Babiš a Fico ve Studénce: co přinesla obnovená spolupráce

Dvouletá pauza skončila: Babiš a Fico obnovili mezivládní konzultace

V úterý 31. března 2026 se na barokním zámku Nová Horka ve Studénce uskutečnilo deváté společné zasedání vlád ČR a SR — první od dubna 2023. Premiéři Babiš a Fico podepsali tři klíčové dokumenty: memorandum o prohloubené spolupráci, memorandum o jaderné energetice a dohodu o sdíleném uskladňování plynu. (Aktualizováno 12. května 2026 o výsledky zasedání.)

Přerušení konzultací proběhlo téměř přesně před dvěma roky, 6. března 2024. Od té doby se v Česku změnila vláda, skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a Visegrádská skupina přestala fungovat. Studénka tak symbolicky otevřela novou kapitolu česko-slovenských vztahů — ovšem za zcela jiných podmínek, než obě strany čekaly.

Co zasedání skutečně přineslo: tři podepsané dokumenty

Vlády ČR a SR podepsaly 31. března 2026 ve Studénce tři dokumenty: Memorandum o prohloubené spolupráci v sedmi oblastech, Memorandum o spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie a Dohodu o sdílené odpovědnosti za uskladňování plynu v zásobnících v Dolních Bojanovicích.

Původní memorandum o prohloubené spolupráci, které česká vláda schválila 23. března 2026, pokrývá zahraniční politiku, ekonomiku, bezpečnost, obranu, energetiku, cestovní ruch a sport. Vicepremiér Karel Havlíček odmítl, že jde o pouhou deklaraci přátelství: „Nejde o obecnou deklaraci přátelských vztahů. Na jeho základě se bude rozvíjet řada důležitých a prospěšných projektů, například v oblasti energetiky."

K tomu ale přibyly dva další dokumenty, které v původních plánech nefigurovaly tak výrazně. Memorandum o mírové jaderné energetice signalizuje, že obě země chtějí koordinovat rozvoj svých jaderných programů — Česko staví nové bloky v Dukovanech, Slovensko dokončuje Mochovce. Třetí dohodu o sdíleném uskladňování plynu v Dolních Bojanovicích podepsali ministr průmyslu Karel Havlíček a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Ta řeší konkrétní problém: kdo odpovídá za plyn, který Slovensko skladuje na českém území.

Ropná nouze na Slovensku: Babiš požádal Fica o její ukončení

Nečekaným tématem zasedání se stala slovenská ropná nouze. Premiér Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze vyhlášený v únoru 2026 po přerušení dodávek ropovodem Družba. Fico přislíbil ukončení po splnění podmínek.

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze v únoru 2026, když byly přerušeny dodávky ropy ropovodem Družba kvůli poškození ukrajinské infrastruktury. Nouzová opatření zahrnovala třicetidenní omezení prodeje nafty, zákaz exportu pohonných hmot do zahraničí a dvojí cenotvorbu na čerpacích stanicích — zahraniční vozidla platila vyšší ceny.

Pro Česko má slovenská ropná nouze přímý dopad. Obě země sdílejí rafinérskou infrastrukturu a dodavatelské řetězce pohonných hmot. Babiš na tiskové konferenci zdůraznil, že problém s cenami paliv vyžaduje řešení na regionální úrovni, ne jednostranná opatření. Fico podmínil ukončení nouze doplněním státních hmotných rezerv a kritizoval Evropskou komisi i Ukrajinu za politické blokování obnovy ropovodu.

Proč Fialova vláda konzultace přerušila

Fialova vláda zrušila plánované zasedání 6. března 2024 kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině — Česko Kyjev vojensky podporovalo, Ficova vláda zastavila dodávky ze státních zásob. Problematické bylo i setkání slovenského ministra Blanára s ruským ministrem Lavrovem.

„Na postoji slovenské vlády se nic nezměnilo. Jediné, co je teď jiné, je vláda v ČR," reagoval expremiér Petr Fiala na oznámení o obnovení konzultací. Lídr slovenské opozice Michal Šimečka šel ještě dál — přerušení označil za nejhorší moment od vzniku samostatných republik. Fico naopak tvrdil, že česká vláda ohrozila vzájemné vztahy kvůli podpoře války na Ukrajině.

Dva roky bez mezivládních konzultací nebyly jen diplomatickým gestem. Za tu dobu 1. ledna 2025 skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko přišlo o 300–500 milionů eur ročně na tranzitních poplatcích. Česko se naopak stalo klíčovou tranzitní zemí — v roce 2025 přes ČR na Slovensko přeteklo přes 1,2 miliardy m³ plynu.

