoho nečistot na to, aby šel ekonomicky přetavit na regranulát.
Jednotlivé materiály si podle výsledků EKO-KOM za rok 2025 vedou hodně rozdílně – a vyplatí se číst, co tabulka měří: u papíru a skla míru využití, u železných obalů a plastů míru recyklace:
| Materiál | Ukazatel | Hodnota 2025 |
|---|---|---|
| Papír a lepenka | míra využití | 103 % |
| Sklo | míra využití | 87 % |
| Železné obaly | míra recyklace | 82 % |
| Plasty | míra recyklace | 55 % |
Číslo nad 100 % u papíru není chyba: do sběru se dostávají i obaly mimo systém EKO-KOM, takže vytříděného papíru je víc, než kolik ho výrobci nahlásili. Tabulka je tedy spíš ukazatelem toku materiálu než důkazem, že se z každé krabice stane nová krabice. Plasty zůstávají nejslabším článkem – 55 % znamená, že skoro každý druhý plastový obal se recyklace nedočká.
Kontroly popelnic – kdy a jak probíhají
Obce zahájily v posledních letech namátkové kontroly obsahu černých popelnic. Pokud popelář najde tříditelný odpad ve směsi, může svoz odmítnout a obec zahájí přestupkové řízení. Typická kontrola probíhá při svozu nebo při pochůzce odpadového hospodáře v ulicích.
Praxe se liší obec od obce. Některá města (Brno, Olomouc) zavedla kontroly s fotodokumentací: popelář pořídí snímek obsahu popelnice a obec podle něj jedná. Jinde jde o sporadické kontroly při běžném svozu.
Podle rozborů směsného komunálního odpadu z obcí, které v roce 2024 provedla společnost EKO-KOM, tvořil bioodpad v průměru 22,0 % hmotnosti černé popelnice (v roce 2022 ještě 27,2 %) a textil a obuv 4,6 %. Hnědá nádoba tedy zabírá, ale bioodpad pořád tvoří víc než pětinu směsi. Každá vytříděná tuna přitom obci šetří na skládkovacím poplatku – a obec, jejíž odděleně soustřeďované složky nedosáhnou zákonného podílu, riskuje pokutu až 200 000 Kč. Protože se navíc v roce 2026 sbírají čísla, podle kterých se rozhodne o výjimce ze zálohování, mají obce k důslednosti o důvod víc.
Často kladené otázky
Kolik je pokuta za netřídění odpadu v roce 2026?
Podle § 117 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, hrozí fyzické osobě pokuta až 50 000 Kč za netřídění ostatních odpadů a až 100 000 Kč u nebezpečných. Za nejzávažnější přestupky, například nakládání s odpadem mimo zařízení k tomu určené (§ 117 odst. 1 písm. c)), může být pokuta až 1 000 000 Kč; konkrétní výši stanoví obec podle závažnosti.
Musím od roku 2026 zálohovat PET lahve a plechovky?
Ne. Povinné zálohování PET lahví v roce 2026 nezačalo a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) na sněmovních interpelacích 10. září 2026 jeho zavedení přímo odmítl: „Nechceme zavádět zálohování na PET lahve, není k tomu důvod.“ Argumentuje tím, že PET lahve se v roce 2026 sbírají už zhruba z 80 % a zálohy by recyklaci zvedly jen o dalších 8 procentních bodů. U hliníkových plechovek (sbírá se jich jen 30–35 %) ale zálohy nevyloučil a navrhuje jiný model – evidované sběrné nádoby s pilotním provozem v Moravskoslezském kraji. Novela zákona o obalech, kterou Sněmovna projednává jako sněmovní tisk 193, zálohy nezavádí; dřívější návrh exministra Petra Hladíka, který je zaváděl, schválen nebyl. Podle čl. 50 nařízení (EU) 2025/40 (PPWR) ale musí členské státy do 1. ledna 2029 zajistit oddělený sběr alespoň 90 % plastových nápojových lahví a kovových nápojových obalů do 3 litrů a zavést pro ně zálohový systém. Vyhnout se mu může stát, jehož míra odděleného sběru za rok 2026 dosáhne alespoň 80 % a který do 1. ledna 2028 požádá Komisi o výjimku a předloží plán k dosažení 90 %. PET lahve tak zatím nadále patří do žlutého kontejneru, plechovky do něj jen tam, kde je nádoba označená jako multikomoditní, jinak do kontejneru se šedou nálepkou na kovy.
Patří plechovky a nápojové kartony do žlutého kontejneru?
V obcích s multikomoditním sběrem ano – patří tam vedle plastů i nápojové plechovky a kartony. Poznáte to podle nálepky nebo symbolu na nádobě. Kde značení chybí, platí původní rozdělení: kovy do šedých kontejnerů na kov, kartony do oranžových. Obce zavádějí multikomoditní sběr postupně, rozhoduje proto nádoba ve vaší ulici.
Patří kávové kapsle do žlutého kontejneru?
Ne, hliníkové ani plastové kávové kapsle do žlutého kontejneru nepatří. Jsou to kombinované materiály (plast/hliník plus organický zbytek), které znehodnocují celý svoz. Patří do směsného odpadu; některé značky (Nespresso) provozují vlastní zpětný odběr v prodejnách. Bioplastové „kompostovatelné“ kapsle také patří do směsi – bioodpad v ČR nepřijímá průmyslové bioplasty.
Kolik zaplatím za odpad v Praze v roce 2026?
V Praze platí poplatek vlastník nemovitosti podle objemu popelnice, sazba je 0,50 Kč za litr. Standardní 120litrová nádoba se svozem každý týden vyjde na zhruba 3 120 Kč ročně. V Brně se platí podle počtu osob (900 Kč i v roce 2026), čtyřčlenná rodina tedy zaplatí 3 600 Kč; v Olomouci zůstává sazba 864 Kč. Zákonný strop paušálu je 1 200 Kč na osobu a rok.
Kam vyhodit starou televizi nebo lednici?
Velká elektronika patří do sběrného dvora vaší obce. Příjem je pro trvale hlášené občany zdarma, dvůr ale vyžaduje občanský průkaz. Drobná elektronika se vejde do červených kontejnerů ASEKOL v ulicích. Pohození staré televize vedle popelnice je přestupek, za který hrozí pokuta až 50 000 Kč.
Co se stane, když obec nesplní recyklační cíle?
Zákonný cíl obce není míra recyklace, ale podíl třídění: podle § 59 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb. musí odděleně soustřeďované recyklovatelné složky tvořit alespoň 60 % komunálního odpadu obce v roce 2025 a dalších letech, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 %. Obec, která podíl nezajistí, se dopouští přestupku podle § 122 odst. 1 písm. c) a hrozí jí pokuta až 200 000 Kč. Levnější sazba skládkovacího poplatku se řídí jiným měřítkem: 500 Kč za tunu platí obec za komunální odpad jen do stanoveného množství na obyvatele (v roce 2026 0,15 t, v roce 2029 0,12 t). Sazba za ukládání využitelných odpadů na skládku činí v roce 2026 1 600 Kč/t a od roku 2029 stoupá na 1 850 Kč/t. Vyšší náklady obcí se promítnou do poplatků pro občany.
