BBC ruší 2 000 míst: proč veřejnoprávní média škrtají

BBC oznamuje největší propouštění za 15 let

BBC 15. dubna 2026 oznámila zrušení 1 800 až 2 000 pracovních míst — přibližně 10 % z celkového počtu 21 508 zaměstnanců. Dočasný generální ředitel Rhodri Talfan Davies chce ušetřit 500 milionů liber za dva roky. Jde o největší škrty v BBC od roku 2011.

„Rozdíl mezi našimi náklady a příjmy roste," řekl Rhodri Talfan Davies zaměstnancům na celofiremním videohovoru. „Náš model financování dosáhl konce životnosti." Slova dočasného šéfa BBC zní dramaticky — ale čísla za nimi jsou ještě tvrdší. Reálné příjmy BBC z koncesionářských poplatků klesly o 1,2 miliardy liber oproti začátku současného charterového období. Přitom 94 % britských domácností služby BBC měsíčně využívá, ale platí jen 80 % z nich.

Oznámení přichází měsíc před nástupem nového generálního ředitele Matta Brittina (bývalý prezident Google pro Evropu), který 18. května 2026 nahradí Tima Davieho. Ten rezignoval v listopadu 2025 po skandálu s manipulovaným videem Trumpova projevu. BBC chce mít „špatné zprávy z cesty" před Brittinovým příchodem.

Proč veřejnoprávní média v Evropě škrtají

Reálné financování veřejnoprávních médií v EU kleslo za poslední dekádu o 7,4 %. Kombinace politických tlaků, rostoucí konkurence streamovacích platforem a odliv diváků vytváří bezprecedentní tlak na tradiční model koncesionářských poplatků.

BBC není ojedinělý případ. britský mediální regulátor Ofcom v roce 2025 označil veřejnoprávní televizi za „ohrožený druh" v éře streamování — BBC, ITV, Channel 4 i Channel 5 ztrácejí diváky ve prospěch Netflixu a Disney+. Mezi polovinou roku 2024 a 2025 přestalo 281 080 Britů platit koncesionářský poplatek, což BBC stálo 49 milionů liber.

Problém sahá hlouběji. Mezi lety 2010 a 2020 klesly příjmy BBC z poplatků reálně o 30 % kvůli opakovanému zmrazování ze strany britské vlády. Roční poplatek sice v dubnu 2026 vzrostl na 180 liber (nárůst o 3,14 % podle inflace), ale to nestačí ani na pokrytí růstu nákladů. BBC provozuje roční rozpočet 5 miliard liber — 500milionová úspora znamená škrtnout každou desátou libru.

Tři modely financování a všechny pod tlakem

V Evropě existují tři hlavní modely financování veřejnoprávních médií: koncesionářské poplatky, přímé financování ze státního rozpočtu a speciální daň z příjmu. Žádný z nich neposkytuje dlouhodobou stabilitu v éře klesající ochoty platit za lineární televizi.

Francie v roce 2022 zrušila koncesionářský poplatek poprvé od roku 1933 a přešla na financování z podílu na DPH. Německo vybírá povinný příspěvek od každé domácnosti bez ohledu na vlastnictví televize. Skandinávské země zvolily speciální daň z příjmu — progresivní a automatickou.

Země	Model financování	Poznámka
Velká Británie	Koncesionářský poplatek (licence fee)	180 GBP/rok (2026); debata o nahrazení od 2028
Německo	Příspěvek na vysílání (Rundfunkbeitrag)	Povinná platba domácností, nezávislá na vlastnictví TV
Francie	Státní rozpočet (od 2022)	Redevance zrušena 2022, přechod na DPH
Švédsko	Speciální daň z příjmu	Progresivní, vázáno na zdanitelný příjem
Finsko	Speciální daň (YLE-vero)	Od 2013, navázáno na příjem fyzických osob
Španělsko	Státní rozpočet	RTVE financována přímo, bez reklam od 2010
Česká republika	Koncesionářský poplatek	150 Kč/měsíc ČT + 55 Kč/měsíc ČRo; vládní plán přechodu na státní rozpočet od 2027

Evropská komise i Rada Evropy doporučují předvídatelné a politicky neutrální financování — bez ohledu na zvolený model. V 17 členských zemích EU jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu. Otázka tedy není, jestli poplatky zrušit, ale čím je nahradit, aniž by vznikla politická závislost.

Co hrozí České televizi

Česká vláda plánuje od roku 2027 zrušit koncesionářské poplatky a financovat ČT ze státního rozpočtu s rozpočtem 5,74 miliardy Kč — o 14,7 % méně než z poplatků. Generální ředitel ČT to označil za „pokus o marginalizaci".

Česká televize hospodaří v roce 2026 s rozpočtem 8,5 miliardy Kč, z toho 6,73 miliardy tvoří koncesionářské poplatky (150 Kč měsíčně za domácnost). Vládní návrh ministra kultury Oto Klempíře počítá s přechodem na státní příspěvek — ale nižší. ČT má dostat 5,74 miliardy, Český rozhlas 2,07 miliardy (pokles o 16,6 %).

„Vládní návrh je nepřijatelný a plný chyb. Cílem je marginalizace ČT a ČRo," řekl generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral byl ještě ostřejší: „Změna financování veřejnoprávních médií je pokus o jejich ovládnutí." ČT plánuje snížit počet zaměstnanců o 10–12 % během pěti let a zvažuje zavření kanálu ČT3.

Odbory versus vedení: dva pohledy na budoucnost

Odborový svaz Bectu varuje, že škrty zdevastují schopnost BBC plnit veřejnoprávní misi. Kritici BBC naopak vidí příležitost k reformě zastaralého modelu.

„Škrty tohoto rozsahu budou devastující pro zaměstnance i pro BBC jako celek," uvedla šéfka odborů Bectu Philippa Childsová. „V době fake news a průmyslu, který se stále více koncentruje v rukou několika nadnárodních korporací, potřebuje Spojené království sebevědomou a udržitelně financovanou BBC více než kdy jindy."

Kritici BBC naopak argumentují, že instituce trpí systémovým zaujatím — interní memorandum Michaela Prescotta z roku 2025 poukázalo na údajné systémové redakční nedostatky. Někteří politici volají po úplném zrušení povinného poplatku a přechodu na dobrovolný model. Britská vláda zvažuje nahrazení licence fee domácnostním poplatkem od roku 2028.

Rhodri Talfan Davies — Velšan z mediální rodiny, jehož otec vedl BBC Cymru Wales a děd byl básník — v BBC začínal jako novinářský trainee v roce 1993. Teď jako dočasný šéf oznamuje největší propouštění za generaci. Jeho nástupce Matt Brittin, bývalý prezident Google pro Evropu a bronzový medailista ve veslování z mistrovství světa 1989, bude muset škrty realizovat.

Říkali jste si někdy, proč vlastně platíte koncesionářské poplatky — a co by se změnilo, kdybyste přestali?