Od Sputniku k 42TČen: jak ruská propaganda v Česku přežila sankce
Server 42TČen je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přímým nástupcem zakázaného ruského Sputniku. Od roku 2024 systematicky získává rozhovory s českými politiky — zejména z koalice SPD (Svoboda a přímá demokracie) — a využívá je k obcházení sankčních omezení EU. V dubnu 2026 BIS explicitně označila 42TČen za „informační kanál přímo napojený na ruský státní aparát".
Vladimír Franta, český dopisovatel Sputniku, to v roce 2018 řekl bez obalu: „Sloužím ruským zájmům a jsem s tím naprosto v pohodě." Sputnik v Česku fungoval od března 2015 — přibližně rok po anexi Krymu. EU jej zablokovala 2. března 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jenže konec Sputniku neznamenal konec ruské propagandy v češtině. Naopak: vznikla síť nástupnických platforem, které sankce systematicky obcházejí.
Tři značky, jedna linka: Sputnik → neČT24 → 42TČen
Telegramový kanál neČT24 vznikl 15. března 2022, pouhé dny před blokací Sputniku. Web 42TČen byl spuštěn 12. dubna 2023. BIS potvrdila organizační kontinuitu — telegramové kanály Sputniku přímo odkazovaly na obsah 42TČen.
Časová osa ukazuje promyšlený plán. Kanál neČT24 na Telegramu se objevil jen dny před tím, než EU formálně zablokovala Sputnik — jako by provozovatelé věděli, co přijde. Za rok přibyl web 42TČen, nejprve na české doméně .cz. Správce českých internetových domén CZ.NIC mu ji v létě 2023 zablokoval. Od 1. července 2023 funguje na doméně 42tcen.com, registrované s kontaktními údaji ze Srbska.
Telegramový kanál neČT24 mezitím nasbíral přes 20 000 sledujících a publikoval přibližně desetkrát častěji než samotný web. Účty 42TČen na Facebooku a X jsou podle analýzy DFRLab z dubna 2026 spravovány ze zahraničí — z Indie, Ruska a Nizozemska — a využívají anonymizovanou, mimo-českou webovou infrastrukturu, která má ztížit zásahy českých úřadů.
Propojení sahá ještě dál: bývalý šéfredaktor českého Sputniku Aleksej Saryčev podle Centra proti hybridním hrozbám MV ČR koordinoval TikTok účet @pepekarna, který šířil manipulativní videa s ~2,6 milionu zhlédnutí.
Proč přešel 42TČen na rozhovory s politiky
Analýza DFRLab (Atlantic Council) z dubna 2026 ukázala, že 42TČen strategicky přešel od přebírání ruského obsahu k formátu rozhovorů s českými a slovenskými politiky. Důvod: rozhovory přenášejí právní odpovědnost na respondenty, čímž server obchází sankce EU.
Laboratoř DFRLab při americkém think-tanku Atlantic Council analyzovala 777 článků 42TČen z období leden 2024 až únor 2026. Výsledek překvapí: jen 10 z nich přímo odkazovalo na ruské zdroje jako RIA Novosti nebo Izvěstija. Server totiž změnil strategii. Místo přebírání obsahu sankcionovaných médií začal dělat rozhovory s místními politiky — a ti mu dodali to nejcennější: legitimitu.
Je to chytrý tah. Když politik poskytne rozhovor, právní odpovědnost za obsah nese respondent, nikoli redakce. Server tak formálně nepublikuje ruskou propagandu — jen „zprostředkovává názory českých politiků". Za porušení sankcí EU zakazujících šíření Sputniku přitom v ČR hrozí pokuty až 50 milionů korun nebo odnětí svobody až na 8 let.
Kdo 42TČen legitimizuje
Nejčastějším respondentem 42TČen je Libor Vondráček, předseda Svobodných a šéf sněmovního podvýboru pro ochranu svobody slova. Mezi květnem 2024 a dubnem 2026 poskytl serveru 12 rozhovorů. Předseda strany Stačilo! Daniel Sterzik na serveru provozuje vlastní rubriku.
Mezi identifikovanými respondenty jsou poslanci Radek Koten a Jindřich Rajchl, poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora), náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková, náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Maříková a Zwyrtek Hamplová poskytly každá kolem desítky rozhovorů za dva roky.
Nově identifikovaný případ: předseda strany Stačilo! Daniel Sterzik má na 42TČen vlastní rubriku „Vidlákův dalekohled" — nejde tedy jen o jednorázové rozhovory, ale o systematickou spolupráci s platformou, kterou BIS označuje za nástroj ruského státního aparátu.
Vondráček svou spolupráci obhajuje jednoduše: „Necenzurují mě." Přitom předsedá sněmovnímu podvýboru pro ochranu svobody slova — a rozhovory dává platformě, kterou BIS označuje za nástroj ruské propagandy. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) odmítá spojení neČT24 se Sputnikem jako pomluvu a tvrdí, že neexistují vlastnické, finanční ani personální vazby. Analytici Manipulátoři.cz toto tvrzení vyvrátili na základě dostupných faktů.
Jak Česko reaguje: Akční plán 2026–2027 a nové nástroje
V roce 2026 schválila vláda Akční plán pro čelení hybridním hrozbám 2026–2027, který zavádí celovládní přístup k boji s dezinformacemi a ruským vlivovým působením. Jde o přechod „od krizového řízení k řízení trvalé nejistoty".
Akční plán stojí na třech pilířích: odolnost, systémový přístup a schopnost reakce. Zavádí Národní systém pro reagování na hybridní hrozby a posiluje koordinační roli Bezpečnostní rady státu. Součástí jsou programy mediální gramotnosti, ochrana výzkumu před neoprávněným transferem technologií a analýza kritických závislostí na surovinách a dodavatelských řetězcích.
