Nemocenská při práci v zahraničí: kde jste pojištěn

Nemocenská při práci v zahraničí se řídí jedním jednoduchým pravidlem: dávky v nemoci berete v té zemi, kde pracujete a jste pojištěn — ne tam, kde bydlíte. Vyplývá to ze zásady jediného pojištění a pravidla lex loci laboris z nařízení (ES) č. 883/2004, které v EU platí od 1. května 2010.

Rozšířená představa „když pracuji v Německu, stačí mi česká neschopenka" přitom neplatí. Česká nemocenská se uplatní jen ve chvíli, kdy zůstáváte pojištěn v Česku — typicky při vyslání s formulářem A1.

Kde jste při práci v jiné zemi EU pojištěn?

Při práci v jiné zemi EU podléháte předpisům sociálního pojištění pouze jednoho státu — zpravidla toho, kde práci vykonáváte (lex loci laboris, čl. 11 odst. 3 nařízení 883/2004). Nerozhoduje místo bydliště, sídlo zaměstnavatele ani státní občanství. V této zemi jste pojištěn i pobíráte nemocenské.

Koordinaci sociálního zabezpečení v EU řídí nařízení (ES) č. 883/2004 a prováděcí nařízení 987/2009, která v Česku aplikuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Základ stojí na dvou pilířích. Prvním je zásada jediné příslušnosti: osoba v působnosti nařízení je pojištěná vždy jen v jednom členském státě, a z tohoto pravidla nejsou možné výjimky. Druhým je lex loci laboris — pojištěni jste tam, kde fyzicky pracujete.

Z toho plyne i praktický důsledek pro nemoc: peněžité dávky v nemoci dostáváte ze země, kde jste pojištěn, bez ohledu na to, kde bydlíte. Nárok podle Evropské komise uplatňujete přímo u instituce, u které jste pojištěn, i když pobýváte v jiném členském státě. Pracujete-li tedy v Německu a bydlíte v Česku, o nemocenské rozhoduje německá instituce podle německých pravidel.

Vyslání a formulář A1: kdy zůstává česká nemocenská

Česká nemocenská platí i při práci v zahraničí tehdy, když vás zaměstnavatel vyšle (posting) na dobu nejvýše 24 měsíců — po tu dobu zůstáváte pojištěn v Česku. Příslušnost k českým předpisům prokazuje formulář A1. Bez vyslání s A1 se řídíte pojištěním země, kde pracujete.

Vyslání upravuje čl. 12 nařízení 883/2004. Zaměstnavatel může pracovníka vyslat do zahraničí na dobu nepřesahující 24 měsíců a ten po celou dobu zůstává v systému domovské země. Že jste českým předpisům stále podřízen, dokládá formulář (potvrzení) A1, který v Česku vydává ČSSZ, respektive příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

A1 není formalita, kterou lze odbýt. Odborné poradenské firmy jako CEBRE, Accace nebo EY opakovaně upozorňují, že kontroly formuláře A1 v zahraničí zesilují a jeho absence i při krátké služební cestě může znamenat vysokou sankci — podle praxe například ve Francii kolem 3 269 eur, v Rakousku 1 000 až 10 000 eur a v Belgii až 36 000 eur. A1 by měl mít u sebe každý vyslaný pracovník a být schopen ho kdykoli předložit; hostitelská země má platný formulář povinnost uznat.

Kolik je česká nemocenská v roce 2026?

Když je pro nemocenské příslušné Česko, dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Redukční hranice pro rok 2026 jsou 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč (ČSSZ).

Prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti nehradí stát, ale zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Teprve od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské. Výše dávky se počítá z denního vyměřovacího základu, který se pro nemocenské upravuje třemi redukčními hranicemi: do první hranice se započítá 90 %, z částky mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a k částce nad třetí hranicí se nepřihlíží.

Pro představu: u hrubé mzdy kolem 40 000 Kč vychází nemocenská v roce 2026 zhruba na 700 Kč denně v prvním pásmu — tedy méně než třetina toho, co byste za stejný počet pracovních dní běžně vydělali. Konkrétní částku pro svůj příjem si spočítáte v kalkulačce výše. Je-li pro nemocenské příslušné Česko, výpočet i výplata se řídí českými předpisy; na žádost pojištěnce se dávka vyplácí i na účet v cizině, náklady této výplaty do státu EU činí 60 Kč.

