Daň z příjmů právnických osob: sazba 21 % a termíny přiznání

• Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za kalendářní rok (3 měsíce): 1. 4. 2027
• Lhůta pro elektronické podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za kalendářní rok (4 měsíce): 3. 5. 2027

V Česku ke konci roku 2025 působilo 567 228 společností s ručením omezeným a pro každou z nich patří daň z příjmů právnických osob k největším platbám, které státu odvede.

Co je daň z příjmů právnických osob a jaká je sazba

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je daň ze zisku firem, kterou platí i s.r.o. Základní sazba je 21 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky. Stanoví ji § 21 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů a od zdaňovacího období 2024 nahradila předchozích 19 %.

Daň z příjmů právnických osob dopadá na zisk obchodních společností – společností s ručením omezeným, akciovek i družstev. Pro malou s.r.o. platí stejná základní sazba jako pro velký koncern: podle Finanční správy ČR je to 21 % ze základu daně. Zvláštní sazby existují jen pro vybrané subjekty – 5 % u základního investičního fondu a 0 % u fondu penzijní společnosti.

Důležitý kontext: tato sazba není věčná konstanta. Od roku 2010 do roku 2023 byla firemní daň stabilních 19 % a patřila v Evropské unii k těm nižším. Konsolidační balíček ji od roku 2024 zvedl na 21 % – šlo o vůbec první zvýšení firemní daně v novodobé historii. Naposledy přitom 21 % platilo v roce 2008.

Jak se daň z příjmů počítá: od účetního zisku k dani

Daň se nepočítá přímo z účetního zisku. Výsledek hospodaření se nejprve upraví podle zákona o daních z příjmů na základ daně, ten se sníží o odčitatelné položky a zaokrouhlí dolů na celé tisíce korun. Teprve na tuto částku se aplikuje sazba 21 %.

Nejčastější omyl začínajícího podnikatele je počítat 21 % rovnou z toho, co zbylo na účtu. Tak to nefunguje. Cesta od zisku k dani má tři kroky: účetní výsledek hospodaření se „přepočítá“ daňovými pravidly (některé náklady se vyloučí, některé příjmy se upraví), výsledek se sníží o odčitatelné položky a daňovou ztrátu, a nakonec se zaokrouhlí dolů na celé tisíce. Až pak přijde na řadu sazba.

Ukažme to na čísle. Řekněme, že firmě po všech daňových úpravách vyjde základ 487 600 Kč. Nejdřív se zaokrouhlí dolů na 487 000 Kč. Daň je 21 % z této částky, tedy 102 270 Kč. Firmě tak ze zisku zůstane 384 730 Kč – a teprve s touto sumou se rozhoduje, jestli ji nechá ve společnosti, nebo vyplatí. Kalkulačka výše vám stejný postup spočítá pro libovolný základ.

Termíny a zálohy na daň z příjmů v roce 2026

Přiznání k DPPO za rok 2025 se podává papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026 a do 1. 7. 2026 při povinném auditu nebo zastoupení daňovým poradcem; ve stejné lhůtě se daň platí. Zálohy na DPPO v roce 2026 určuje poslední známá daňová povinnost: do 30 000 Kč se neplatí, nad 30 000 Kč do 150 000 Kč se platí dvě po 40 %, nad 150 000 Kč čtyři po čtvrtině (Finanční správa ČR).

Pro malou s.r.o. jsou klíčové dva typy termínů: lhůta pro samotné přiznání a průběžné zálohy. Lhůty pro přiznání plynou z § 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.): základní lhůta jsou 3 měsíce po konci zdaňovacího období, při elektronickém podání 4 měsíce. Ta za rok 2025 připadla na 1. 5. 2026, jenže to byl svátek a 2. 5. 2026 sobota – posledním dnem lhůty se proto podle § 33 odst. 4 daňového řádu stalo pondělí 4. května 2026, jak uvedla Finanční správa ČR v tiskové zprávě z 24. 3. 2026. Protože každá právnická osoba má ze zákona datovou schránku, fakticky pro ni platí elektronická lhůta do 4. 5. 2026.

Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání přiznání (§ 135 odst. 3 daňového řádu), a to skrývá háček: kdo podal přiznání za rok 2025 už do 1. dubna 2026, byť elektronicky, musel do tohoto data daň i uhradit. Neplatí to pro firmy s povinným auditem účetní závěrky – ty mají na úhradu čas do 1. července 2026.

Jestli firma platí zálohy, závisí na její poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Finanční správa rozlišuje tři pásma:

V korunách to vypadá takto: firma, jejíž poslední známá daňová povinnost činila 100 000 Kč, platí 2 zálohy po 40 000 Kč, splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Při poslední známé daňové povinnosti 200 000 Kč jsou to 4 zálohy po 50 000 Kč, splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce. Daň ze samostatného základu daně se do poslední známé daňové povinnosti nezapočítává.

