Krize leteckého paliva 2026: co čeká české cestující

Aktualizováno 11. května 2026: EU zakázala zpětné palivové příplatky, první nízkonákladovka zkrachovala, Lufthansa škrtá 20 000 letů.

Proč Evropě dochází letecké palivo

Evropa od února 2026 čelí nejhorší krizi leteckého paliva v historii. Blokáda Hormuzského průlivu po americko-izraelském útoku na Írán přerušila 75 % dovozu kerosinu do Evropy a cena paliva vzrostla o více než 110 % za pět týdnů.

Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol v polovině dubna 2026 varoval: „Evropě zbývá možná šest týdnů leteckého paliva." Zní to alarmisticky — ale čísla jeho slova podporují. Ze 375 000 barelů kerosinu, které Evropa denně čistě dovážela z oblasti Perského zálivu, teď nepřijde ani barel. Hormuzský průliv, kterým protéká pětina světové ropy, je od 28. února 2026 zablokovaný.

Příčina? Americko-izraelský vojenský útok na íránské jaderné a vojenské cíle. Írán odpověděl blokádou průlivu — a tím fakticky odřízl klíčovou zásobovací tepnu evropského letectví.

Evropa se přitom do téhle závislosti dostala postupně. Po sankcích na ruskou ropu v roce 2022 ztratila významný zdroj rafinovaných produktů a stala se čistým importérem leteckého paliva. Uzavření Hormuzského průlivu tak zasáhlo kontinent, který už neměl kam ustoupit.

Jak rychle ceny paliva vyletěly

Cena leteckého paliva Jet A-1 vzrostla z 99 USD za barel na konci února 2026 na 209 USD za barel začátkem dubna — nárůst o 110 % za méně než pět týdnů. Podle IATA vzrostla cena kerosinu v Evropě meziročně o 105,7 %.

Pro srovnání: 150 dolarů za barel je téměř dvojnásobek ceny, za kterou aerolinky ještě v lednu 2026 tankovaly. Palivo přitom tvoří 25–35 % provozních nákladů letecké společnosti. Když se cena zdvojnásobí, nemá kam jít — buď zdraží letenky, nebo ruší lety.

V evropských cenách je obraz ještě dramatičtější: z přibližně 68 eur za barel v únoru 2026 na téměř 154 eur koncem dubna. Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) v květnu 2026 potvrdila meziroční nárůst cen leteckého paliva v Evropě o 105,7 % — nejvyšší skok od ropného šoku v roce 1973.

Podle Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL) létá mezi Evropou a Blízkým východem o 59 % méně spojů. Denně 1 150 letů region objíždí delšími trasami — lety Evropa–Asie se prodlužují o 1 až 3 hodiny. To znamená víc spáleného paliva na stejné trase. Bludný kruh.

Které aerolinky jsou nejohroženější

Predikce šéfa Ryanairu se začíná naplňovat. V květnu 2026 ukončila provoz americká nízkonákladovka Spirit Airlines — první velký krach dopravce způsobený přímo palivovou krizí. V Evropě pokračují masivní škrty letů.

O'Leary to řekl na tiskové konferenci 28. dubna 2026: „Pokud cena paliva zůstane na 150 dolarech za barel, dvě nebo tři evropské aerolinky zkrachují v říjnu nebo listopadu." Jako nejrizikovější jmenoval Wizz Air a airBaltic.

A první oběť přišla rychleji, než O'Leary čekal — byť z druhé strany Atlantiku. Americká Spirit Airlines, průkopník levného létání v USA, v květnu 2026 ukončila provoz. Kombinace opakovaných finančních problémů a zdvojnásobení cen paliva byla pro aerolinku, která neměla žádný hedging, smrtelná. Tisíce cestujících zůstaly bez spojů.

Ryanair sám zajistil (hedgoval) 80 % svých palivových potřeb za 67 USD za barel až do března 2027. Extra náklady za duben 2026 činily 50 milionů USD — nepříjemné, ale ne existenční. Wizz Air ani airBaltic takový polštář nemají.

Mezitím se škrty šíří i mezi velkými hráči. Lufthansa oznámila, že během šesti měsíců zruší až 20 000 krátkých letů. Skandinávské SAS zrušily jen v dubnu 2026 přibližně tisíc spojů. KLM škrtá stovky evropských tras, Delta Air Lines snižuje kapacitu sítě o 3,5 %.