Práce ve dvou zemích EU současně

Pracujete-li souběžně ve dvou nebo více členských státech, rozhoduje o pojištění to, kde vykonáváte podstatnou část činnosti (čl. 13 nařízení 883/2004). Je-li to stát vašeho bydliště, jste pojištěn a odvádíte pojistné tam. Příslušnost je třeba vyřešit s ČSSZ a doložit formulářem A1.

Souběh práce ve více zemích je stále běžnější — vzdálená práce pro zahraniční firmu, řidiči mezinárodní dopravy, obchodní zástupci. Pravidlo je jasné: pokud podstatnou část práce odvádíte ve státě, kde bydlíte, spadáte pod pojištění tohoto státu. V opačném případě se řídíte pravidly země, kde sídlí zaměstnavatel. I zde se příslušnost prokazuje formulářem A1 a je vhodné ji řešit předem s ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnou, ne až zpětně.

Praktický dopad je zásadní: podle toho, kde jste pojištěn, se určí nejen výše a pravidla nemocenské, ale i to, komu a jakým tiskopisem budete nemoc hlásit. Nejasná příslušnost je nejčastější příčinou toho, že pracovník při nemoci zůstane „mezi dvěma systémy" a dávka se zdrží.

Přeshraniční pracovník (pendler) a formulář S1

Přeshraniční pracovník (pendler) pracuje a je pojištěn v jiné zemi EU, ale bydlí v Česku a vrací se sem alespoň jednou týdně. U své zahraniční instituce může požádat o formulář S1 (S072), který mu zajistí nárok na plnou zdravotní péči i v Česku, nejen nezbytnou péči na kartičku EHIC.

Rozdíl mezi zdravotní péčí a peněžitou dávkou v nemoci je přitom klíčový a často se plete. Zdravotní péči (ošetření, léky) čerpáte přes Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), a jako pendler navíc přes formulář S1/S072, který vám plnou péči otevře i v zemi bydliště. Peněžitou nemocenskou ale i tak pobíráte ze země, kde jste pojištěn a odvádíte pojistné — pendler pracující v Rakousku tedy bere nemocenskou rakouskou, i když se léčí v Česku.

OSVČ pracující v jiné zemi EU je zpravidla pojištěná ve státě výkonu činnosti. České dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ se uplatní jen tehdy, když OSVČ zůstává pojištěná v Česku (například při vyslání nebo souběhu činností doloženém formulářem A1). Z tohoto dobrovolného pojištění náleží nemocenské od 15. dne, byla-li OSVČ bezprostředně předtím účastna pojištění alespoň 3 měsíce.

Jak postupovat, když onemocníte v zahraničí

Onemocníte-li při práci v zahraničí, nechte si pracovní neschopnost potvrdit místním lékařem. Jste-li pojištěn v Česku a neschopnost trvá déle než 14 dní, uplatníte nárok tiskopisem ČSSZ „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU" a přiložíte potvrzení zahraničního lékaře.

Pozor na dvě častá nedorozumění. Zaprvé, neschopenka vystavená českým lékařem není automaticky uznatelná v zahraničí a naopak — o uznání zahraniční neschopenky rozhoduje ČSSZ a samotná lékařská zpráva nestačí, je třeba speciální tiskopis. Zadruhé, sčítání dob pojištění (čl. 6 nařízení 883/2004) znamená, že země, kde o dávku žádáte, musí zohlednit i doby, které jste odpracovali v jiných státech EU; k tomu slouží formuláře E104 nebo S041.

Přehled formulářů pro práci v jiné zemi EU

V praxi narazíte na několik formulářů, které se snadno pletou. Klíčové je vědět, že A1 řeší sociální pojištění (a tedy i nemocenskou), zatímco S1, EHIC a spol. míří na zdravotní péči. Následující přehled vychází z podkladů Evropské komise (Your Europe) a ČSSZ.

Pro Brity a práci ve Spojeném království platí od Brexitu zvláštní režim: koordinaci nahradil protokol o sociálním zabezpečení v Dohodě EU–UK o obchodu a spolupráci, který dosavadní pravidla téměř zcela kopíruje. Nezbytná péče se v UK dále čerpá na EHIC do data platnosti na průkazu.

Napadlo vás někdy, proč EU sociální zabezpečení jen „koordinuje", ale nesjednocuje — a co by to pro pendlery znamenalo, kdyby se systémy skutečně sloučily do jednoho?