Pro většinu malých společností to v praxi znamená, že v prvních letech podnikání zálohy řešit nemusí – dokud se daň drží pod 30 000 Kč, platí se až jednou ročně s přiznáním.

Méně známé je, že zálohy na DPPO 2026 neběží podle kalendářního roku, ale podle zálohového období. To začíná prvním dnem po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulé zdaňovací období a končí posledním dnem lhůty pro přiznání v období následujícím. Prakticky: dokud neuplyne lhůta pro přiznání za rok 2025, odvozují se zálohy zpravidla od daně za rok 2024; teprve potom od daně za rok 2025, kterou firma v přiznání vyčíslila.

Pokud se poslední známá daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období změní, zálohy splatné do té doby se nemění (§ 38a odst. 7 zákona o daních z příjmů). Firmě, které se v aktuálním roce daří výrazně hůř, než ukazovalo poslední přiznání, ale zákon nechává zadní vrátka: v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období (§ 174 odst. 5 daňového řádu).

Praktický detail k platbě: daň i zálohy se posílají na účet místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 7704 – to platí jednotně pro všechny finanční úřady kromě Specializovaného finančního úřadu, upozorňuje BusinessInfo.cz.

Dvojí zdanění: kolik zůstane z vyplaceného zisku

Rozdělený zisk vyplacený společníkovi se daní dvakrát: nejprve 21 % daní z příjmů na úrovni firmy a poté 15 % srážkovou daní při výplatě podílu fyzické osobě. Efektivní zdanění vyplaceného zisku je tak zhruba 32,85 % – z původní stokoruny zisku zůstane společníkovi necelých 67 Kč.

Tady je skrytý háček, který překvapí leckterého nového majitele s.r.o. Peníze ve firmě a peníze ve vaší peněžence nejsou totéž. Firma nejprve zaplatí 21 % daně ze zisku. Když si pak zbytek vyplatíte jako podíl na zisku, srazí se ještě 15 % srážkové daně podle zákona o daních z příjmů. Srážkovou daň odvádí sama s.r.o., a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy povinnost srazit daň vznikla.

V součtu jde o zhruba 32,85 % z vyplaceného zisku – u nerezidentů ze zemí bez smlouvy o zamezení dvojího zdanění dokonce 35 %. Pro srovnání: kdyby stejnou práci dělal živnostník na paušální dani, jeho zdanění by vypadalo úplně jinak. To je jeden z důvodů, proč forma podnikání není jen administrativní formalita, ale rozhodnutí s přímým dopadem na peněženku.

Daňově uznatelné náklady a odpisy majetku

Daňově uznatelné náklady musí splňovat čtyři podmínky: prokazatelnost dokladem, evidenci, přímou souvislost se zdanitelnými příjmy a přiměřenost. Naopak typicky neuznatelné jsou náklady na reprezentaci, třeba pohoštění obchodních partnerů. Majetek nad 80 000 Kč se neodepisuje rovnou, ale postupně podle odpisových skupin.

Každá uznatelná koruna nákladů snižuje základ daně, takže hranice mezi „uznatelným“ a „neuznatelným“ rozhoduje o tom, kolik nakonec firma odvede. Pravidlo má čtyři pilíře: výdaj musíte prokázat fakturou nebo účtenkou, mít ho v evidenci, doložit jeho souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů a udržet ho v přiměřené výši. Klasicky neuznatelná je reprezentace – oběd s klientem si do nákladů nedáte.

U dražšího majetku platí druhé důležité pravidlo. Hmotný majetek se vstupní cenou nad 80 000 Kč se nedá hodit do nákladů najednou – zatřídí se do jedné ze šesti odpisových skupin podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů a odepisuje se postupně, rovnoměrně nebo zrychleně. Drobnější majetek do 80 000 Kč můžete zahrnout do nákladů rovnou v roce pořízení.

Slevy na dani, daňová ztráta a odpočet na výzkum

Právnická osoba může uplatnit slevu na dani 18 000 Kč za zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším postižením. Daňovou ztrátu lze uplatnit ve 2 předcházejících zdaňovacích obdobích (zpětně souhrnně nejvýše do 30 000 000 Kč) a v 5 následujících. Od roku 2026 se navíc zvýšil odpočet na podporu výzkumu a vývoje na 150 % nákladů do 50 milionů Kč za zdaňovací období a prodloužila se lhůta pro jeho uplatnění na 5 let.

Daň jde legálně snížit i po výpočtu sazby. Slevy na dani míří hlavně na zaměstnavatele lidí se zdravotním postižením: 18 000 Kč ročně za každého takového zaměstnance a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším postižením.