Naopak relativně bezpečně vypadají dopravci s diverzifikovanými hedgingovými strategiemi — Ryanair a Air France-KLM, byť i Lufthansa Group čelí absolutně nejvyšší expozici vůči cenám paliva v Evropě.

Co říká Evropská komise — a proč se neshodne s IEA

Evropská komise v dubnu 2026 popřela bezprostřední hrozbu fyzického nedostatku paliva. Podle komisaře jde o ekonomická rozhodnutí aerolinek rušit nerentabilní linky, nikoli o skutečný nedostatek kerosinu v Evropě.

Vznikl tak neobvyklý rozpor: IEA alarmuje o šesti týdnech zásob, zatímco Evropská komise trvá na tom, že rafinérské kapacity v Evropě dostačují. Kdo má pravdu?

Pravděpodobně oba — jen mluví o různých věcech. IEA počítá importované zásoby, které se skutečně ztenčují. Komise poukazuje na to, že Evropa má vlastní rafinérie a alternativní dodavatele. Michael O'Leary sám 28. dubna přiznal: „Riziko nedostatku paliva v Evropě ustupuje. Palivové společnosti nám řekly, že nevidí riziko přerušení do konce června." Nové dodávky proudí z USA, severní Afriky a Norska.

Výsledek pro cestující? Fyzický nedostatek paliva pravděpodobně nenastane. Ale cena zůstane vysoká — a to stačí k tomu, aby aerolinky rušily nerentabilní linky a zdražovaly letenky.

EU zakázala zpětné palivové příplatky — co to znamená

Evropská komise 8. května 2026 oznámila, že aerolinky nesmějí přidávat palivové příplatky k již zakoupeným letenkám. Cena letenky v okamžiku nákupu je konečná — jakékoli zpětné navýšení je nekalá obchodní praktika podle práva EU.

Rozhodnutí přišlo v reakci na to, že některé aerolinky začaly cestujícím účtovat palivové doplatky i na již zakoupené letenky. Mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen to řekla jasně: „Aerolinky mohou přizpůsobit publikované ceny situaci, ale přidání palivového příplatku k letence po jejím zakoupení nelze ospravedlnit."

V praxi to znamená:

• Zaplatili jste za letenku? Cena je konečná. Žádný doplatek za palivo vám aerolinka nemůže naúčtovat.
• Aerolinka může zdražit nové letenky — ale nesmí měnit cenu těch, které už prodala.
• Porušení = nekalá obchodní praktika podle práva EU, se všemi důsledky včetně sankcí.

Existuje jedna výjimka: zájezdy (package holidays). Pokud prodejce ve smlouvě předem uvedl možnost cenového navýšení kvůli palivu, může cenu zvýšit maximálně o 8 %. Při vyšším navýšení má zákazník právo zájezd zrušit.

Španělská aerolinka Volotea je první dopravce, proti němuž probíhá vyšetřování ve Francii za požadování palivových příplatků po nákupu. Ředitel Volotea tvrdí, že praxe je legální — tři nezávislé právní firmy mu to údajně potvrdily. Evropská komise s tím nesouhlasí.

Jaká práva máte při zrušení letu

Nařízení EU 261/2004 garantuje cestujícím kompenzaci 250–600 EUR při zrušení letu, pokud aerolinka neinformovala alespoň 14 dnů předem. Výjimkou jsou mimořádné okolnosti — a právě o to se povede spor.

Kompenzace závisí na vzdálenosti:

Vzdálenost letu	Kompenzace	Příklad trasy z Prahy
Do 1 500 km	250 EUR (cca 6 250 Kč)	Praha–Berlín, Praha–Vídeň
1 500–3 500 km	400 EUR (cca 10 000 Kč)	Praha–Barcelona, Praha–Londýn
Nad 3 500 km	600 EUR (cca 15 000 Kč)	Praha–New York, Praha–Bangkok

Klíčová otázka: je palivová krize „mimořádná okolnost"? Pokud ano, aerolinky kompenzaci platit nemusí. Historicky soudy EU posuzovaly sopečné erupce a stávky řízení letového provozu jako mimořádné okolnosti — ale ekonomická rozhodnutí aerolinek ne. Pokud dopravce zruší let proto, že se mu nevyplatí letět za drahou naftu, nemůže se schovávat za vyšší moc.

