Hlaváč novým náčelníkem generálního štábu, Žůna byl proti

Nový náčelník generálního štábu už má jméno — a překvapilo to i samotného ministra obrany. Vláda Andreje Babiše schválila 18. května 2026 nominaci generálporučíka Miroslava Hlaváče, dosavadního prvního zástupce náčelníka generálního štábu. Jediný, kdo v kabinetu hlasoval proti, byl ministr obrany Jaromír Žůna (SPD) — tedy člověk, který měl výběr formálně vést. Hlaváč přitom nebyl mezi čtyřmi kandidáty, které Žůna 30. dubna 2026 představil prezidentu Pavlovi. Řehka předá velení armády 1. července 2026, formálně mu mandát končí 31. srpna 2026.

Jak vláda vybrala Hlaváče přes Žůnův nesouhlas

Vláda Andreje Babiše 18. května 2026 schválila návrh na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Ministr obrany Jaromír Žůna hlasoval jako jediný proti. Premiér Babiš o rozhodnutí telefonicky informoval prezidenta Pavla, který oznámil, že je připraven Hlaváče jmenovat po projednání ve sněmovním výboru pro obranu.

Scénář byl neobvyklý. Ministr obrany Žůna na konci dubna předložil prezidentovi čtyři kandidáty — Petra Čepelku (vzdušné síly), Josefa Trojánka (pozemní síly), Václava Vlčka (společné operační velitelství) a brigádního generála Petra Svobodu (teritoriální síly). Hlaváč mezi nimi nebyl. Přesto vláda nakonec hlasovala právě o něm — a všichni členové kabinetu kromě samotného ministra obrany jeho jmenování podpořili.

Žůna podle českých médií preferoval kandidáta s méně výrazným mediálním projevem — narážka na styl Karla Řehky, který se opakovaně veřejně vyjadřoval k politicky citlivým otázkám včetně transferu letounů L-159 Ukrajině. Hlaváč je naproti tomu Řehkovým dlouholetým zástupcem a podle premiéra Babiše „garantuje kontinuitu" v práci generálního štábu.

Kdo je Miroslav Hlaváč

Miroslav Hlaváč slouží jako první zástupce náčelníka generálního štábu od srpna 2023. Předtím v letech 2010–2016 velel 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci. Absolvoval americkou Command and General Staff College ve Fort Leavenworth i britskou Royal College of Defence Studies v Londýně — splňuje tedy oba tradiční kvalifikační požadavky kladené na šéfa armády.

Hlaváč prošel velením na všech úrovních — od velitele čety přes velitele praporu až po velitele jedné z elitních brigád. Po roce 2016 se přesunul na generální štáb, kde se podle Armády ČR podílel na klíčových strategických projektech, mimo jiné na integraci a modernizaci aktivní zálohy. V srpnu 2023 ho prezident Pavel jmenoval prvním zástupcem náčelníka — funkce, ze které nyní postupuje na nejvyšší vojenský post v republice.

Na rozdíl od Řehky, který nastoupil z civilní funkce ředitele NÚKIB a jehož styl byl důrazně mediální, Hlaváč zůstal po celou kariéru uvnitř vojenské hierarchie. To je přesně rozdíl, kterého si všímá Žůna i premiér Babiš — jen každý ho hodnotí jinak. Pro ministra obrany je to záruka tišší spolupráce; pro premiéra a prezidenta záruka, že armáda po Řehkovi neztratí modernizační tempo.

Jak se vybírá náčelník generálního štábu

Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident republiky na návrh vlády po projednání ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Prezident je ústavně vrchním velitelem ozbrojených sil, ale jmenování generálů vyžaduje spolupodpis předsedy vlády — reálný výběr tak začíná u ministra obrany.

Letošní výběr ale ukázal, že proces není přímočarý. Ve funkci se od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 vystřídalo osm náčelníků generálního štábu. Generální štáb je součástí Ministerstva obrany — náčelník je podřízen ministrovi obrany, nikoli přímo prezidentovi. Podle interních zvyklostí by měl kandidát být generál se dvěma až třemi hvězdami, se zkušeností s velením na různých stupních a s absolvováním britské nebo americké válečné školy.

Prezident ale může kandidáta fakticky vetovat — což se stalo v roce 2022, kdy Miloš Zeman odmítl prvního kandidáta Aleše Opatu a do funkce nakonec nastoupil Karel Řehka, do té doby ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Letos se odehrál opačný scénář: prezident souhlasil s kandidátem, který původně nebyl na ministerském seznamu.

Proč je výběr klíčový právě teď

Nový náčelník generálního štábu převezme armádu v době bezprecedentního tlaku na navýšení obranných výdajů. Vláda 30. dubna 2026 schválila postupné navýšení rozpočtu obrany na 2,2 % HDP letos, s lineárním růstem o 0,2 % HDP ročně až na 3 % HDP v roce 2030. Většina vojenských lídrů NATO přitom nevylučuje možnost ruského útoku na alianční území do roku 2029.

V číslech to vypadá takto: ministerstvo obrany má pro rok 2026 podle Ekonomického deníku rozpočet přibližně 175,8 miliardy Kč — meziroční navýšení o víc než 20 miliard. Celkové obranné výdaje včetně příspěvků dalších ministerstev (vnitro, doprava, zahraničí) mají dosáhnout 206,5 miliardy Kč, tedy 2,35 % HDP. Pro srovnání — ještě v roce 2025 ČR vykazovala podle metodiky NATO jen 1,78 % HDP, takže Aliance nás opakovaně řadila mezi „černé pasažéry" obranných závazků.