Druhým nástrojem je práce se ztrátou. Skončí-li rok v minusu, daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku ve dvou bezprostředně předcházejících obdobích nebo v pěti následujících. Zpětné uplatnění má ale strop: v předcházejících obdobích lze ztrátu odečíst jen do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč (§ 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů), takže velká ztráta se z větší části přenáší do budoucna. Firma, která jeden rok prodělá a další vydělá, tak může ztrátu „přenést“ a snížit budoucí daň. Výraznější změnu ale od 1. 1. 2026 přinesl odpočet na podporu výzkumu a vývoje: podle zákona č. 360/2025 Sb. (§ 34a zákona o daních z příjmů) se zvýšil na 150 % vynaložených nákladů, a to až do částky 50 000 000 Kč za zdaňovací období – náklady nad tento limit lze nadále odečíst v běžné výši 100 %, přičemž limit se u nově zavedeného odpočtového celku posuzuje souhrnně za všechny jeho členy. Podle Finanční správy se zároveň prodloužila lhůta pro uplatnění odpočtu ze tří na pět let.

Proč je sazba 21 % terčem kritiky a politické debaty

Zvýšení sazby DPPO na 21 % od roku 2024 kritizují ekonomové i zástupci malých firem. Vláda Andreje Babiše slíbila snížení na 19 %, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ale pro Echo24 (27. 10. 2026) uvedl, že vláda nyní pracuje pouze na zrychlení odpisů. Pro rok 2026 proto platí beze změny 21 % (Finanční správa ČR).

Zvýšení sazby na 21 % vyvolalo kritiku. Ekonom Lukáš Kovanda ho označil za nešťastné, protože podle něj snižuje konkurenceschopnost tuzemských firem. Asociace malých a středních podniků namítá, že zvýšení nedoprovázela žádná prorůstová opatření ani zjednodušení podnikání – a v průzkumu mezi více než 400 firmami 48,2 % očekávalo, že jim konsolidační balíček podnikání zkomplikuje. Vláda zvýšení obhajuje tím, že přibližuje Česko evropskému průměru. Že čísla nejsou malá, ukazuje výběr: firmy odvedly na firemní dani za rok 2024 celkem 251 miliard Kč, o 14,2 miliardy víc než rok předtím.

Že jde o citelné částky, potvrzuje i žebříček plátců zveřejněný v roce 2026. Za zdaňovací období 2025 se novým největším plátcem daně z příjmů právnických osob v Česku stala Škoda Auto s odvodem přibližně 17,6 miliardy Kč, uvedla Finanční správa ČR. Prvních dvacet největších plátců dohromady odvedlo 65,4 miliardy Kč – pro srovnání, celé Česko na dani z příjmů právnických osob za rok 2024 vybralo zmíněných 251 miliard Kč, takže i jediná firma dokáže tvořit citelný podíl na celostátním výběru.

Sazba přitom zůstává i politickým tématem. Programové prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO, SPD, Motoristé), schválené 5. ledna 2026, slibuje snížení DPPO z 21 % na 19 % kvůli podpoře podnikání, investic a tvorby pracovních míst. Už v dubnu 2026 ale Deník.cz (13. 4. 2026) popsal, že ministryně financí Alena Schillerová se od snížení sazby odklání ve prospěch rychlejších odpisů investic – podle Ministerstva financí by přitom pokles na 19 % znamenal výpadek státního rozpočtu zhruba 21,8 miliardy Kč ročně. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pak pro Echo24 (27. 10. 2026) uvedl, že vláda nyní pracuje pouze na zrychlení odpisů, nikoliv na snížení korporátní daně, protože firmy podle něj upřednostňují zrychlené odpisy. Slib snížit DPPO na 19 % je tak podle Echo24 u ledu. Pro rok 2026 tak platí beze změny současná sazba 21 % – pro stanovení daně se navíc použije sazba účinná k prvnímu dni zdaňovacího období (Finanční správa ČR).

Firemní daň v zemích EU v roce 2025 (FXstreet.cz, Finance.cz)

Se sazbou 21 % je Česko v roce 2025 zhruba na úrovni průměru Evropské unie (asi 21,5 %). Nejnižší firemní daň má Maďarsko (9 %), Irsko (12,5 %) a Bulharsko s Chorvatskem (po 10 %); nejvyšší Malta (35 %), Portugalsko (31,5 %) a Německo (29,83 %). Mezinárodní srovnání tak ukazuje, kde mezi evropskými sousedy Česko stojí.

Vývoj sazby DPPO v Česku od roku 1993 do roku 2026 (EY, BusinessInfo.cz)

Sazba daně z příjmů právnických osob v Česku činila v roce 1993 45 %, dlouhodobě klesala až na 19 % platných v letech 2010–2023 a v roce 2024 se trend obrátil: od té doby je 21 %. Pohled do minulosti tak zasazuje současných 21 % do kontextu.