Black Cube: jak soukromí špioni zasahují do evropských voleb

Aktualizováno 13. května 2026. Slovinsko 22. března 2026 zvolilo parlament — a volby definitivně potvrdily, že soukromé zpravodajské firmy dokážou otřást demokratickým procesem v členské zemi EU. Golobova Svoboda těsně zvítězila se ziskem 29 mandátů (28,6 %), SDS Janeze Janši získala 28 mandátů. Rozdíl necelého procentního bodu — a za celou kampaní stín skandálu, který se stal prvním praktickým testem nově budovaného Evropského štítu pro demokracii.

Co je Black Cube a kdo za ní stojí

Black Cube (BC Strategy Ltd) je soukromá zpravodajská firma založená v roce 2010 bývalými důstojníky izraelské vojenské rozvědky Danem Zorellou a Avi Yanusem. Poradní sbor zahrnoval bývalé ředitele Mossadu Meira Dagana a Efraima Halevyho. Firma působí ve více než 75 zemích.

Zorella a Yanus se potkali na Technionu v Haifě při studiu ekonomie. Z univerzitní známosti vybudovali firmu, která dnes nabízí služby od korporátního vyšetřování po politické operace — a jejíž klienti zahrnují filmového producenta Harveyho Weinsteina i maďarskou vládu. V roce 2016 si Weinstein najal Black Cube za až 1,3 milionu dolarů k umlčení žen, které ho obvinily ze sexuálního násilí — agentka pod falešnou identitou tajně nahrávala herečku Rose McGowan.

Playbook Black Cube: stejná metoda, čtyři země, osm let

Investigace Mladiny identifikovala „prakticky identický operační vzorec" mezi maďarskými (2018, 2022) a slovinskou (2026) operací Black Cube — stejné fáze, stejný časový rámec, stejná distribuční logika. Firma buduje měsíce předem zdánlivě plně fungující fiktivní firmy s kancelářemi, webovými stránkami a LinkedIn profily.

Agenti pak pod falešnou identitou — investoři, filmaři, novináři — kontaktují cíle a tajně nahrávají schůzky. Nahrávky uniknou těsně před volbami. V Maďarsku v roce 2018 agenti pod hlavičkou fiktivní firmy Smart Innotech kontaktovali NGO napojené na George Sorose ve Vídni. V roce 2022 firma použila síť falešných LinkedIn profilů — LinkedIn je potvrdil a odstranil. Orbán pokaždé zvítězil.

V Rumunsku šla operace ještě dál. V roce 2016 se Black Cube pokusila zastrašit a hacknout e-mail Laury Kövesi, tehdy šéfky rumunské protikorupční agentury DNA. Zorella byl v roce 2022 odsouzen k podmíněnému trestu 2 roky a 11 měsíců. Operace stála 900 000 liber. Kövesi se mezitím stala vedoucí Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

Rok	Země	Cíl operace	Metoda	Výsledek
2016	Rumunsko	Laura Kövesi (šéfka protikorupční agentury DNA)	Zastrašování, pokus o hacknutí e-mailu, falešné identity	Zorella odsouzen k podmíněnému trestu 2r 11m
2017–2018	Maďarsko	NGO napojené na George Sorose před volbami 2018	Fiktivní firma Smart Innotech, tajná nahrávání schůzek ve Vídni	Nahrávky unikly před volbami; Orbán zvítězil
2022	Maďarsko	Novináři a aktivisté před volbami 2022	Síť falešných LinkedIn profilů, fiktivní Wilson Energy Consultants	LinkedIn potvrdil a odstranil profily; Orbán opět zvítězil
2025–2026	Slovinsko	Politici vládní koalice Roberta Goloba	Fiktivní Stockard Capital, tajné nahrávání ve Vídni, anonymní web	SOVA potvrdila operaci; policie zahájila vyšetřování; Golob těsně zvítězil

Slovinská operace v detailu

Letové záznamy ukazují tři návštěvy Lublaně mezi listopadem 2025 a únorem 2026. Ředitel SOVA Joško Kadivnik 20. března 2026 předložil Radě národní bezpečnosti materiální důkazy o napojení tří představitelů Black Cube na návštěvu sídla SDS.

Zorella a Eiland přiletěli 22. prosince 2025 soukromým letadlem Hawker 800XP (registrace 4X-CNZ) a navštívili sídlo strany SDS na Trstenjakově ulici 8 v Lublani. Oběti byly osloveny pod záminkou fiktivního britského investičního fondu Stockard Capital — bývalá ministryně spravedlnosti Dominika Švarc Pipan byla dvakrát pozvána do Vídně (v únoru a 5. března 2026), kde byla tajně nahrána. Fond jí zaplatil letenky i ubytování. Po nahrávání veškeré informace o fondu zmizely z internetu.

Přibližně 10 dní před volbami se na webu anti-corruption2026.com — bez uvedení vlastníka, redaktora či kontaktu, stránka v angličtině — a na facebookovém profilu „Maske padajo" (Masky padají) objevila anonymní videa obviňující vládní politiky z korupce.

Janša nejprve kategoricky popřel jakýkoli kontakt s Black Cube. Poté, co SOVA předložila důkazy, přiznal znalost jednoho z návštěvníků a prohlásil, že s ním hovořil „o situaci na Blízkém východě." SDS paradoxně navrhla, aby firmě v Lublani „postavili pomník" za odhalení korupce — pokud ji skutečně odhalila.