Geopolitický kontext: V4 čeká na maďarské volby

Obnovení česko-slovenské spolupráce probíhá v době, kdy Visegrádská skupina fakticky nefunguje. Slovensko převezme předsednictví V4 ve druhé polovině roku 2026 a Fico chce formát revitalizovat — ale až po maďarských volbách 12. dubna 2026.

Havlíček to řekl přímo: „Poučili jsme se, protože v minulosti jsme sázeli hodně na V4. Dneska říkáme, že je skvělé, že máme stejný názor, ale nestačí to a potřebujeme k tomu Německo či Itálii." Sám Babiš přiznal, že V4 „nyní nefunguje" kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem — komplikaci přidává i fakt, že maďarský ministr zahraničí Szijjártó podle The Washington Post pravidelně informoval Rusko o průběhu jednání EU.

Na zasedání ve Studénce ale Fico naznačil posun: „Jsme v takové smyčce voleb v Maďarsku, všichni čekají, jak to dopadne." Slovensko převezme předsednictví V4 ve druhém pololetí 2026 a Fico plánuje svolat substantivní jednání po maďarských volbách. Otázka zní, zda nové složení v Budapešti změní dynamiku celé skupiny.

Opozice vidí obnovení konzultací jinak. Fiala tvrdí, že jde o důkaz posunu české zahraniční politiky směrem na východ k Ficovi a Orbánovi. Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) označil Babišovo rozhodnutí na summitu EU za odklon od dosavadní linie české zahraniční politiky a solidarity s Ukrajinou. Na summitu EU v prosinci 2025 se ČR spolu se Slovenskem a Maďarskem nepřipojila ke garancím spojeným s unijní půjčkou 90 miliard eur pro Ukrajinu.

Historie společných zasedání vlád ČR a SR (2012–2026)

Tradice společných zasedání vlád vznikla v roce 2012 za premiérů Nečase a Fica jako vyjádření nadstandardních vztahů obou zemí. Dosud proběhlo devět zasedání střídavě v Česku a na Slovensku — deváté ve Studénce bylo první po tříleté přestávce.

Pořadí	Rok	Místo	Premiéři ČR/SR
1.	2012	Uherské Hradiště / Trenčín	Nečas / Fico
2.	2014	Skalica	Sobotka / Fico
3.	2015	Valtice	Sobotka / Fico
4.	2016	Bratislava	Sobotka / Fico
5.	2017	Lednice	Sobotka / Fico
6.	2018	Slovensko	Babiš / Pellegrini
7.	2019	Valtice	Babiš / Pellegrini
8.	2023	Trenčín	Fiala / Heger
9.	2026	Studénka (Nová Horka)	Babiš / Fico

Z tabulky vyplývá jeden zajímavý vzorec: Robert Fico figuruje v šesti z devíti zasedání. Česko-slovenské mezivládní konzultace jsou z velké části jeho projektem — a jejich obnovení po dvou letech je i jeho osobní diplomatický úspěch.

Co to znamená pro české občany

Pro běžného Čecha má obnovení konzultací praktický dopad hlavně v oblasti energetiky a cen pohonných hmot. Podepsané dohody řeší sdílené uskladňování plynu i spolupráci v jaderné energetice — obojí se promítne do energetické bezpečnosti a cen.

Slovensko je po Německu druhý největší vývozní trh České republiky — podíl 11,7 % na českém exportu do EU v roce 2023. Český vývoz na Slovensko přesahuje 400 miliard korun ročně, přebytek obchodní bilance ve prospěch Česka činí 220,5 miliardy korun. Fungující diplomatické vztahy na vládní úrovni jsou předpokladem pro hladký obchod i koordinaci v EU.

Konkrétním přínosem zasedání je dohoda o sdíleném uskladňování plynu v Dolních Bojanovicích. Česko tak formálně získává roli spoluhráče ve slovenské plynové infrastruktuře — a Slovensko zase jistotu, že jeho plyn uložený na českém území má jasná pravidla. V kontextu energetické krize a slovenské ropné nouze z února 2026 jde o víc než symboliku.

Zároveň platí to, co řekl prezident Pellegrini po lednovém setkání v Bratislavě: „Velmi mě těší, že byl stanoven pevný termín mezivládních konzultací. Vnímám to jako důležitý krok k restartu našich vztahů." Zda restart přinese další konkrétní projekty za hranicí diplomatických prohlášení, ukáže následující slovenské předsednictví V4 ve druhé polovině roku 2026.

Zajímá vás, jak vlastně funguje spolupráce dvou vlád v praxi — co se děje na společném zasedání a jak se z memoranda stávají konkrétní projekty?