Babiš nově schvaluje lety prezidenta i šéfů komor speciálem

Dvacet osm let mohli prezident, předseda Sněmovny a předseda Senátu létat armádními speciály bez omezení. Od 9. března 2026 to neplatí — o každém jejich letu nově rozhoduje jediný člověk: premiér Andrej Babiš. A v květnu 2026 se ukázalo, že nová pravidla nejsou jen papírová změna: vláda odmítla poskytnout Vystrčilovi speciál pro senátní delegaci na Tchaj-wan, čímž zasáhla i do obchodních vztahů českých firem.

Co přesně vláda změnila

Vláda 9. března 2026 schválila změnu usnesení č. 628 z roku 1998. Premiér nově sám rozhoduje o letecké přepravě všech ústavních činitelů armádními speciály, včetně prezidenta a předsedů obou komor Parlamentu, kteří dříve měli neomezený nárok.

Původní usnesení přijala vláda Miloše Zemana 23. září 1998. Stanovilo dvě klíčová pravidla: lety čtyř nejvyšších ústavních činitelů — prezidenta, předsedy Sněmovny, předsedy Senátu a premiéra — nepodléhaly žádnému omezení. Předseda vlády rozhodoval pouze o letech ministrů, předsedů Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, šéfa NKÚ, poslanců a senátorů.

Babišův kabinet obě pravidla zrušil. Lety čtyř nejvyšších ústavních činitelů už nejsou neomezené a premiér má jediné slovo, zda kdokoliv poletí speciálem. Přeprava prezidenta a předsedů komor v souvislosti s výkonem funkce zůstává bezúplatná — změna se týká schvalovacího procesu, nikoli placení. Usnesení přitom nerozlišuje mezi rutinním diplomatickým letem a krizovou evakuací — premiér má stejnou pravomoc v obou případech.

Spor o Vystrčilův let na paralympiádu

Přímým impulzem změny byl let předsedy Senátu Miloše Vystrčila armádním letounem CASA C-295M na zimní paralympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo, a to v době repatriačních letů Čechů z Blízkého východu kvůli americko-izraelskému konfliktu s Íránem.

Premiér reagoval ostře: „Výslovně jsem zakázal, aby politici teď využívali k letům armádní speciály kromě Karla Havlíčka… No a co se nestalo, pan Vystrčil si stejně odletěl do Itálie." Vystrčil ale zveřejnil SMS zprávu, kterou Babišovi poslal poté, co se mu marně snažil dovolat. Zákaz využívání speciálů dorazil do Senátu až po 12:12 — tedy po Vystrčilově přistání v Itálii. Zpáteční let plánovaný na 8. března mu byl zrušen a vracel se komerčním spojem.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poukázal, že z Prahy do Milána létají asi čtyři běžné linky denně. Ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé) označil cestu za důkaz papalášství a sdílel na X karikaturu předsedy Senátu. Chronologie sporu ale ukazuje jiný obraz: Vystrčil let plánoval od prosince 2025, armáda ho schválila a zákaz dorazil až po přistání.

Armáda vyvrátila krizový argument vlády

Armáda ČR potvrdila, že letoun CASA nebyl vyčleněn k repatriačním letům. Let byl plánován od prosince 2025 a letoun se do několika hodin vrátil na základnu — evakuace nebyla letem ovlivněna.

Ředitel komunikace Strakovy akademie Martin Vodička přitom zdůvodnil změnu právě krizovým managementem: „Aby se předešlo situacím, kdy je let potřeba vyslat operativně a není možné čekat týden na další zasedání vlády, bude lety nyní schvalovat premiér. Současná repatriační operace potvrdila, že takové nastavení je nezbytné." Mluvčí kanceláře náčelníka generálního štábu Vladimír Holas ovšem potvrdil, že CASA nebyla k repatriaci vyčleněna — krizový argument vlády tak stojí na emocionálním pozadí sporu, ne na faktech.

Repatriačními lety se k 9. březnu 2026 z Blízkého východu vrátilo přes 1 500 Čechů, celkem kolem 4 000 včetně komerčních spojů. V systému Drozd zůstávalo k 10. březnu asi 2 532 Čechů v deseti zasažených zemích, nejvíce v SAE (1 333). Repatriační operace byla v březnu 2026 ukončena — krizový důvod pro změnu pravidel tedy pominul, ale pravidla zůstávají v platnosti.

