Bitcoinová kauza: proč ohrožuje nezávislost české justice

Aktualizováno 13. května 2026. V lednu 2026 žalobkyně Petra Lastovecká navrhla, že existuje dost důkazů k obvinění exministra spravedlnosti Pavla Blažka. V květnu 2026 se to stalo skutečností — Blažek, jeho náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárím Titz čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Hrozí jim 5 až 12 let vězení. Bitcoinová kauza tak přešla z roviny politického skandálu do roviny trestněprávní — a otázky kolem nezávislosti justice, které otevřela, jsou naléhavější než kdy dřív.

Miliardový dar z darknetového tržiště

Ministerstvo spravedlnosti přijalo v březnu 2025 dar 468 bitcoinů (cca 1 miliarda Kč) od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru a obchod s drogami. Bitcoiny pocházely z darknetového tržiště Nucleus Market. Audit zjistil, že ministerstvo neprovedlo povinnou kontrolu původu kryptoměny.

Příběh začíná neobvyklým darem. Tomáš Jiřikovský — programátor odsouzený v roce 2017 k devíti letům vězení za zpronevěru, drogy a nedovolené ozbrojování — po propuštění daroval ministerstvu spravedlnosti 468 bitcoinů v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. FBI se do vyšetřování zapojila poté, co se po devíti letech „probudila" kryptoměnová peněženka spojená s darknetovým tržištěm Nucleus Market.

Externí audit konstatoval, že ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole — a pokračovalo v převodech bitcoinů i poté, co byl Blažek informován o zajištění části kryptoměny policií. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistila prvních 50 bitcoinů u Jiřikovského 4. dubna 2025, ministerstvo se to oficiálně dozvědělo až 26. května — přesto dávalo pokyny k dalším převodům.

Blažek celou dobu hájil legálnost daru. „Nikdy jsem neřekl, že jsou ultračisté ty bitcoiny, ale darovací smlouva je ultralegální. Nikdo ji nezrušil, je platná, stát má ty bitcoiny," prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Přesto 30. května 2025 rezignoval na post ministra, pozastavil členství v ODS a rozhodl se nekandidovat do Sněmovny. Na ministerstvu jej nahradila místopředsedkyně ODS Eva Decroix.

V březnu 2026 detektivové NCOZ rozšířili obvinění Jiřikovského — kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Od srpna 2025 zůstává ve vazbě; v dubnu 2026 mu brněnský městský soud vazbu prodloužil kvůli riziku útěku a pokračování v trestné činnosti. Celkově mu hrozí až 30 let vězení.

Kolik kauza stála stát

Bitcoinová kauza stála stát přibližně 53 milionů Kč — za právní poradce, audit a zpětný odkup bitcoinů. Ministerstvo zaplatilo 7,3 milionu Kč právníkům a expertům, z toho 3,6 milionu za samotný audit. Při zpětném odkupu v září 2025 stát vyplatil o 45 milionů Kč více kvůli růstu tržní hodnoty bitcoinu.

Finanční dopady kauzy přesahují samotný dar. Ministerstvo vydražilo bitcoiny za necelých 957 milionů Kč, ale když policie zahájila vyšetřování původu kryptoměny, stát musel bitcoiny odkoupit zpět. Mezi prodejem a zpětným odkupem v září 2025 však hodnota bitcoinu vzrostla — a stát tak vyplatil kupujícím o 45 milionů Kč více, než od nich původně získal.

Poté hodnota bitcoinu v říjnu 2025 opět klesla pod původní úroveň daru. Ministryně Decroix obhajovala zpětný odkup slovy, že „nelze definovat tuto částku jako škodu státu, protože stát si v podstatě zachovává stejnou hodnotu v bitcoinech." Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) však upozornil, že není jisté, zda stát bude moci bitcoiny vůbec prodat — policie je totiž zajistila v rámci vyšetřování jejich možného nelegálního původu.

Kdo rozhoduje o kauze — a kdo je jmenoval

Olomoucký vrchní státní zástupce Dragoun i nejvyšší státní zástupkyně Bradáčová byli do funkcí jmenováni Pavlem Blažkem. Nyní rozhodují o osudu kauzy, v níž je Blažek obviněn — což odhaluje strukturální riziko politického vlivu na českou justici.

Jádro sporu není jen v tom, zda byla Lastovecká podjatá. Je v tom, kdo o této otázce rozhodoval. Dragoun byl do funkce olomouckého vrchního státního zástupce jmenován v září 2023 — na návrh Pavla Blažka. Před tím vedl Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která odmítá zásahy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) do kauzy, byla do funkce dosazena rovněž Blažkem. Sama se musela z případu vyloučit poté, co v něm podala vysvětlení policii.

Dragoun se ohradil razantně: „Musíme se důrazně ohradit proti tomu, že by na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci byl v dané trestní věci činěn jakýkoli nátlak na zvolení určitého procesního postupu." Bradáčová doplnila, že NSZ „nečinilo žádné procesní úkony, které by směřovaly k pokynům k postupu ve věci, k personálnímu obsazení ani k tomu, která konkrétní osoba by měla či neměla být ve věci trestně stíhána."

Petr Šereda situaci vnímal jinak. Ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Olomouc, který ve funkci setrval od roku 2011, považoval přezkum za bezprecedentní zásah právě v okamžiku, kdy se vyšetřování přibližovalo k trestní odpovědnosti bývalého ministra. Šereda byl přitom klíčovým aktérem kauzy Nagyová z roku 2013, která vedla k pádu vlády Petra Nečase — byl posledním z aktérů tehdejšího zásahu, kdo ještě zůstával ve funkci.

