Americké základny v Evropě: Trump stahuje vojáky z Německa

Pentagon stahuje 5 000 vojáků z Německa — Trump slibuje víc

Pentagon 1. května 2026 oficiálně oznámil stažení 5 000 amerických vojáků z Německa v horizontu šesti až dvanácti měsíců. Trump vzápětí prohlásil, že jde jen o začátek — snižování prý bude „mnohem rozsáhlejší". Zároveň zrušil plánované nasazení raket dlouhého doletu Tomahawk do Evropy.

Americký prezident Donald Trump 30. dubna 2026 odpověděl „pravděpodobně ano" na otázku, zda stáhne vojáky z Itálie a Španělska. O den později Pentagon oznámení potvrdil: z Německa odejde 5 000 vojáků a armáda ruší plánované nasazení praporu s raketami Tomahawk. Trump ještě téhož dne na Floridě novinářům řekl: „Budeme snižovat mnohem víc než o 5 000."

Formálním spouštěčem bylo prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, který v souvislosti s válkou proti Íránu řekl, že USA jsou „ponižovány". Trump reagoval osobním útokem a pohrozil stažením z Německa — kde slouží zdaleka největší americký kontingent v Evropě.

Kde v Evropě slouží američtí vojáci

V Evropě slouží přibližně 80 000 amerických vojáků v aktivní službě. Největší kontingent je v Německu (36 436), následuje Itálie (12 600+) a Polsko (~10 000 rotačních). USA mají v Evropě 31 stálých základen a přístup k dalším 18 vojenským areálům.

Země	Počet vojáků v aktivní službě	Klíčové základny
Německo	36 436	Ramstein, Spangdahlem, Stuttgart (EUCOM HQ), Vilseck
Itálie	12 600+	Aviano, Sigonella, Neapol (6. flotila)
Polsko	~10 000 (rotační)	Poznaň, Řešov
Spojené království	9 000+	Lakenheath, Mildenhall
Španělsko	3 800+	Rota (námořní), Morón (letecká)
Rumunsko	~3 000 (rotační)	Deveselu (protiraketová obrana)

Německo funguje jako velitelství Evropského velení USA (EUCOM) — základna Ramstein slouží jako přestupní stanice pro operace na Blízkém východě i v Africe. Italské základny Aviano a Sigonella patří mezi nejaktivnější americké instalace ve Středomoří. Španělské Rota a Morón jsou klíčovým přístupovým bodem pro operace v Africe.

Po oznámení Pentagonu z května 2026 by se počet vojáků v Německu mohl snížit na přibližně 31 000 — nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Pokud Trump splní hrozbu dalších škrtů, může klesnout ještě níže.

Proč Trump hrozí odchodem

Trump hrozí stažením vojáků jako odplatu za odmítnutí evropských spojenců podpořit válku USA a Izraele proti Íránu, která začala 28. února 2026. Španělsko uzavřelo vzdušný prostor pro americká letadla, Itálie odmítla přístup na základnu Sigonella a Německo kritizovalo americkou strategii.

Válka USA a Izraele proti Íránu začala 28. února 2026 leteckými útoky a atentátem na ajatolláha Chameneího. Írán od té doby blokuje lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což vyhnalo cenu ropy Brent o 55 % za jediný měsíc — největší skok od roku 1988.

Trump požadoval od spojenců vojenskou pomoc v průlivu. Většina odmítla. Španělský premiér Pedro Sánchez v březnu 2026 uzavřel vzdušný prostor pro americká letadla účastnící se války a označil ji za „nezákonnou, bezohlednou a nespravedlivou". Italský ministr obrany Guido Crosetto odmítl přistání amerických bombardérů na sicilské základně Sigonella, protože USA nepožádaly o autorizaci.

O italské premiérce Giorgii Meloni Trump řekl: „Jsem z ní v šoku. Myslel jsem, že má odvahu, ale mýlil jsem se." Italský ministr zahraničí Antonio Tajani reagoval: „Jsme a zůstáváme pevnými zastánci západní jednoty a oddanými spojenci Spojených států, ale tato jednota je postavena na vzájemné loajalitě, respektu a upřímnosti."

Zrušené Tomahawky: Evropa přišla o americké rakety

Pentagon v květnu 2026 zrušil plánované nasazení praporu s raketami dlouhého doletu Tomahawk do Evropy. Analytici považují zrušení za strategicky závažnější než samotné stažení vojáků — rakety měly sloužit jako odstrašení proti Rusku.