Pavel diplomaticky, Lipavský a Špidla ostře

Prezident Petr Pavel komentoval změnu z Lotyšska diplomaticky — nevidí zásadní rozdíl v praxi, ale varoval před hledáním třenic. Bývalý premiér Vladimír Špidla označil nová pravidla za „v zásadě hloupost".

Pavel řekl: „Pokud bychom měli hledat tření i ve schvalování letů ústavních činitelů, pak bychom si komplikovali situaci sami sobě." Dodal, že takové tření by „dávalo pochybnosti o fungování demokratického systému". Prezident zároveň připomněl, že v praxi jakýkoli let ústavního činitele musí nejprve schválit armáda a ministerstvo obrany — formální role premiéra se tedy nemusí odrazit v denní realitě.

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský naopak označil kritiku Vystrčila za pokrytectví. Poukázal na klíčový detail: souhlas s Vystrčilovým letem musel dát ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Vydávat to za papalášství mi přijde prostě pokrytecké," řekl. Buď tedy Babišův zákaz nebyl vydán, nebo ho vládní ministr ignoroval — v obou případech problém není na straně druhého nejvyššího ústavního činitele.

Bývalý premiér Vladimír Špidla šel ještě dál a nová pravidla označil za „v zásadě hloupost", která nic neušetří. Podle Špidly jde o politické gesto bez praktického přínosu — premiér měl i dříve faktický vliv na organizaci letů prostřednictvím vlády, která speciály schvalovala. Formalizace této pravomoci do jedněch rukou je podle něj zbytečná a potenciálně problematická.

Nová pravidla v praxi: odmítnutý speciál na Tchaj-wan

V květnu 2026 vláda poprvé viditelně využila nových pravidel — odmítla poskytnout armádní speciál pro cestu předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. Senátní delegace s podnikateli, akademiky a kulturními představiteli musí letět komerční linkou.

Vystrčil plánoval na přelomu května a června 2026 cestu na Tchaj-wan v čele rozsáhlé delegace. Součástí měli být senátoři, zástupce firem koordinované Svazem průmyslu a dopravy, představitelé univerzit, výzkumných institucí a kultury. Vláda koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla poskytnout armádní speciál — delegace tak poletí komerční linkou Praha–Tchaj-pej, která funguje od roku 2023.

Vystrčil odmítnutí označil za „podraz na podnikatele" a zástupce akademické sféry, výzkumu a kultury. Účast části delegace je kvůli nutnosti zajistit si komerční letenky nejistá. Tchajwanské investice v Česku přitom převyšují čínské — cesta měla posílit ekonomické vazby, na nichž závisí i české firmy. Vystrčil přitom již v roce 2020 vedl historickou senátní delegaci na Tchaj-wan, která vyvolala ostrý protest čínského ministra zahraničí, ale získala podporu Německa, Francie i USA.

Březnová změna pravidel tak dostala konkrétní rozměr. Co se v březnu 2026 jevilo jako reakce na jeden spor o paralympiádu, v květnu ovlivňuje zahraniční politiku a obchodní vztahy druhého nejvyššího ústavního činitele. Odmítnutí speciálu pro cestu na Tchaj-wan ukazuje, že nová pravomoc premiéra neslouží jen ke krizovému řízení letového provozu — může fungovat i jako politický nástroj.

Systémová změna za emocionální kulisou

Spor o jeden let na paralympiádu vedl k trvalé systémové změně — premiér si přisvojil pravomoc schvalovat pohyb tří dalších nejvyšších ústavních činitelů, která přetrvá i po skončení repatriační krize.

Příběh má dvě vrstvy. Povrchová je politická přestřelka kolem jednoho letu. Podstatná je soustředění rozhodovací pravomoci: premiér si vládním usnesením přisvojil kontrolu nad pohybem prezidenta a předsedů obou komor Parlamentu. Vystrčil přitom nic neporušil — řídil se 28 let platnými pravidly a armáda let schválila. Usnesení předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který kritiku Vystrčila podpořil, se ale rovněž týká — i jeho lety nově podléhají souhlasu premiéra.

Tchaj-wanská epizoda z května 2026 ukazuje, že tato pravomoc není jen administrativní formalita. Premiér může jejím prostřednictvím ovlivnit, kam a kdy nejvyšší ústavní činitelé cestují — a tím nepřímo i to, jakou zahraniční politiku Česko reálně provádí.

Říkali jste si někdy, kde vlastně leží hranice mezi efektivním řízením státu a koncentrací moci v rukou jednoho člověka? Nebo jak běžně ústavní činitelé v jiných evropských zemích využívají vládní letadla?