V únoru 2026 navíc převzali evropští spojenci velitelské role v NATO dosud zastávané USA — Velká Británie velitelství společných sil NATO (JFC) Norfolk, Itálie JFC Neapol. Nový náčelník bude operovat v prostředí s větší evropskou odpovědností za kolektivní obranu. Sám prezident Pavel je jediný český prezident v historii, který zná fungování Aliance z nejvyšší vojenské pozice — v letech 2015–2018 předsedal Vojenskému výboru NATO.

Žůna versus zbytek kabinetu: politické pozadí sporu

Vláda 18. května 2026 přehlasovala vlastního ministra obrany — jev v české politice neobvyklý. Žůna preferoval kandidáta s méně výrazným mediálním projevem, premiér Babiš a zbytek kabinetu však upřednostnili kontinuitu, kterou Hlaváč jako Řehkův dlouholetý zástupce reprezentuje. Prezident Pavel rozhodnutí podpořil bez dlouhého váhání.

Výběr komplikuje politické napětí. Babišova vláda závisí na koaličních partnerech SPD a Motoristech, kteří mají k navyšování obranných výdajů a podpoře Ukrajiny zdrženlivý postoj. Žůna jako první ministr obrany za SPD odmítl Pavlův návrh poskytnout L-159 Ukrajině — Řehka mu ale veřejně oponoval tvrzením, že armáda s transferem „nemá problém". Právě tento komunikační konflikt podle všeho stojí za Žůnovým hledáním tiššího nástupce.

Že vláda nakonec přehlasovala vlastního ministra obrany, je v české politice neobvyklý jev — ústavně sice možný (jmenování generálů schvaluje vláda jako celek), ale politicky vzácný. Premiér Babiš podle Echo24 přiznal, že Žůna „hlasoval proti Hlaváčovi", a zároveň pochválil Pavlův souhlas. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý (ve funkci v letech 1998–2002) v médiích varoval, že nový náčelník by neměl být „poslušný" — musí mít nejvyšší vojenské vzdělání a rozumět nejen ozbrojeným silám, ale i státní ekonomice. Hlaváč podle těchto kritérií prochází.

Politickým testem ale bude, jak nový náčelník generálního štábu zvládne první rok ve funkci. Bude pracovat pod ministrem, který ho na pozici nechtěl, ve vládě, jejíž koaliční partneři část obranných výdajů kritizují. Současně bude jednat s prezidentem Pavlem, který Aliancí prošel z vojenské strany a obranu vnímá jako bezpečnostní prioritu. Tento trojúhelník — ministr, premiér, prezident — určí, kolik prostoru Hlaváč k vlastním rozhodnutím skutečně dostane.

Co Hlaváč zdědí: modernizační kostlivci ve skříni

Hlaváč přebírá armádu uprostřed největšího modernizačního programu od vstupu ČR do NATO. Klíčové projekty — 246 nových bojových vozidel CV90 za zhruba 60 miliard Kč, dvojce vrtulníků UH-1Y/AH-1Z od Bell, 24 stíhaček F-35 od roku 2031 — zároveň znamenají rekordní zakázky a riziko zpoždění. Personální podstav přitom dosahuje téměř pětiny plánovaných stavů.

Řehka opakovaně varoval, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let. Modernizace bojových vozidel pěchoty (CV90) i nákup amerických F-35 mají transformovat pozemní i vzdušnou složku — ale jejich úspěch závisí na tom, zda se podaří dotáhnout výcvik a logistiku. Hlaváčův životopis — velitel 4. brigády rychlého nasazení, strategické projekty na generálním štábu, integrace aktivní zálohy — naznačuje, že právě v této operační rovině má být doma. Otázkou zůstává, kolik politické energie zbude na strategická rozhodnutí, když část kabinetu bude obranný rozpočet průběžně testovat.

Co to znamená pro Česko

Volba nového náčelníka generálního štábu není jen personální otázkou armády — rozhodne o směru české obranné politiky v nejnapjatějším bezpečnostním období od konce studené války. Hlaváč přebírá armádu, která má za úkol modernizovat se za rekordní rozpočet, a zároveň navigovat mezi pro-obrannou prezidentskou stranou a koaliční vládou s antimilitaristickými hlasy.

Nástupce Řehky bude muset současně řešit personální podstav, modernizační dluh a měnící se strukturu velení NATO. Americký velvyslanec Nicholas Merrick varoval, že Česko riskuje pozici mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v Alianci, pokud nedodrží plán růstu na 3 % HDP. Premiér Babiš naopak tvrdí, že závazek 2 % HDP platil jen pro Fialovu vládu — i přes navyšování zůstává obranná politika politickým tématem.

Hlaváčova role bude proto trojí: dotáhnout modernizační projekty z Řehkovy éry (nové bojové vozidlo CV90, vrtulníky H-1, F-35 v plánu), udržet pracovní vztah s ministrem, který ho na pozici nechtěl, a být partnerem prezidenta, který nad armádou bdí z pozice bývalého šéfa Vojenského výboru NATO. Aktualizováno 2. června 2026 po hlasování vlády a souhlasu prezidenta.

Zajímá vás, jak vlastně funguje velení české armády a kdo rozhoduje v případě ohrožení státu?