Státní tajemník pro bezpečnost Vojko Volk prohlásil, že klient, který si objednal služby Black Cube, pochází ze samotného Slovinska.

Výsledek voleb a politický pat

Navzdory skandálu Golobova Svoboda těsně zvítězila se ziskem 29 mandátů (28,6 % hlasů), SDS získala 28 křesel (~28 %). K dubnu 2026 nebyla sestavena koaliční vláda — Slovinsko se ocitlo v politickém patu.

Výsledky ukázaly hluboce rozdělenou zemi. Křesťansko-demokratická koalice (NSi, SLS, Fokus) získala 9 mandátů, sociální demokraté (SD) a Demokraté po 6 mandátech, populistická Resni.ca 5 mandátů a levicová kandidátka rovněž 5. Golob vyzval k „vládě národní jednoty," zatímco Janša naznačil, že volby byly „údajně zmanipulované."

Kauza Black Cube se tak stala klíčovým tématem celé kampaně — a zároveň prvním případem, kdy soukromá zpravodajská operace prokazatelně nevedla k vítězství objednavatele. Na rozdíl od Maďarska v letech 2018 a 2022 tentokrát cílová vláda ustála tlak, byť jen o jednoho poslance.

Vyšetřování po volbách

SOVA podala trestní oznámení státnímu zastupitelství a slovinská policie s Národním vyšetřovacím úřadem zahájily předběžné vyšetřování nelegálního odposlechu a padělání dokumentů spojených s operací Black Cube.

Vyšetřování probíhá ve dvou rovinách. Zpravodajská služba SOVA předala své poznatky o přítomnosti operativců Black Cube přímo státnímu zastupitelství. Paralelně policie a Národní vyšetřovací úřad zahájily předběžné vyšetřování pro podezření z nelegálního odposlechu a padělání dokumentů. Parlamentní komise zveřejnila zprávy o korupci a byly podány návrhy na obžalobu čtyř poslanců NSi.

Black Cube sama jakékoli zapojení popřela a v minulosti vždy tvrdila, že „firma pracuje výhradně v rámci obchodního a právního rámce a vždy v souladu se zákonem."

Reakce Evropy: hybridní hrozba a Evropský štít pro demokracii

Premiér Golob operaci označil za „největší skandál, jakého jsme ve Slovinsku od nezávislosti byli svědky," a požádal Evropskou komisi o vyšetření prostřednictvím nově vznikajícího European Democracy Shield. Evropské centrum pro demokratickou odolnost, klíčová součást iniciativy, zahájilo činnost v únoru 2026.

„Skutečnost, že zahraniční služby zasahují do voleb demokratického členského státu Evropské unie, je něco neslýchaného," řekl Golob. Ministryně zahraničních věcí Tanja Fajonová doplnila: „Jedná se o přímý útok proti naší suverenitě a pokus o podkopání důvěry voličů."

Na summitu EU v Bruselu 19. března 2026 podpořil Goloba francouzský prezident Emmanuel Macron: „Golob se stal obětí zjevného vměšování ze strany třetích zemí a dezinformací." Macron vyzval Evropskou komisi, aby přišla s pokyny pro boj proti takovému vměšování.

Slovinský případ se stal prvním praktickým testem European Democracy Shield. Iniciativa, zveřejněná 12. listopadu 2025, stojí na čtyřech pilířích: Evropské centrum pro demokratickou odolnost (operační od února 2026), ochrana informačního prostoru, posílení institucí a voleb a zvýšení odolnosti společnosti. Hlasování výboru Evropského parlamentu je naplánováno na 23. června 2026, plenární hlasování na červenec 2026.

Evropský parlament odsoudil „nebezpečný fenomén dezinformací na objednávku" a upozornil na firmy nabízející služby vládním i nevládním aktérům. Příklady zahrnují Cambridge Analytica (více než 200 voleb, 87 milionů profitovaných dat z Facebooku), ruskou Internet Research Agency a izraelský Team Jorge (33 prezidentských voleb).

Co to znamená pro Česko

Česko má od roku 2017 Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra a od listopadu 2025 nový zákon o lobbování. Specifická regulace soukromých zpravodajských firem typu Black Cube ale neexistuje.

Soukromé detektivní služby v ČR vyžadují licenci Ministerstva vnitra (živnost „Služby soukromých detektivů"), ale soukromé zpravodajské firmy operující napříč hranicemi — s rozpočty v milionech eur, falešnými firmami a koordinovanými únikovými kampaněmi — spadají pouze pod obecné trestní právo a GDPR. Brennan Center for Justice varuje, že „kapacita pro utajení je v soukromém sektoru ještě hlubší" než u státních služeb a že parlamentní dohled nad privatizovanými zpravodajskými funkcemi prakticky neexistuje.

EU buduje obranu prostřednictvím European Democracy Shield. Golob přímo vyzval k předání slovinského případu nově zřízenému Evropskému centru pro demokratickou odolnost, které zahájilo činnost v únoru 2026. Pokud plenární hlasování v červenci 2026 iniciativu schválí, měly by všechny členské státy včetně Česka do roku 2027 implementovat nové ochranné mechanismy.

Zajímá vás, jak vlastně funguje najímání soukromých zpravodajských firem? Kdo za takovou operaci platí a jak se vybírají cíle?