Nasazení raket Tomahawk do Německa bylo dohodnuto na summitu NATO ve Washingtonu v červenci 2024. Rakety s doletem přes 2 500 kilometrů měly vyplnit mezeru v evropské obraně po zániku smlouvy INF v roce 2019. Analytici z Council on Foreign Relations upozorňují, že zrušení tohoto plánu je pro evropskou bezpečnost závažnější než odchod 5 000 vojáků — rakety měly být prvním americkým pozemním odstrašujícím prostředkem dlouhého doletu v Evropě od konce studené války.

Německo s nasazením souhlasilo navzdory domácí kritice — odpůrci varovali před novým závodem ve zbrojení. Teď se paradoxně ocitá bez raket i bez části vojáků.

Může Trump vojáky skutečně stáhnout?

Trumpovy pravomoci jsou zákonem omezené. Kongres v rámci NDAA pro rok 2026 zakázal snížení počtu amerických vojáků v Evropě pod 76 000 na déle než 45 dnů bez konzultace s NATO. Stejný Kongres v roce 2020 bipartisánně zablokoval totožný Trumpův plán stažení z Německa.

Historie se opakuje. V roce 2020 Trump oznámil stažení 12 000 vojáků z Německa. Kongres plán zablokoval v rámci zákona o obraně (NDAA) a Biden ho po nástupu zrušil. V prosinci 2025 Kongres přidal další pojistku — zakázal snížení americké přítomnosti v Evropě pod 76 000 vojáků na dobu delší než 45 dnů.

Oznámení z května 2026 ale ukazuje, že Trump našel způsob, jak zákon obcházet. Stažení 5 000 vojáků z Německa sníží celkový počet v Evropě na přibližně 75 000 — technicky pod zákonný limit. Pentagon ale tvrdí, že jde o „dočasné přizpůsobení", nikoli trvalé snížení. Analytici upozorňují, že Kongres může reagovat zpřísněním podmínek v příštím rozpočtovém cyklu.

David Cattler, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro zpravodajství, shrnul: „Skutečná otázka není, zda USA opustí NATO, ale zda spojenci budou nadále věřit, že je USA povedou." Analytik britského Královského institutu obranných studií (RUSI) označil hrozbu stažením z Německa za „nejpravděpodobněji blufování" — Ramstein je klíčový pro logistiku amerických operací na Blízkém východě.

Uniklý e-mail z Pentagonu z dubna 2026 naznačuje, že USA zvažují i suspendování Španělska z NATO. Generální tajemník NATO Mark Rutte ale označil spekulace o odchodu USA z aliance za „nepodložené".

Evropa se chystá na scénář bez Ameriky

Evropské státy v reakci na Trumpovy hrozby připravují záložní plány obrany pro případ výrazného oslabení nebo úplného odchodu USA z NATO. Plány získaly podporu Německa, největšího evropského člena aliance.

Podle Německého ekonomického institutu by Evropě trvalo minimálně 10 až 12 let, než nahradí americké konvenční síly v klíčových oblastech. Polsko v reakci na nejistotu masivně zbrojí — nakupuje tanky z Jižní Koreje, stíhačky z USA a buduje největší pozemní armádu v Evropě. Výdaje členů NATO na obranu v roce 2025 poprvé od roku 2014 dosáhly dvou procent HDP, generální tajemník Rutte ale vyzval k potvrzení tohoto trendu v roce 2026.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že Evropa má zásoby leteckého paliva jen na přibližně 6 týdnů — bez americké logistické sítě by kontinentální obrana narazila na praktické limity dřív, než na nedostatek vojáků.

Co to znamená pro Česko

Česko nemá na svém území stálé americké základny, ale v roce 2023 ratifikovalo bilaterální obrannou dohodu s USA umožňující americkým silám přístup k českým vojenským zařízením. Stažení vojáků ze základny Vilseck u českých hranic by Česko pocítilo přímo.

Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999 a spoléhá na kolektivní obranu aliance. Avizované stažení vojáků z bavorské základny Vilseck — vzdálené pouhých 60 kilometrů od české hranice — je pro Česko nejhmatatelnějším důsledkem Trumpova sporu s Německem. Oslabení americké přítomnosti v sousedním Německu by narušilo logistickou síť NATO, na kterou se spoléhají i země bez přímých základen.

Zrušení nasazení raket Tomahawk je pro Česko další varovný signál. Rakety měly posílit odstrašení proti Rusku na východním křídle NATO — tedy v regionu, kde leží i Česko. Bez nich zůstává Evropa závislá na amerických námořních a leteckých silách, jejichž přítomnost Trump právě zpochybňuje.

Říkali jste si někdy, proč má vlastně Evropa po osmdesáti letech od konce druhé světové války stále desítky tisíc amerických vojáků na svém území? A co by se stalo, kdyby odešli?