Kontext ukazuje naléhavost: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v roce 2025 celkem 203 bezpečnostních incidentů. Mezi únorem 2022 a únorem 2026 bylo v celé Evropě potvrzeno více než 100 incidentů ruských hybridních operací — sabotáže, žhářství, útoky na infrastrukturu. Bezpečnostní analytici identifikovali 172 jednotlivců zapojených do těchto operací. V dubnu 2026 si české ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance kvůli ruským vojenským hrozbám.
Analytici ovšem upozorňují na slabiny plánu: chybí kvantifikovatelné cíle (žádné SMART metriky), nejasné rozhodovací pravomoci v mechanismech reakce a nedořešená meziresortní koordinace.
Co říkají bezpečnostní experti
Bývalí šéfové českých zpravodajských služeb Jan Beroun a Karel Randák varují, že politici „významně pomáhají ruské propagandě, která je vůči Česku nepřátelská". BIS by podle nich měla politiky aktivně varovat.
Jan Beroun, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, požaduje systémové řešení: „BIS by měla politiky varovat, aby se nemohli vymlouvat na nevědomost." Karel Randák, bývalý ředitel zahraniční rozvědky (ÚZSI), kritizuje politiky za napomáhání ruské propagandě. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček upozorňuje, že tyto kanály jsou „přímo napojeny na Rusko" a „otevřeně oslavují ruské vojenské úspěchy na Ukrajině". Bezpečnostní analytik Roman Máca označil ruská státní propagandistická média za „nástroj ruské informační války proti České republice".
Mezinárodní kontext potvrzuje závažnost situace. Euronews v září 2025 upozornil, že ruská propaganda v Česku překonává výstup legitimních médií. DFRLab publikoval 3. dubna 2026 podrobnou analýzu obcházení sankcí serverem 42TČen — právě ta vyvolala aktuální vlnu mediálního zájmu.
Hranice mezi svobodou slova a napomáháním propagandě
Debata kolem 42TČen odkrývá hlubší otázku: kde končí svoboda projevu a začíná napomáhání cizí propagandě? Politici se odvolávají na právo hovořit s libovolnými médii, bezpečnostní složky upozorňují na reálné hrozby.
Česko stojí před dilematem, které nemá jednoduchou odpověď. Na jedné straně ústavní právo na svobodu projevu, na druhé sankce EU zakazující šíření obsahu Sputniku. Politici jako Vondráček tvrdí, že rozhovory dávají libovolným médiím, aniž by si ověřovali jejich pozadí. Beroun to odmítá — v době, kdy BIS veřejně označuje 42TČen za nástupce Sputniku, se na nevědomost vymlouvat nelze.
Data ukazují rozsah problému: v Česku funguje 46 prokremelsky orientovaných dezinformačních webů, které ročně publikují 197 177 článků — o 6 % více než v předchozím období. Podle průzkumu CEDMO se 21 % českých respondentů setkalo s konkrétním dezinformačním narativem. Zároveň klesá mediální gramotnost: pouze 56 % Čechů věří, že dokáže rozlišit dezinformace — oproti 67 % v roce 2018. ~Seznam.cz do roku 2026 provedl přes 45 000 fact-checků dezinformačních tvrzení v diskuzích pod články.
Zajímá vás, jak rozpoznat, zda web, který čtete, šíří propagandu cizího státu? Nebo jak vlastně funguje mechanismus sankcí EU proti dezinformačním médiím?
Často kladené otázky
Co je server 42TČen a jaký má vztah ke Sputniku?
42TČen je web spuštěný v dubnu 2023, který BIS označuje za přímého nástupce zakázaného ruského Sputniku. Telegramové kanály Sputniku přímo odkazovaly na obsah 42TČen, čímž se potvrzuje organizační kontinuita. Server funguje na doméně registrované v Srbsku a jeho účty na sociálních sítích jsou spravovány z Indie, Ruska a Nizozemska.
Co je neČT24 a proč ho lidé hledají?
NeČT24 je telegramový kanál založený 15. března 2022 jako přímý nástupce Sputniku CZ. Název záměrně napodobuje Českou televizi (ČT24), ale nemá s ní nic společného — jde o prokremelský informační kanál. BIS ho označuje za součást ruské propagandistické sítě v Česku. Kanál má přes 20 000 sledujících a publikuje přibližně desetkrát častěji než web 42TČen.
Proč čeští politici dávají rozhovory serveru napojenému na ruskou propagandu?
Respondenti 42TČen — převážně z řad SPD a dalších opozičních stran — tvrdí, že chtějí hovořit s médii, která je „necenzurují". Bezpečnostní experti ale upozorňují, že v době, kdy BIS veřejně identifikuje 42TČen jako nástroj ruské propagandy v ČR, se na nevědomost vymlouvat nelze. Rozhovory poskytují serveru legitimitu a pomáhají mu obcházet sankce EU.
Jaké sankce hrozí za spolupráci se Sputnikem nebo jeho nástupci?
Za porušení sankcí EU zakazujících šíření obsahu Sputniku hrozí v České republice pokuty až 50 milionů korun nebo odnětí svobody až na 8 let. Server 42TČen obchází tato omezení formátem rozhovorů, kde právní odpovědnost za obsah formálně nesou respondenti.
Jak se Česko brání hybridním hrozbám v roce 2026?
Vláda v roce 2026 schválila Akční plán pro čelení hybridním hrozbám 2026–2027, který zavádí celovládní systém reakce a posiluje koordinaci bezpečnostních složek. NÚKIB evidoval v roce 2025 celkem 203 bezpečnostních incidentů. Součástí strategie jsou programy mediální gramotnosti a ochrana výzkumu.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.