Lastovecká sama dlouhodobě dozoruje brněnskou bytovou kauzu spojenou s ODS, kde ji Blažek z ministerské pozice opakovaně veřejně napadal. V rozhovoru pro Deník N uvedla, že senátor ODS zjišťoval v její rodině soukromé informace týkající se nezletilé osoby. Právě tuto vazbu Dragoun označuje za důvod podjatosti.

Systém bez pojistek

České státní zastupitelství je součástí moci výkonné. Ministr navrhuje jmenování vedoucích žalobců, vláda může kdykoli odvolat nejvyššího státního zástupce. Reforma, která měla tuto závislost omezit zavedením funkčních období a kárných soudů, nebyla nikdy přijata.

Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová: 86 okresních, 8 krajských, 2 vrchní (Praha a Olomouc) a Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Nadřízené zastupitelství může dávat podřízenému písemné pokyny — podřízený je může odmítnout jen při rozporu se zákonem. Zákon č. 283/1993 Sb. sice zakazuje jiným orgánům zasahovat do činnosti státního zastupitelství (§ 3 odst. 1), ale samotná jmenování vedoucích zůstávají v rukou politiků.

Dlouhodobě plánovaná reforma měla zavést funkční období pro vedoucí státní zástupce, jejich odvolatelnost pouze kárným soudem a zrušení vrchních státních zastupitelství. Nikdy nebyla přijata. Bitcoinová kauza teď ukazuje proč: když ministr jmenuje vedoucí žalobce, kteří pak rozhodují o jeho vlastním vyšetřování, systém se dostává do slepé uličky — bez mechanismu, jak z ní ven.

Od návrhu k obvinění — co se změnilo

V květnu 2026 byli Blažek, Daňhel a Titz obviněni z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci. Nejvyšší státní zastupitelství mezitím vrátilo dozor nad kauzou zpět do Olomouce — přesun do Prahy se neuskutečnil.

Na počátku roku 2026 vypadalo, že se dozor nad kauzou přesouvá z Olomouce do Prahy. Nestalo se tak. Dne 1. dubna 2026 rozhodl první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Kasal, že celá kauza zůstává na VSZ v Olomouci. Důvod: „Jen vedením společného řízení o všech souvisejících částech bitcoinové kauzy je možné dosáhnout účelu trestního řízení." Ironicky tak o kauze nadále rozhoduje zastupitelství vedené mužem, kterého do funkce jmenoval hlavní podezřelý.

Vyšetřování přesto pokročilo. Dne 4. května 2026 NCOZ obvinila tři osoby: exministra Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a brněnského advokáta Kárima Titze, který zastupoval Jiřikovského. Obvinění zahrnuje dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Všichni tři jsou stíháni na svobodě a hrozí jim 5 až 12 let vězení.

Dragoun k obvinění uvedl, že trestný čin zneužití pravomoci spočívá ve „vykonávání pravomoci v rozporu s jiným právním předpisem za účelem získání neoprávněného prospěchu" pro jinou osobu. Všichni tři obvinění podali stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání — o ní rozhodne Nejvyšší státní zastupitelství.

~Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) si podle novinářky Zdislavy Pokorné pozvala žalobce v kauze na podání vysvětlení ohledně rozpuštění olomouckého vyšetřovacího týmu.

Kam kauza směřuje

Bitcoinová kauza se rozpadá do čtyř větví: politické (Blažek, Daňhel, Titz), darknetové (Jiřikovský), odložené (vrácení techniky) a legislativní (reforma registru smluv). Parlamentní volby se blíží a kauza zůstává politickým tématem.

Kauza má v květnu 2026 čtyři větve. Politická — Blažek, Daňhel a Titz čelí obvinění, jejich stížnosti posuzuje NSZ. Darknetová — Jiřikovský je stíhán za legalizaci výnosů i za provoz tržiště Nucleus Market, ve vazbě zůstává od srpna 2025 a hrozí mu až 30 let. Třetí větev, případ vrácení techniky Jiřikovskému, byla odložena v únoru 2026. A čtvrtá — legislativní: místopředseda STAN Karel Dvořák navrhl, aby registr smluv od roku 2027 zahrnoval i smlouvy státu s fyzickými osobami, což je přímá reakce na to, že darovací smlouva s Jiřikovským nebyla veřejně dostupná.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podal kvůli výsledkům auditu vlastní trestní oznámení a nadále prosazuje zřízení inspekce státních zástupců. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna to odmítá: „V obecné rovině jsou takové úvahy nekoncepční a neodpovídající realitě." Náměstkem ministra Tejce pro legislativu se navíc stal Zdeněk Koudelka (za SPD), který podal trestní oznámení na Bradáčovou.

Rok a dva měsíce od miliardového daru se kauza vrací do středu pozornosti — tentokrát s konkrétními obviněními. Podle průzkumu STEM z června 2025 považovaly dvě třetiny Čechů kauzu za závažnou. Koalice SPOLU ztratila volební preference a parlamentní volby se blíží. Politolog Daniel Šárovec označil trio Blažek–Fiala–Stanjura za naivní a kauzu za potenciální narušení legitimity vlády.

Zajímá vás, jak vlastně funguje systém jmenování vedoucích státních zástupců v jiných evropských zemích — a proč se Česko od nich liší?