Podle českého zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a přímo účinného nařízení EU 261/2004 máte právo na:

1. Přesměrování na náhradní let nebo vrácení ceny letenky.
2. Péči během čekání (jídlo, pití, ubytování při přenocování).
3. Finanční kompenzaci podle tabulky výše — pokud nejde o mimořádnou okolnost.

Co to znamená pro letní dovolenou 2026

České cestující čeká dražší léto. Analytici očekávají palivové příplatky nebo plošné zdražení letenek. Letiště Praha přesto plánuje rekordních 18,9 milionu cestujících — poptávka neklesá, jen se přesouvá k silnějším dopravcům.

Štěpán Křeček, hlavní analytik BH Securities, upozorňuje: aerolinky zvažují omezení letů a přenesení nákladů na cestující přes palivové příplatky nebo vyšší ceny letenek. Jiří Tyleček, vedoucí analytik investiční platformy XTB, dodává: komplikací je nutnost měnit trasy kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru, což prodlužuje lety Evropa–Asie o 1–3 hodiny.

Letiště Václava Havla Praha odbavilo v roce 2025 celkem 17,75 milionu cestujících — meziroční nárůst 8,5 %, výrazně nad evropským průměrem 4,5 % (údaje Mezinárodní rady letišť pro Evropu, ACI Europe). Podíl nízkonákladových dopravců činil 45 %. Pro rok 2026 letiště plánuje 18,9 milionu cestujících a 195 destinací s 85 dopravci.

Jedna dobrá zpráva pro cestující, kteří si letenky už koupili: po rozhodnutí EU z 8. května 2026 jim aerolinka nemůže naúčtovat zpětný palivový příplatek. Cena letenky v okamžiku nákupu je konečná.

Praktická doporučení pro české cestující:

• Rezervujte u silných dopravců — Ryanair, Lufthansa, Air France mají hedgované palivo a finanční rezervy. Wizz Air a airBaltic patří mezi rizikovější volby.
• Zvažte cestovní pojištění se storno ochranou — standardní pojistky často nepokrývají zrušení letu aerolinkou.
• Sledujte komunikaci od aerolinky — pokud vás neinformují 14 dnů předem o zrušení, máte nárok na kompenzaci.
• Platba kartou — v případě bankrotu aerolinky můžete požádat o chargeback u vydavatele karty.
• Žádné zpětné příplatky — od 8. května 2026 vám aerolinka nesmí přidat palivový příplatek po nákupu. Pokud to zkusí, jde o nekalou obchodní praktiku.

Proč je tahle krize jiná než předchozí

Na rozdíl od covidové krize (2020) nebo sopečného prachu (2010) tentokrát letadla mohou létat — jen je to příliš drahé. Nejde o bezpečnostní omezení, ale o ekonomiku. A to mění pravidla hry pro práva cestujících.

Při sopce Eyjafjallajökull v roce 2010 byl vzdušný prostor zavřený — nikdo nemohl letět. Při covidu byly hranice zavřené. V obou případech šlo jednoznačně o mimořádné okolnosti a cestující neměli nárok na kompenzaci.

Teď je situace právně složitější. Palivo existuje — je jen drahé. Aerolinka, která zruší let kvůli ceně paliva, dělá ekonomické rozhodnutí. A ekonomická rozhodnutí dopravce historicky nespadají pod výjimku mimořádných okolností podle nařízení EU 261/2004.

Krach Spirit Airlines v květnu 2026 ukazuje, kam tahle dynamika vede: aerolinky bez hedgingu a finančních rezerv prostě nepřežijí. Pro cestující to znamená jediné — ověřit si finanční zdraví dopravce ještě před koupí letenky.

CEO skandinávské aerolinky SAS to shrnul: „Cena kerosinu se za deset dnů zdvojnásobila." To je fakt — ale neznamená to automaticky, že SAS nemusí platit kompenzace za zrušené lety.

Zajímá vás, jak se vlastně určuje cena vaší letenky — a kolik z ní jde na palivo, kolik na letiště a kolik je marže aerolinky?